2.7.07
Ráno je mi hrozně.Zvracím a vyprazdňuji se i opačným otvorem.Konzistence je však hodně podobná. Hranice trvají 6hodin a já trpím jako zvíře.V dešti dojedeme ještě 150km za Tašantu a do mě se dává zimnice a mě samotnýmu taky není nějak dobře. Záchrana je zaplivaný hotýlek v horách,jehož jediná deviza je banja „místní sauna“.Vyhřál jsem se a hned do pelechu.Usínám okamžitě.
3.7.07
V noci jsem se děsně spotil,ale pomohlo to.Ráno se ptám na umývárnu a odpověď je jasná,Rječka. Takže hygiena v řece a hurá pěšky do hor.Trocha jiného pohybu nám prospěla,i když jsme se řádně zapotili. V poledne vyrážíme na Bijsk.Asi po 250km opouštíme krásný Altaj.Poubes lepí duši a dáváme si hnusný šašlik za nekřesťanských 100rub. Kluci dorazili za 2hod.ložisko v zadním kole je definitivně v kopru.Hledáme útočiště v Bijsku v kostele.To nám poradil ten nesmrtelný němec. Je tam,ale zavřeno a stejně nevíme jestli to je ten správný.Paní z ostrahy objektů se nás zželelo a vzala nás k sobě domů.Koupel,pivko a paní se vrátila zpět do rachoty.Nás nechala ve svém bytě,kdo by to u nás udělal?Dobrá to žena.
4.7.07
Paní ráno zařizuje servis a my motorkáři se oddělujeme a jedem do Novosibirska zkusit vlak,jelikož přes sibiř je to pouhé sjíždění gum a pálení benzínu. Kdo to viděl pochopí.Pro mě byl hlavní důvod komáři.Představa těch nocí s nima byla děsivá.Pavel ještě nechává měnit tekoucí nádrž a taky se bude loučit. Pokračuje svým původním směrem.Na Bajkal.V poledne jsme na nádraží.Za 5hodin máme naložený motorky a lístky v kapse,cena je dost vysoká, 5500rub/osoba,3300rub/motorka,ale dle našich propočtů to zase není proti jízdě po ose tak hrozný. Čekáme na odjezd v bufíku při pivku a poslechu mísního výborného písničkáře.V noci nastupujem do vlaku a usínáme jak nemluvňata.Motorky jedou v jiném vlaku až zítra.Tak doufáme že alkohol podarovaný dozoru ve vagónu přinese své ovoce.
5.7.07
V Omsku se jdeme protáhnout na perón a kupujeme pyrohy.Slamák se seznámil s Mášou z vedlejšího kupé.Vzhledem k trvání naší cesty není divu,že se nebrání bližšímu kontaktu.Poubes má problémy se střevní mikroflórou a tak se cesta stává peklem.Za okýnkem ubíhá monotónní krajina.Břízky,trávy,močály. V Tjumeni na nádraží si kluci odskočili na dýl než bylo zdrávo a tak neslyšeli hlášení o zkrácené přestávce. Moje snaha o zdržení vlaku je marná a tak jsem v kupé sám a alarmuji vedení vlaku.Všichni cestující to prožívají.Věci kluků odmítám vydat a tvrdím, že to zvládnou.Nicméně musím vyhotovit seznam a zabalit jim věci.Nakonec přichází zpráva z nádraží,že nás stíhají taxíkem.Honička končí po 200km a stála 3000rub.Za blbost se holt platí.Odměnou je hlasité „maladci“ od osazenstva vlaku.Jinak postupně jsem v kupé našel Slamákův pas, prachy a oba vypnutý mobily,což výrazně komplikovalo komunikaci.
2.7.07
