Pondělí 7. prosince 2009 – libyjské zdravotnictví a bankovnictví Ráno sedám do salóní Toyoty a jedeme 50 km do nemocnice v Ubari. Je těsně u kasáren místní posádky. Aby to zde privilegovaná vrstva neměla v případně potřeby daleko. Je tu čirý ruch. Chodby plné ošetřeníchtivých doprovázených většinou početným příbuzenstvem. Jsou zde i ženy a ve velkém počtu. Většinou Tuaregové a pár Arabek v burkách. Některé vysoké snědé tuaregovské slečny jsou velmi pohledné. Podle vzezření jejich matek ale pouze asi dočasně.
Místní pohunek mi odebírá pas a vyplňuje nějaké formuláře. Stoupám si do řady k úvodní lékařské prohlídce. Představuji si nějakého místního šamana k mému překvapení mě ve velké, naprosto holé místnosti jen se stolem a židlí, vítá korejský doktor. Uklidňuji se. Hmatem zkušeného ortopéda potvrzuje mojí diagnózu o zlomené klíční kosti a vyplňuje arabsky žádanku na rentgenové vyšetření. Jdeme labyrinty chodeb této rozsáhlé přízemní stavby do rentgenologického pavilonu. Zde to oproti předchozím místům vypadá docela čistě. Od paty až k hlavě zahalená laborantka mě staví k docela seriózně vypadajícímu rentgenu a po pár minutách odcházím i se snímkem a o 15 denárů chudší k mému Korejci. Poslední moje utopistické naděje se rozplynuly jak pára nad hrncem. Na snímku je jasně zřetelné přelomení mé claviculy vedví. Doktor mi šněruje obě ramena osmičkovou fixací a loučí se. Prý to bude za pár týdnů dobré. Taky doufám, ale po návratu domů půjdu okamžitě na ortopedii. Platím ještě 10 denárů za lékařské ošetření a vyrážíme do banky směnit peníze.
Banky jsme našli dvě. Ani v jedné o mnou nabízenou tvrdou měnu v eurech a amerických dolarech neměli žádný zájem. Ale my vyměnit potřebujeme kvůli výplatě Šukriho. Zkoušíme i černý trh, ale nabízený kurz je v porovnáním s kurzem v bance pro nás velmi nevýhodný. Nechápu, proč zdejší banky nemají zájem směnit. Vždyť na tom musí něco vydělat a ekonomice přinést konvertibilní měnu. Nějak mi to neleze do hlavy. Na černém trhu by tento kurz měl být pro nás výhodnější. Není. Zřejmě černí směnárníci využívají toho, že v místní bance prostě nevyměníte.
Vykuk Khalid ještě se mnou objíždí tržiště, kde si u černých bylinkářek z kmene Tabu nechává posvětit zázračnost svého špalíčku z Čadu. Když mu to odkýve i ta další, vrací se k autu a odjíždíme zpět do kempu.
Kluci právě před chvílí vyjeli do dun nad kempem a vrací se až později odpoledne. Já pak ještě v doprovodu Honzy nostalgicky naposledy usedám na svou motorku a jedeme se podívat na pár km vzhlednou opuštěnou hliněnou vesnici. Díky ohnutým řidítkům se mi jede docela dobře. Ne ale na roletě nebo v hlubším písku. Po návratu zpět vím s naprostou jistotou, že zde už letos na motorku opravdu nesednu a tak ji nakládáme na zadní plošinu karavanu.
Paji diky za pekny pocetni a krasny fotky. Dobre srustej Mimochodem, pokud planujes dalsi takove lety se sedla, doporucuji jeste prikoupit neckbrace, ja uz bez nej nevyjedu
Páji tak zase jsi měl trocha smůly,ale myslím,že nevadí,co?Užily jste fakt něco co mnoho z nás nikdy neuvidí tak jsme rádi,že prostřednictvím vás jsme si to užily taky.Sice bez potu,dřiny v písku,ale užily.Super počtení a moc krásný fotky.Těším se na celou galerku fotek a nějaký to videiko.Přeju rychlý srůst a klidný Vánoce.
Ahojda, vyčerpávající moc pěkný článek, dobrá volba stroje a paráda poježdění to muselo být Přeji krásný svátky, těším se že na malejch pojezdíme tak nespěchej a řádně to vyzdrav
Krása, dík za zprostředkování zajímavých zážitků. Toho ramena je škoda, hlavně že to nebylo nic horšího. Co chladič...fungovalo vše jak mělo nebo tě na KTM 690 něco zradilo.
A nedá mi abych se tě nezeptal .....teď si do lesa vezmeš radši 690 nebo 1100.
Brzo vyzdrav Robert.
Dík. Chladič vydržel i díky tvojí skvěle udělané opravě. KTM fungovalo naprosto skvěle a nebyl na motorce jediný problém. Jen jsem dotáhl šrouby na koncovce.
A v terénu u nás: No přeci GS1100. Co jiného?
Přidat komentář
Aby jste mohli přidávat komentáře, musíte být přihlášený.