Cesta do Garmisch-Partenkirchenu na BMW MOTORRAD DAYS 04.07.-07.07.2008 a dále do Itálie na pizzu
Měli jsme naplánovanou cestu do Německa na sraz baworáků a dále projet Alpy.
Jeli jsme ve třech, Pól BMW GS1200, Zděnek BMW R1200R a já GS1200Adventure. Cestu a program jsme si naplánovali týden předem s tím, že nepojedeme po dálnicích, ale pořádně si užijeme zatáček tak, že pojedeme z Prahy do Passau a dále navolíme nejkratší cestu bez dálnic do Garmisch-Partenkirchenu. Jediné co nás trochu znervózňovalo, byla předpověď počasí na víkend, ve které byl z 80% déšť. Ráno jsem se vzbudil a rovnou se zděsil počasí. Venku to vypadalo jako když někdo vylévá kýble vody. Jel jsem do garáže a nastrojil jsem na motorku dle věcných rad správně vyvážené kufry a při pohledu na motorku jsem budil pocit, že jedu na cestu kolem světa a ne na prodloužený víkend.
Za silného deště jsem dorazil na místo srazu na pumpu vedle Autecu. Pól se Zdeňkem na mě již čekali a ani se moc nezlobili za 20 min. zpoždění. Alespoň si navlíkli nepromoky, to je taková fajn věc do deště, kterou jsem zatím na svou výšku 190cm nesehnal a celkem dost jsem pak litoval. Po nezbytném natankování a kávě jsme vyrazili směr Passau. Naštěstí již od Smíchova nepršelo a vše bylo hned veselejší. Cesta do Passau ubíhala velmi rychle. Když jsme dorazili do Passau, navštívili jsme motorkářskou prodejnu Luis, kde jsem neodolal akční nabídce a po šesti letech koupil novou helmu o třetinu levněji než v Čechách. Od Luise jsme již jeli podle navigace nejkratší cestou směr Garmisch přes Pfarrkirchen, Ramsau, Ebersberg, AyingHolzkirchen, Bad Tolz (bez Big Bena), až na místo do Garmische. Cesta byla super, samá zatáčka a v podstatě žádná dlouhá rovinka. Po cestě jsme projížděli přes spoustu náměstí krásně vyzdobených městeček a vesnic. Jen doufám že nikde neměřili, protože naše cestovní tempo se postupně docela slušně zrychlovalo. Co se týká počasí, tak bylo celou cestu polojasno bez kapky deště. Když jsme se blížili k cíli, bylo to jasně poznat na zvýšené koncentraci motorek BMW.
Město Garmisch nás uvítalo kolonami motorek a vedrem, které vydrželo od pátečního odpoledne až do nedělního poledne. První co jsme udělali bylo, že postavíme stany a zjistíme kde se co děje a kde mají co dobrého jak na pití tak hlavně k jídlu. U parkoviště jsme narazili na security, kteří nás nekompromisně poslali na parkoviště.Parkoviště bylo na promáčené louce a začal boj o dřívka pod stojánky. V té chvíli jsem byl vděčný za placku od Touratechu, která mi vystačila i na takto měkký podklad. Smutné bylo, že ke stanům to bylo 300 metrů a Němce tam na motorkách pouštěli. Je vidět, že tu ještě rozdíly jsou a že si tak rovní ještě nejsme. Při hledání místa na přespání jsme narazili na partičku z Čech a udělali jsme si tam takovou Českou vesničku. Při rozbalování stanů jsme zjistili, že v komfortním stanu z Tesca pro tři se dva se Zdeňkem opravdu nevejdeme a já zůstal na ocet. Naštěstí měl Pól velký stan, do kterého jsme se v pohodě vešli. Když jsme se zabydleli, šli jsme se podívat co se kde děje. Prošli jsme obrovským stanem tak 200 metrů dlouhým a 70 metrů širokým, byla tam jídelna, kavárničky a pódium kde hrála živá kapela. Nad stanem byla lanovka na místní horu a enduro trať, kde se za 5Euro člověk mohl svézt na jakémkoliv GS-u a zároveň dostal odznak s číslem, které bylo slosovatelné a mohl vyhrát BMW 650 Cros/Country. Dále byla za stanem nádherná crosová trať, na které se za stejných podmínek půjčovala nová BMW 450. Dále tam byl plac se stánky všech možných firem zabývajících se úpravou laku, výkonu motorek, cestovních kanceláří pro cesty s motorkami po celém světě atd.
Po rychlé prohlídce jsme si na uvítanou dali každý večeři a pivo, které nás totálně umrtvilo. Dopotáceli jsme se ke stanům, kde jsme se ještě bavili kdo kam pojede po ukončení srazu. Druhý den ráno nás přivítalo nádherné počasí a pohled na hory do všech stran. Po vykonání všech potřeb jsme se vydali do stanu na snídani a následně na důkladný průzkum stánků. Nakoupili jsme si potřebné upomínkové předměty jako tričko a košili a Pól dokonce super BMW kalhoty na léto s odvětráváním snad všude. Při prohlídce stánků nás zarazilo jedno upravené bílé GS-o, které bych pasoval na nejošklivější motorku na světě. Po projití všech stánků a prohlídce vystavovaných motorek jsme šli na oběd. Pak jsme se vydali na nádherný výlet do okolí Garmische. Vyjeli jsme směrem na Ehrwald na silnici E532, kde jsme projeli šílenou kolonou Němců a Holanďanů jedoucích k moři na dovolenou. Ve městě Reutte jsme odbočili na relativně prázdnou silnici plnou kopců a zatáček okolo jezera Plansee, kde jsme se zastavili a při vychutnávání zmrzliny kochali pohledem na jezero a okolní kopce. Super bylo, že silnice se klikatila těsně vedle jezera a člověk nevěděl kam se dívat dříve. Dále jsme jeli přes AM Plansee, Graswang na Ettal, kde jsme po cestě během 20-ti kilometrů krásných serpentýn viděli jednu havárii, při které v zatáčce nabrala Toyota Rav motorkářku na Triumfu, která parkovala vedle nás u jezera tak, že jí rozpárala nádrž. Paní vypadala relativně OK, což se nedalo říct o dvou motorkářích na supersportech o cca 7km dále. Srazili se v zatáčce a skončili ve vyschlém řečišti. Když jsme projížděli tak akorát přistával vrtulník. Bylo vidět jednu motorku, která byla doslova přepůlená vejpůl. Prý každý jel minimálně 150 km/h. To nás dost vyděsilo a také jsme ten den měli tyto dvě havárky stále před očima. Z této silnice jsme odbočili na silnici číslo 23 směrem na Garmisch a sjeli asi 7km serpentin z kopce do Oberau. Z Oberau jsme jeli po silnici č.2 a po několika kilometrech odbočili na Ohlstadt, Grossweil, dále na Kochel am See, silnice č.11 přes serpentýny s krásnými utahováky a radary nahoru k jezeru Walchensee. Bylo tu spoustu malých plachetniček a díky nádherně průzračné vodě také spousty potápěčů. Po krátkém kochání jsme jezero objeli a zastavili ve vesničce Einsiedl na kávičce. Odtud jsme sjeli do Wallgau, kde jsme odbčili na silnici E533 do Garmische.
diky kamo byl moc fajn........ze jo.....