14.6.2007
Tak dnes jsme dobili Volgograd.Prohlídka památníku a muzea bitvy je určitě zajímavá a zabere nám hodně času.Za městem přejíždíme řeku Volhu a jedem na Astrachaň.Tady se nám naskytuje pohled na to chudší Rusko.Boční cesty hliněné,baráčky bych nazval v některých případech spíš slumy. Taky jsem záhy zjistil,že nám lidi nemávají,ale odhánějí hejna mušek.S těmi máme tu čest i my při tankování.Nepomáhá nic.Repelent se jeví jako lichá investice,jen kouř cigára je odradí alespoň od toho aby vám lezli do pusy,očí a nosu,vlasy nosím dlouhý a tak alespoň uši jsou v klidu. Zlatý Skotsko.Dozvídáme se že se jich nezbavíme celou cestu kolem Volhy.Stavba stanu je peklem. Se setměním ty potvory mizí aby mě napadly vší silou v 5ráno.
15.6.2007
Pološílený muchlám všechny věci na motorku a ujíždím sám pryč,hlavně pryč. Stavím až na tankování.To mě dorazilo na dno.Místní zvyk nejdřív platit a pak tankovat mě stál totálně poblitou motorku včetně plexy a gps. Odhad byl chybný asi o 5litrů,ty skončily na brambůrkovi a následně na zemi,jelikož pistole prostě nevypíná. Na kluky čekám asi 70km před hranicí.Piju čaj a neustále kouřím.I když mě asertivní operátorka přesvědčovala,že roaming mé twist karty je v pořádku, tak volat prostě nejde,ani s kreditem přesahujícím 3000,-kč,mohu tedy jen smskovat,ale zase kurňa "neomezeně". Poubes lepil a tak mě kluci dojeli asi až za 3.hodiny.Defík má totálně zacpanej hladič hmyzem a začíná se přehřívat. Kazašské hranice jsme přejeli přívozem,papírování se stává rutinou,ale jinak v klidu.Jinak už je pěknej hic. Kempujem pod mostem za hranicema.Koupání,vaření,praní a přerovnávání věcí v Defíku nám zabere zbytek dne. Můj stan nevydržel brutální balení při úprku a tak se s ním loučím a dále spím v Barešákovo. Večer nás majitel pozemku přivítal a upozornil nás na ostražitost.Chodí tudy totiž opilci domů.To bude teda noc.
16.6.07
Noc byla klidná,ale přesto jsem nespal hluboce.Do města Atyrau jsme dojeli po asfaltce.Tankujeme do všech kanystrů a jedem se podívat do města. Našli jsme bazar,kde okusíme výtečný kebab a klábosíme s místníma.Naše další putování směřuje na Makat. Úplně nová asfaltka pojednou u památníku s orlem mizí a už to začíná.Díry,díry a díry.U památníku se stala ještě jedna zásadní věc. Potkali jsme se tam s polákem Pavlem,který jede sám Uvazem na Bajkal.Samotnému je špatně a tak dalo slovo a slovo a Pavel se na nějaký čas stává dalším členem výpravy.Autům jsme ujeli a čekáme v čajchaně u cesty,a je tu další problém. Ložisko zadního kola na defíku je v tahu.Kluci ho chladí a šinou se k nám.Dorazí před setměním a tak jedem rovnou do stepi,kde zapíjíme vstreču s Pavlem.
17.6.07
Ráno vyrážíme hledat servis.My se Slamákem jsme přehlídli Poubese,který vyrazil dřív a tak stavíme o vesnici dál a na bazaru hledáme ložisko a ptáme se na soustružníka,který ale vdává dceru a nikdo neví kdy se probere z opice.Ložisek je dost,ale „kupodivu“jen na ruská auta. Opravu naštěstí kluci zvládli tam co stál Poubes.Barešák neodolal a ochutnával kumis,jak to dopadlo nemusím rozvádět. Jedem na Šubarkudyk a Kandyagaś.Benzín je děsnej,akcelerovat se musí velmi pozvolna,jinak si myslím,že se motor rozskočí. Pavel ho dal do vařiče a ani tam nechtěl hořet.
18.6.07
Ráno vstáváme brzy a bez snídaně jedem na Šalkar.Enduro pokračuje.Lepší je jet vedle zbytků silnice po stepy. I tak praská na Poubesovo Ktm podsedlák.Oprava probíhá v Embi a hned taky přezouváme. V Šalgaru toho mam plný kecky.Koupel v rybníku s místníma.Už mi pomalu začíná lézt krkem to jak mi furt někdo leze do helmy, sedá na motorku a dává mi pořád dokola stejný otázky.Nejhorší je že se Vás jeden ze skupiny ptá na něco a vzápětí na to samý ten co stojí vedle a musel Vaší odpověď slyšet.Cesta kterou jsme si vybrali k Aralskému moři je kvůli dunám neprůjezdná a tak se stáčíme na sever na Tekeli a tady spíme.
19.6.07
Horko,čaj v dost hrozný čajchaně a dál na město Aralsk.Děsná díra ve stylu arábie,prach nám vítr fouká do šašlíku,ale nám to už pramálo vadí. Provizorně opravuji prasklý držák zobáku a kluci čistí chladiče.Slamákovi jde jen těžko vysvětlit,že zajížďka na břeh Aralského moře pískem asi 220km není dobrý nápad.No tak holt jeď,ale povedeš to.Naštěstí brzy sám pochopil co obnáší jet na 250kg motorce v hlubokým písku. Zůstali jsme u sladkého jezírka nad mořem a koupeme se.Místní na sebe nedali dlouho čekat a za chvíli jsme pochopili, že tady zůstat nemůžem a proto volíme rychlý ústup do stepy.Ještě že jsme zachránili nějaký to pivko a slivovici.
14.6.2007