PALUBNÍ DENÍK Z ALPSKO-DOLOMITSKÉHO a BMW SRAZOVÉHO VÝLETU „TELEBLBIES“ PŘES A, I, kousek CH, D.
Den 3. (29.6.2009) Ráno je nádherně, odjezd v 9h směr Kartischer Sattel. Cesta vede po silnici č.111 po vrstevnici údolím řeky Gail – parádní zatáčkovitý úsek. Přejíždíme přes Kartischer Sattel (1525m.n.m.) a po několika km se napojujeme doleva na silnici č. 100 k hranici A/I. Projíždíme opuštěnou celnicí a ve městě San Cándido (Innichen) odbočujeme na passo di M.Croce di Comélico (1636m.n.m.), pak doprava na passo S. Antonio nebo-li passo del Zovo (1489m.n.m.). Přejíždíme průsmyky a napojujeme se na silnici č.48 směr Cortina d´Ampezzo. V městečku Auronzo di Cadore už máme pořádnej hlad. Spravila to výborná pizza a nealko pivo. Pokračujeme dál na jezero Misurina, potom passo Tre Croce (1809m.n.m.) a Cortina. Směr Falzarego – před ním záměrně uhýbáme doleva na passo Giau (2233m.n.m.). Provoz je téměř nulový. Užíváme si zatáček a nádherné okolní krajiny. Nahoře na průsmyku dáváme malou pauzu a valíme dále přes Colle Santa Lucia, Rocca Piétore směrem na passo Fedáia (2057m.n.m.) pod masivem Marmolady. Nahoře u jezera si dáváme pauzu na kapučíno v jedné z několika restaurací. Počasí nám opravdu přeje a výhledy na okolní vrcholky jsou super. Obdivujeme výpravu asi 20-ti holanďanů v BMW Z1. Jedou krásně za sebou jako korálky dolů do Canazei. Za chvíli už mažeme za nimi. V Canazei nakupujeme v obchodě pivo a v pekárně nějaký dobroty a pokračujeme jen pár km do Campitello di Fassa, kde vím o dobrým kempu, a tak během chvilky stavíme stany. Večer jen pivo a slivovice u stanu. Jsme z těch zatáček nějací utahaní. Najeto cca 250km.
Den 4. (30.6.2009)
Ráno nijak nespěcháme – v kempu v Campitellu budeme ještě jednu noc. Po snídani jedeme jen nalehko směr Pozza di Fassa, kde odbočujeme doprava na passo Costalunga (1752m.n.m.) a passo Nigra (1688m.n.m.) a dále do Bolzána. Parkujeme v centru na parkovišti pro motorky, kterých je tam spousta. Jdeme navštívit Archeologické muzeum, kde je umístěna cca 5300 let stará „zmrzlá mumie“ Otzi a spousta jeho dalších vyschlých kamarádů z celého světa. Před prohlídkou musíme odevzdat veškeré fotopřístroje (i mobily) do připravených trezorků pro návštěvníky – je tam přísný zákaz focení – škoda. Prohlídka nám trvá cca 1,5 hodiny. Otzi má čestné místo ve velkém mrazáku, aby měl stálou teplotu, přibližně takovou, jako když ho v září 1991 našli dva horolezci u Otztalu na italsko – rakouské hranici. Po prohlídce jdeme ještě projít centrum Bolzána, stavujeme se na oběd v pizzerii v jedné z úzkých uliček a po cestě k motorkám ještě dáváme zmrzlinu. Odjíždíme po 13-té h zpět pro velký úspěch znovu přes Nigru a Costalungu do Canazei. Odtud se vydáváme na vyhlášené kolečko přes passo Pordoi (2239m.n.m.), tam dáváme kapučíno a po cestě dolů si všichni vychutnáváme němce na Firebladu, který chce očividně závodit, ale nejde mu to. Pokračujeme vrstevnicí přes Arabbu, Livinallongo na passo Falzarego (2105m.n.m.), tam navrcholu doleva na passo Valparola (2197m.n.m.), přes La Villu a Corváru na passo Gardena (2137m.n.m.) a passo Sella (2244m.n.m.). Na každém průsmyku několikrát zastavujeme na focení a panoramata.Nemá to chybu. Poprvé v životě slyším Dr.Žáka, že už by rád jel chvíli rovně. Ze Selly sjíždíme zpět do Canazei, nakupujeme opět zásobu studených pixlbírů a jedeme do kempu. Zde skládáme vychlazené pivo do baťohu a jdeme na pěší pozdněodpolední tůru kousek do hor nad Campitello. Již skoro za tmy se vracíme, bo máme hlad a pivo došlo. Zastavujeme se tudíš v jedné z restaurací v městečku na večeři. Ani moc neponocujeme, jsme unavení jak koťata. Najeto cca 230km.
Ráno je nádherně, odjezd v 9h směr Kartischer Sattel. Cesta vede po silnici č.111 po vrstevnici údolím řeky Gail – parádní zatáčkovitý úsek. Přejíždíme přes Kartischer Sattel (1525m.n.m.) a po několika km se napojujeme doleva na silnici č. 100 k hranici A/I. Projíždíme opuštěnou celnicí a ve městě San Cándido (Innichen) odbočujeme na passo di M.Croce di Comélico (1636m.n.m.), pak doprava na passo S. Antonio nebo-li passo del Zovo (1489m.n.m.). Přejíždíme průsmyky a napojujeme se na silnici č.48 směr Cortina d´Ampezzo. V městečku Auronzo di Cadore už máme pořádnej hlad. Spravila to výborná pizza a nealko pivo. Pokračujeme dál na jezero Misurina, potom passo Tre Croce (1809m.n.m.) a Cortina. Směr Falzarego – před ním záměrně uhýbáme doleva na passo Giau (2233m.n.m.). Provoz je téměř nulový. Užíváme si zatáček a nádherné okolní krajiny. Nahoře na průsmyku dáváme malou pauzu a valíme dále přes Colle Santa Lucia, Rocca Piétore směrem na passo Fedáia (2057m.n.m.) pod masivem Marmolady. Nahoře u jezera si dáváme pauzu na kapučíno v jedné z několika restaurací. Počasí nám opravdu přeje a výhledy na okolní vrcholky jsou super. Obdivujeme výpravu asi 20-ti holanďanů v BMW Z1. Jedou krásně za sebou jako korálky dolů do Canazei. Za chvíli už mažeme za nimi. V Canazei nakupujeme v obchodě pivo a v pekárně nějaký dobroty a pokračujeme jen pár km do Campitello di Fassa, kde vím o dobrým kempu, a tak během chvilky stavíme stany. Večer jen pivo a slivovice u stanu. Jsme z těch zatáček nějací utahaní. Najeto cca 250km.
na těch kopcách musí být kosa i v létě
