Neděle 6. prosince 2009 – A dojezdil jsem Dnešek si chceme s klukama opravdu užít. Vyrážíme po několika dnech do dun jen sami a domlouváme základní pravidla, abychom se jeden druhému neztratili. Naše průvodce necháváme v kempu, kam jsem jim pro jistotu z mé pravidelní ranní procházky spojené s focením východu slunce přinesl darem i svůj kouzelný špalíček. Řka, že je rovněž z čadské pouště a že působí inhalace jeho kouře zase blahodárně na mužský pohlavní orgán, který po mnohačetné aplikaci prodlužuje až o 50%. Nevím, zda mi věřili. Pravdou ale je, že odpoledne po našem neslavném příjezdu byl můj špalíček notně ohořelý.
Jedeme do nitra murzuqského písečného moře. Duny okolo dosahují podle GPS relativní výšky 200 m. Vyjíždíme do jednotlivých sedel a hřebenů a dostáváme se tak 160 m vysoko a zase dolů. Pak se vydáváme na jednu z nejvyšších. Jedu první a zastavuji motorku těsně pod vrcholem před ostrou hranou zpět dolů. Nade mnou trochu jinou stopu zastavuje Honza a o něco níž i Jirka. Úžasný pohled na písečná údolí okolo. Z polohy našich motorek v písku před hranou je Honza jediný, kdo může pokračovat přes dunu dolů. My s Jirkou se musíme vrátit a někudy tu masu písku objet. Po pár minutách vyjíždím tu obří dunu z druhé strany a chci natočit Honzu, jak tu střechu sjíždí dolů. Nějak dlouho se soustředí a tak kameru vypínám. Pak na těch asi 100 m vidím, že jej zřejmě ta včerejší večerní nábožensko-filozofická diskuze s našim průvodcem dostala. Kleká si u motorky ale místo k východu se klaní směrem západ k americkým imperialistům, jezdícím podle místních ideologických buildbordů na motorkách. Tohle nebudu točit, je to velmi osobní. Následně Honza dunu bez problému sjíždí. Meditace mu tedy pomohla, blesklo mi hlavou. Zastavuje v písečném sedle mezi dunami, kde se scházíme všichni tři.
Nejednalo se o žádný rituál. Alespoň ne o náboženský. Honza si při zvedání motorky nahoře na hraně duny hnul se svými již jednou operovanými zády takovým způsobem, že se nemohl teď pořádně ani narovnat. Dáváme si pauzu a do půl těla se opalujeme na prohřátém písku sálajícím prosincovým sluncem. Asi po hodině našeho odpočinku a Honzově rehabilitačním cvičení to vypadá, že můžeme pokračovat dál. Raději už nevyjíždíme nahoru ty největší duny a spíše to bereme jednotlivými údolími. Je to krása. Najíždím na terénní vlny a ladně je skáču. Je to zábava. Na tu poslední terénní vlnu jsem najížděl poměrně rychle, ale ne rychleji než na několik podobných vln v ten samý den. Trochu mě to vyhodilo a dopadl jsem nejdříve na zadní kolo. Co se dělo v následujících minutách doteď nevím.
Měníme plán. Dnes spíme v našem karavanu a zítra jedu s Khaledem do nemocnice v Ubari. Všichni máme takovou divnou náladu. Moc mne mrzí, co se stalo.
Nejdřív se mi chce děsně spát a v deset večer usínám po dvou Ibalginech. V jednu se bolestí probouzím a do rána už neusnu. Pak se jdu raději projít ven a beru další voblbováky. Je kosa s svítí měsíc. V pět ráno opět zalézám do spacáku. Konečně za rozbřesku usínám.
Paji diky za pekny pocetni a krasny fotky. Dobre srustej Mimochodem, pokud planujes dalsi takove lety se sedla, doporucuji jeste prikoupit neckbrace, ja uz bez nej nevyjedu
Páji tak zase jsi měl trocha smůly,ale myslím,že nevadí,co?Užily jste fakt něco co mnoho z nás nikdy neuvidí tak jsme rádi,že prostřednictvím vás jsme si to užily taky.Sice bez potu,dřiny v písku,ale užily.Super počtení a moc krásný fotky.Těším se na celou galerku fotek a nějaký to videiko.Přeju rychlý srůst a klidný Vánoce.
Ahojda, vyčerpávající moc pěkný článek, dobrá volba stroje a paráda poježdění to muselo být Přeji krásný svátky, těším se že na malejch pojezdíme tak nespěchej a řádně to vyzdrav
Krása, dík za zprostředkování zajímavých zážitků. Toho ramena je škoda, hlavně že to nebylo nic horšího. Co chladič...fungovalo vše jak mělo nebo tě na KTM 690 něco zradilo.
A nedá mi abych se tě nezeptal .....teď si do lesa vezmeš radši 690 nebo 1100.
Brzo vyzdrav Robert.
Dík. Chladič vydržel i díky tvojí skvěle udělané opravě. KTM fungovalo naprosto skvěle a nebyl na motorce jediný problém. Jen jsem dotáhl šrouby na koncovce.
A v terénu u nás: No přeci GS1100. Co jiného?
Přidat komentář
Aby jste mohli přidávat komentáře, musíte být přihlášený.
.jpg)
Mimochodem, pokud planujes dalsi takove lety se sedla, doporucuji jeste prikoupit neckbrace, ja uz bez nej nevyjedu 
