Jsme parta Selčaňáků, kteří kromě společného muzicírování (kdo z vás byl na Mikulášské BMW ví o co jde) také holdují jedné stopě a to pokud možno se špuntován otiskem. Vloni jsme se pořádně navnadili týdenní cestou po slovenských horách a dědinách. Obzvláště oblast Velkého Krtíša je velmi pohostinná. Tehdy uzrál nápad se letos na začátku července vydat někam dál a v diskuzi zvítězila varianta projetí velkého počtu alpských průsmyků v Rakousku Itálii i Švýcarsku. Dostal jsem za úkol vybrat trasu a dal jsem si docela záležet. Kompletně jsem připravil itinerář trasy, kdy nás mimo prvního a posledního dne čekaly každý den minimálně dva průsmyky přes 2 tis m.n.m. I chlapci se činili téměř všichni vyměnili vozový park. Zahodili Dominátory, Yamahy XT, Transalpy a přezbrojili na Afriky. Jedině Kaco zůstal věren svému GSu. Ale silničnímu od Suzuki. Příprava probíhala naprosto standardně. Rozdělili jsme si kdo vezme stan, kdo jaký vercajk, páčky atd. Pak už se přiblížil dlouho očekávaný den D našeho odjezdu do Rakouska do Halstatu – cíli první etapy.
Přemlouvouvání afrikánců
Den před odjezdem jsem začal být docela nervózní. Prošel jsem si všechny možné počasí předpovídající servery (stejně nejlepší je náš www.medard-online.cz) a na všech předpovědích se nad Alpami tyčila mohutná tlaková níže. Mohutné srážky skoro predikované skoro na celý týden a od 2200 m.n.m sněžení. V červenci!!! Prostě totální průser. A tehdy, večer před odjezdem, ve mně uzrál nápad nahradit alpské průsmyky černohorskými a albánskými. Akorát jsem se trochu obával reakce ostatních. Rozhodl jsem se nikomu nevolat a vybalit to až na srazu v Selčanech, aby neměli moc prostoru sáhodlouhé diskutování.
Vybaven vytištěnými předpovědními mapami počasí v Alpách pro podporu změny trasy jsem ráno vyrazil na sraz. Stejně už mají všichni sbaleno a jsou rozžehnáni s manželkami a tak určitě změnu uvítají, říkal jsem si. Po mém rezolutním prohlášení, že do Alp nejedu, nýbrž do Albánie, a že když budou chtít, můžou jet se mnou, nastal šok. Všichni to ale vydejchali. Až na jednoho Afrikánce. Po té, co puls kamarádů klesl na obvyklých 72 jsme vyrazili vstříc balkánskému dobrodružství v tomto složení:
• Kaco „silnička“ na Suzuki GSX 600F
• „Afrikánci“ Milan, Petr a Luboš na Hondě Afrika Twin 750
• a já na BMW R1150GSA.
Balaton, moře plné Maďarů
Moc jsme se s tím nepárali a za cíl první etapy jsme si dali Balaton. Cesta OK, motorky OK. Většinou po dálnici, tady nic zajímavého. V šest večer už sjíždíme k maďarskému sladkovodnímu moři. Kluci tankují a já jedu sehnat ubytování (mě díky velké nádrži stačí dvojnásobné intervaly). Noc trávíme v kempu přímo u severního břehu a tak není v dálce vidět konec jezera. Fakt jako moře. Večer v hospodě plánuji trasu na druhý den. Rádi bychom dojeli do až do Černé Hory.
Páji vážně nádhera,moc dobře sem si počet a hodně přemejšlíme nad tím že přehodnotíme letošní dovolenou kterou sme chtěli ject do Rumunska a do Bulharska se sject vykoupat,vaše cesta nějen mě natchla a proto bych chtěl víc info,třeba i nějaký GPS kempů a ubytování kde jste byli,jo Kaco to je cvok ) ale to se se ví ) a vaše banda je užasná,je uplně paráda že když se jeden stroj posere vracíte se všichni,prostě parta jak má bejt a nenechá kámoše ve štychu,dělá me to taky tak a nikdy nikdo nepřemejšlí o tom že by se nevrátíl,prostě to k mototuristice patří,nemuže pořád jen všechno fungovat,ale parta musí fungovat pořád a o tom to je,udělali ste mi kluci fakt radost!!!!
No moc hezky jsem si početl a pobavil se. Přesně jak píše shimi - je to super, když při cestování (a nejen při něm) jsou všichni zůčastnění pospolu nejen když všechno funguje, ale i když se věci "serou". Proto zásadně jezdím na výlety, dovolený (nebo jak to jenom pojmenovat) s lidmi, který léta znám a vím, že když bude problém, tak pomůžou a prostě to vezmou s přehledem - může se to stát i jim
Přidat komentář
Aby jste mohli přidávat komentáře, musíte být přihlášený.
Přemlouvouvání afrikánců 
Balaton, moře plné Maďarů
) ale to se se ví 
. Přesně jak píše shimi - je to super, když při cestování (a nejen při něm) jsou všichni zůčastnění pospolu nejen když všechno funguje, ale i když se věci "serou". Proto zásadně jezdím na výlety, dovolený (nebo jak to jenom pojmenovat) s lidmi, který léta znám a vím, že když bude problém, tak pomůžou a prostě to vezmou s přehledem - může se to stát i jim