Středa 2. prosince 2009 – Poušť tu byla dříve zelená Ráno opět vyrážím před osmou fotit východ slunce. Dnes i s Jirkou. Šplháme na nejbližší skálu. Jiřímu to v pantoflích moc nejde a tak zůstává ve skalním sedle a já na vrcholu asi 50 metrů nad naším táborem čekám na východ slunce. Postupně se osvětlují jednotlivé vyčnívající skály z písku a hrají všemi barvami. Úžasný pohled.
V táboře se domlouváme s průvodci, že si sami bez nich uděláme více jak dvouhodinový výlet do jižní části Acacusu. Máme v navigaci mnoho PoI skalních bran ale i prehistorických skalních kreseb. Proto jsme sem vlastně jeli.
Acacus je fascinující. Skály různých tvarů a mezi nimi mohutné naváté duny. Začínáme získávat při jejich zdolávání určitou jistotu. Zhruba po 20 km přijíždíme k veliké skalní bráně, před kterou je naváta ohromná duna. Úžasná scenérie.
Podle GPS hledáme první skalní malby. Bohužel odbočujeme o jeden kaňon dříve a výsledkem je Jirkova proražená přední duše. Kameny pokrytou soutěskou se projet fakt nedá. Konečně přijíždíme na správné místo. Pod skalním převisem jsou na stěnách nakresleni červenou, černou a bílou barvou nádherné žirafy, gazely, sloni i lidé. Jednoznačný důkaz, že tato místa byla dříve plná života, než je pohltila poušť.
Vracíme se do kempu a pak projíždíme Acacus společně s našimi průvodci dalšími částmi skal a dun. Vidíme ještě několik míst s nádhernými skalními kresbami, rytinou slona a prehistorické pohřebiště, jehož malby nějaký muslimský náboženský fanatik nedávno kompletně zničil nějakým sprejem. Cestou potkáváme opět skupinu francouzů na motorkách a čtyřkolkách. Jsou to hobíci. Nejvíc ze zajímá má 690R. Naši arabští průvodci jsou na ně dost nasraní, že je ani nepozdravili.
Další noc trávíme v severní části Acacusu, kde už jsou údolí mezi skalami rozlehlejší ale stejné úchvatné. A to netušíme, že další den navštívíme místo ještě úžasnější.
Jirka zkouší moji motorku. Kromě ohnuté levé části řidítek ji nic není. Do bágliku mi kluci pomáhají dát moje rozházené věci včetně utrhlé kamery z helmy, kterou jsme měl, jak jinak, na levé inkriminované straně. Pořád si nejsem schopen uvědomit, co se vlastně stalo ale s ubezpečováním, že jsem určitě v pořádku, usedám opět na motorku. Čeká mě zpět k autům asi 20 km opět v dunách.
Paji diky za pekny pocetni a krasny fotky. Dobre srustej Mimochodem, pokud planujes dalsi takove lety se sedla, doporucuji jeste prikoupit neckbrace, ja uz bez nej nevyjedu
Páji tak zase jsi měl trocha smůly,ale myslím,že nevadí,co?Užily jste fakt něco co mnoho z nás nikdy neuvidí tak jsme rádi,že prostřednictvím vás jsme si to užily taky.Sice bez potu,dřiny v písku,ale užily.Super počtení a moc krásný fotky.Těším se na celou galerku fotek a nějaký to videiko.Přeju rychlý srůst a klidný Vánoce.
Ahojda, vyčerpávající moc pěkný článek, dobrá volba stroje a paráda poježdění to muselo být Přeji krásný svátky, těším se že na malejch pojezdíme tak nespěchej a řádně to vyzdrav
Krása, dík za zprostředkování zajímavých zážitků. Toho ramena je škoda, hlavně že to nebylo nic horšího. Co chladič...fungovalo vše jak mělo nebo tě na KTM 690 něco zradilo.
A nedá mi abych se tě nezeptal .....teď si do lesa vezmeš radši 690 nebo 1100.
Brzo vyzdrav Robert.
Dík. Chladič vydržel i díky tvojí skvěle udělané opravě. KTM fungovalo naprosto skvěle a nebyl na motorce jediný problém. Jen jsem dotáhl šrouby na koncovce.
A v terénu u nás: No přeci GS1100. Co jiného?
Přidat komentář
Aby jste mohli přidávat komentáře, musíte být přihlášený.