Poslední den cesty, krotitel jednorožce na boxerovi
Ráno jednorožec opět zabafal a můžeme pokračovat. Vypadá to, že mu chlad svědčí. Přílišné zahřátí bývá problém. U Plitvických jezer opět rozebíráme Afriku a zneprovozňujeme karburátor u nefunkčního válce a v poledne finálně vyrážíme na poslední etapu. Jak je povznášející předjíždět mnoha kilometrovou frontu čekajících aut u hraničního přechodu mezi Chorvatskem a Slovinskem (nebo Slovinskem a Rakouskem? Teď fakt nevím). V každém případě za přechodem do Rakouska na první odbočce z dálnic je však africký jednorožec definitivně skolen. Chladíme „zdravou“ řídící jednotku jak se dá, ale už opravdu ani nádech. Vypadá to jako prohra, ale ve skutečnosti je to veliké vítězství. Z Albánie do Rakouska Afrika dojela na jeden válec. Jsme v civilizaci, pár jen pár stovek kilometrů od domova. Domlouváme zagarážování hrdinné chcíplotiny u majitele zdejšího bistra v první vesnici. Beru Luboše na tandem a vyrážíme k domovu. Po dálnici přes Vídeň jsme kolem třetí hodiny ráno jsme v konečně v Selčanech. Loučím se utahanými kamarády a vydávám se na cestu ku Praze. V Radotíně, pár kilometrů před domovem, usínám v levotočivé zatáčce. Obrubník mě ale rychle probouzí a domu, světe div se, dorážím velmi čilý a v pořádku. Udělal jsem si rekord, který není moc k chlubení. 1200 km v tahu.
Poznámka na závěr:
Luboš si další den dodávkou pro motorku Rakouska dojel. Nechal si kompletně vyměnit řídící jednotku za modernější a prý už bezporuchovou. Od svého přesvědčení, že se dnes už opět afrického dvojrožce zbaví, ustoupil. Přemlouval jsem ho na GSo, ale prý to ještě uváží. Vypadá to, že na další selčanskou expedici pojede opět na Africe. Moje 1150GSA zvládla celých 4 500 km bez jediného problému. Jako ostatně vždy. Paji
Páji vážně nádhera,moc dobře sem si počet a hodně přemejšlíme nad tím že přehodnotíme letošní dovolenou kterou sme chtěli ject do Rumunska a do Bulharska se sject vykoupat,vaše cesta nějen mě natchla a proto bych chtěl víc info,třeba i nějaký GPS kempů a ubytování kde jste byli,jo Kaco to je cvok ) ale to se se ví ) a vaše banda je užasná,je uplně paráda že když se jeden stroj posere vracíte se všichni,prostě parta jak má bejt a nenechá kámoše ve štychu,dělá me to taky tak a nikdy nikdo nepřemejšlí o tom že by se nevrátíl,prostě to k mototuristice patří,nemuže pořád jen všechno fungovat,ale parta musí fungovat pořád a o tom to je,udělali ste mi kluci fakt radost!!!!
No moc hezky jsem si početl a pobavil se. Přesně jak píše shimi - je to super, když při cestování (a nejen při něm) jsou všichni zůčastnění pospolu nejen když všechno funguje, ale i když se věci "serou". Proto zásadně jezdím na výlety, dovolený (nebo jak to jenom pojmenovat) s lidmi, který léta znám a vím, že když bude problém, tak pomůžou a prostě to vezmou s přehledem - může se to stát i jim
Přidat komentář
Aby jste mohli přidávat komentáře, musíte být přihlášený.