Sestava:
Já ..Vitman, BMW R1200GSAdventure Renďas, BMW R1200GSAdventure Miloš, BMW R1150GSAdventure
24.3.2009 Brno – Padova 810 km
Už je to tady! Naše vytoužená a dlouze očekávaná chvíle konečně nastala. Vyrážíme směr Afrika – Tunisko. Jako místo společného setkání a zároveň místo společného startu jsme zvolili benzínovou pumpu OMV kousek pod Brnem – směr Vídeň. Hned od začátku to vypadá, že z nás bude docela dobře sehraný tým, protože já se s Milošem čirou náhodou setkávám už na dálnici z Vyškova do Brna. Když se totiž takhle ve svitu prvních ranních slunečních paprsků mrazivého březnového rána rozkoukávám při nájezdu na dálnici v Rousínově, komu že to vlastně mám dávat přednost, a ono ejhle, vyšlo to na Miloše, který si to neochvějně razí na svém GSu do Brna. Na pumpu přijíždíme včas a chvíli po nás dorazil i Renda. Následuje přivítání, zkrášlení našich strojů polepy s motivem cíle naší cesty, za zhotovení kterých touto cestou děkuji kamarádovi Tomovi.
Vše je OK a tak zhruba v 6:30 společně vyrážíme vzhůru za dobrodružstvím. Počasí nám sice moc nepřeje, ale není to nic strašného a cesta po dálnici utíká celkem rychle (2-8°C a silný boční vítr, který ustává až v Alpách). Občas je nutné se „rozmrazit“ a tak párkrát stavíme na pumpě abychom se zahřáli douškem teplé kávy. Až při sjezdu z Alp, kdy se před námi rozprostírá slunečná Itálie a vrcholky hor už můžeme spatřit jen ve zpětných zrcátkách, se začíná příjemně oteplovat. Je nádherné slunečné odpoledne a my se rychle blížíme k místu našeho dnešního noclehu u Marka v Padově. Zhruba 40km před Padovou zastavujeme na malém dálničním odstavném místě aby se kluci podívali kde to vlastně jsme a kde budeme sjíždět z dálnice, jedeme totiž po nové cestě která tam ještě minulý rok nebyla. Už už se kluci chystají odjet, ale daří se mi je na poslední chvíli zadržet. Mám totiž najednou problém – chci nastartovat, otočím klíčem v zapalování, displej budíku naběhl, ale ve vteřině opět zhasl. Je 16:30 a následuje zjišťování co se vlastně stalo a co s tím. Po chvíli se ukázalo, že zkolabovala baterie. Ještě že je tady Marek – sehnal novou originální, dokonce i nabitou baterii a dovezl nám ji. Neuvěřitelné, jupííí. Problém vyřešen a tak s Markem v čele míříme k němu domů, kam dorážíme asi v 19:30. Tento večer jsme si sice představovali trochu jinak, ale budiž. Markovi patří obrovské dík. Nechal nás u sebe přespat, uvařil nám báječnou večeři a ještě nám takhle pomohl v nesnázi. Ještě jednou ti Marku děkuji, máš to u mne.
25.3.2009 Padova – Genova 400 km
Ráno se loučíme s Markem a pokračujeme v cestě k trajektu do Janova. Přijíždíme včas, i když trošku bloudíme dole ve městě kolem přístavu. Je 14:00 a jsme u brány na místě nalodění v přístavu. Loď má vyplout dle plánu v 18:00 a tak máme dostatek času na vyřízení všech potřebných formalit a v klidu si připravit věci, které si z motorek sebou vezmeme do kajuty. Zajištění lístků a pasová kontrola probíhá hladce. Následuje nalodění. Pro mne i moji motorku je to debut, taktéž pro Miloše. Akorát Renda už přepravu s motorkou pomocí trajektu absolvoval, a to do Řecka. Je tedy v porovnání s námi v tomhle směru ostříleným borcem. Vše se semlelo tak rychle, ani jsem si to snad nestačil pořádně vychutnat. V 17:10 už totiž sedíme v kajutě zcela zmořeni, přikurtování motorek v podpalubí a vynesení věcí do kajuty nám dalo zřejmě trochu zabrat. Vyplouváme ± včas, fotíme a kocháme se pohledem z paluby na zapadajícím sluncem oslněný Janov. Nádhera. Poté se trochu seznamujeme z lodí, zjišťujeme kde co je atd. Po opuštění bezpečí přístavu okoušíme co dělají s lodí zhruba 3 metrové vlny. No nic moc. Bude lepší když radši zalehneme, docela to houpe, v poloze ležmo nejméně. Tak tedy krátce po deváté večer uleháme do postelí.