PALUBNÍ DENÍK Z GASTRO, PIVNÍHO, SILNIČNĚ OFFROADOVÉHO VÝLETU „TELEBLBIES“ PŘES SK, H, HR, BiH, MNE, AL
Den 5.
Budíček před osmou. Před devátou odjíždíme zpět do Bajram Curri. Potom k Fierze, luxusníma zatáčkama nad přehradní jezero. Držíme směr Kukes, Puke, Shkodar. Cesta je fakt hodně zatáčkovitá, často zastavujeme na focení. Provoz téměř nulový. Dojíždíme na silnici Shkodar – Kukes. Volíme směr Shkodar. V Puke dáváme oběd – bifteky s hranolkama a opečeným chlebem. Jedeme dále na Shkodar. V jedné pekárně na výpadovce k hranicím s MNE kupujeme čerstvej chleba a balenou vodu a frčíme do Hani Hoti, kde se dáváme doprava na Lepushe a Vermosh. Po pár kilometrech stoupání po uzoučké zatáčkovité silnici přejde rozbitej asfalt plynule v kamenitou cestu. Nejhezčí úsek z celého našeho výletu. Nádherný výhledy, cesta jak dělaná pro GS a ostatní cestovní endura. Super sjezd mnoha vracečkama do údolí řeky Cemit. Opět často zastavujeme na focení a kochání se. Za soumraku dojíždíme na celnici před černohorským městem Gusinje. Spíve v hotelu u Plavského jezera v obci Vojno Selo. K večeři grilované kuřecí a dostatek piva – zkoušíme různé značky – Nik, Nikšičko, Jelen…. S přehledem vyhrává Jelen. Dnes najeto cca 305km.
Den 6.
Ráno těsně před odjezdem zjišťujeme, že na KLV 1000 trčí z kola hřebík. Jeden knot to vyřešil. Kousek od Gusinje stojí ještě za návštěvu vývěr vody „Oko Skakavica“ – my už si ho nechali z časových důvodů na příště. Z Vojno Selo jedeme okolo Plavského jezera vcelku pěknou silnicí údolím řeky Lim na Andrijevicu. Odbočujeme na úzkou, občas trochu rozbitou asfaltku plnou zatáček, přes průsmyk směrem na Matesevo a Kolašin – žádný provoz. V Kolašinu doleva na Podgoricu a po cca 16km odbočujeme doprava směr Šavnik a Žabljak. Zatáčkovitá silnice opět přes průsmyk – nádhera, totálně bez provozu. Za celou cestu do Šavniku jsme potkali tak maximálně dvě auta. Kousek za Šavnikem zastavujeme u hospody na pozdní oběd. Potkáváme se tam s motorkářem Vladem z Podgorice . Slovo dalo slovo a jedeme s ním do jiné hospody kousek za Nikšič na smažené rolky z vepřového masa, nadívané sýrem a pršutem . Loučíme se s Vladem a frčíme směrem k městu Plužine u Pivské přehrady, a dál na hranice s Bosnou. Stojí za to, zastavit se ještě v kaňonu řeky Komarnice – ten jsme si taktéž nechali na příští návštěvu Černé Hory. Okolo 17,30h dojíždíme na hranice s BiH Scepan Polje. Azyl bereme v soukromí jednoho rodinného domu. Jinak na černohorské, tak na bosenské straně je i možnost přespání v jednom z několika vodáckých kempů. Jdeme na pivo do restaurace a čekáme na Miloše a Sašu, kteří jsou na cestě z Istanbulu a jsou cca hodinu za námi. Večer sedíme všichni společně v hospodě, probíráme zážitky, tlačíme do sebe grilovaný ražniči a pivo Nikšičko a je nám fajn. Spát jdeme okolo půlnoci. Najeto cca 270km.
Den 7.
Ráno po snídani se loučíme s Milošem a Sašou, kteří jedou ještě do Chorvatska na Plitvická jezera. Přejíždíme hranice do Bosny a jedeme stejnou trasou, jen v opačném směru (jako druhý den výletu) přes Goražde, Ustiprača, Rogatici , Podromanii,Sokolac, až do Vlasenice. Nevadí nám to, protože cesta je pěkná, záživná a bez provozu. Ve Vlasenici obědváme – grilované kotlety a talíř míchaného grilovaného masa. Pár kilometrů za Vlasenicí odbočujeme doprava na vedlejší silnici na Paprača, Caparde, tam doleva na Tuzlu, v Simin Han doprava na Gornju Tuzlu a pěkným zatáčkovitým úsekem na Lopare, Pukiš a hraniční přechod Brčko – v jednom úseku od Gornje Tuzle je cesta několik kilometrů místy šotolinová a asfalt dost rozbitý. Přejíždíme přes hranice do Chorvatska , dáváme se na Županju, odtud už jen tranzit domů – po stejné cestě jako první den. Mezi Gyorem a Bratislavou cca v 1h v noci nás ještě chytá neskutečnej slejvák. Padají provazy vody, nejde skoro vidět na cestu, ploužíme se několik kilometrů tak maximálně čtyřicítkou. V Bratislavě na pumpě dáváme ještě kafe, a pak už jedeme bez zastávky až domů. Přijíždíme s Ríšem před pátou ráno. Najeto cca 950km.
Nálada v týmu jako vždy výborná, vejlet jsme si opět s klukama neskutečně užili, svezli jsme se luxusně a snědli jsme toho tolik, že Držák poslední dva dny jezdil s rozepnutejma kalhotama.
Celkově najeto cca 2900km. Motorky bez problémů, u jezdců občas drobné zažívací problémy přeléčené slivovicí :)
Den 5.
