26.6.07
Na první benzíně měníme olej.což je na Ktm dost obstrukce a tak já už jen zevluju a kouřím. Míříme do pohoří Altaj.Začíná se nám to líbit.Pavla jsme,ale poslali napřed a určitě jede blbě.Dali jsme mu instrukce přes sms. My jedem zkratkou přes Usť Kalamanku,Novokalmanku,Pětropavlovskoje,Smolenskoje,Altajskoje na Čergu a tam přebrodíme říčku a rozděláváme náš první oheň. Pavel dorazil asi v 1po půlnoci a najel 900km to je o 400km víc než my.V noci je pěkných 5stupňů.
27.6.07
Kochání,focení,hory krása.Slamák se ztratil,ale měl jen defekt tak jsem se mu vrátil na pomoc s nářadím a duší.Bohužel bez pumpičky. Bombičky z výbavy Bmw to nafoukly jen fakt na nejnutnější přesun.Defender má problémy s přívodem nafty a Slamák opravuje prasklou propojku nádrží, což řeší jeho problém se spotřebou.Do Astrachaně dorážíme v 16.30,což se ukázalo jako šibeniční termín pro překročení hranic.Mongolové totiž dělají jen do 18.00.Je to knop,ale zase se nás nikdo nesnaží prudit.Desinfekce 50rub,10rub za něco,ale strachovka (povinné ručení) neskutečných 687rub. Hned za hranicemi je hlinito,kamenito písčitá placka zvlněná křivkou hor.Orientace bude problém. Pavlovi se utrhla zadní brzdová trubka a tak zase opravujeme.Zaslepujeme to a nocujeme ve 2370m. Signál není.Ujeli jsme 430km.Místní si neodpustili návštěvu a tak jsme nuceni konzumovat.
28.6.07
Ráno i já podléhám dost úmorným střevním potížím,bolí mě hlava a záda.Dávám si jen čaj.Ve městě Olgiy měníme dolary za tugríky,tankujeme a chceme dojet na jezero Ureg Nuur.Bloudíme.Už je mi líp.Místní nám nerozumí a posílají nás vždy tam kam ukážeme.Mapa je pro ně příliš málo podrobná.Spoléháme se tedy na gps.Pomalu je nám jasný že s časem který máme k dispozici to do Kjachty nestihnem.Přiznám se,že mi to nevadí.Radši si užiju bezstarostný toulání krajinou. Polykání kiláků bylo na můj vkus až dost a ještě bude.Najeli jsme 200km a jsme pomalu na místě.Spíme na krásném místě mezi rameny řeky, bohužel je to u brodu a o návštěvy není nouze.
29.6.07
Ráno vyrážíme dál.Cesta která vypadala slibně nás dovedla do zimoviště pastevců a za ním brodíme řeku.Při hledání brodu jsem se ztratil v hustém porostu a tak jsem se zamotal,že jsem vždy musel chcípnout motorku a naslouchat,zda uslyším řeku nebo kluky.Troubím,jedu,přilbu dolů,aha řeka je slyšet tamhle. Naštěstí kluci taky troubí a já je tak rád vidím.Pavel v brodu zničil chladič.Rosekala ho plastová vrtule.Lepíme to a dáváme kovovou. Horší je že následuje další rameno řeky a za ním nic,žádná cesta jen vysoký břeh.Takže vše zpět.Tady došlo i největším odhodlancům,že to nemůžeme stihnout. Proto měníme plány a přes horské průsmyky se vracíme na Olgiy.Spíme v jurtovém táboře,ale ve vlastních stanech.Dárky jsme rozdali. Pohostinnost o které se dočtete v časopisech se moc neprojevila.Jídlo vaří Poubes se Slamákem a místní na to jen koukají. Špagety asi ještě neviděli a co teprve,když to konzumujeme.Kluci navštívili jurtu,já jsem našel útočiště ve stanu a jsem rád za samotu.
30.6.07
Ráno jsme dostali čaj a výborné placky.Už na místě Slamák nenašel rukavice a Ivoš postrádá kompas.Martin Bareš nemá ledviňák.O něco dýl Pavel zjistil ztrátu sandálů a holinek.Náhoda to být nemohla.Slamák ztratil to nejcennější,a to iluze.Ve městě se snažíme utratit peníze. Tankujem,kupuju cigára,ale nic jiného za útratu nestojí.Měníme tedy zbytek u veksláků na rubly,ty se budou hodit. Pokoušíme se jet k horám na západě,ale cesta vždy končí někde u jurty kdesi v horách.Tak to balíme u řeky a zkoušíme rybařit. Pereme a měníme chladič co Pavel koupil.U ochutnávání místní vodky si promrskáváme nová ruská slovíčka,která jsme vymysleli. Vybírám mé oblíbené pryblizno a Slamák oprášil Kodetovo eto takoje na prylepšenoe.Taky vzpomínám na ruského motorkáře,kterého jsme se ptaly na cestu v Altaji.Všiml jsem si,že většina dněprú nemá vzduchový filtr a chybí i vedení a airbox.Na mou otázku odpověděl suše,že vozdušnyj filtěr zgarel.
1.7.07
Dnes začíná návrat.Ráno ještě vylejzáme na nejbližší kopec a dáváme mu jméno Maparo,dle pořadí lezců.Jedem zpět na Tašantu.Valíme to v písku a kamení 120km/h a rány na ráfcích Ktm přibývají,na baworáku kupodivu nic,a to má menší kolo.Zato silentblok výfuku je definitivně v koncích ale to není nic co by nepočkalo domů.Pavlovi Uvazík přestal řadit a tak jede na dvojku do města opravovat. Na hranicích se“ouha“nedělá,je totiž neděle.Je tu však ubikace a v ní postarší němec.Jak záhy zjištujeme tak hodně zažil a má rád vodku. Vodky je nepřiměřené množství,ale jak jsem zvyklý z boje neutíkám.Poubesovy padá moje motorka a rázem jsem bez zrcátka.
26.6.07
