21.9. 2010
Snídaně v ceně ubytování není. Opouštíme příjemné prostředí penziónu a za deště odjíždíme do Rigy. Hlavní město Lotyšska nás vítá při parkování dvojicí opilých bezdomovců.
Rosymu nezbývá, než si s nimi poplácat a prohodit pár slov v duchu… „ já něpanimaju “. Usoudíme, že tady dlouho nebudeme. Dnes nás čeká 360km. Doufáme, že Tallin hlavní město suverénní Estonské republiky, bude přívětivější. Vliv finské kultury je znát. Bez větších problémů nacházíme centrum. Sundáváme nepromoky, protože neprší, je přeci to babí léto. Tolerantní policie nás nechává parkovat v blízkosti pěší zóny ( vidí slušné hochy ). Malá návštěva historické části města, pár suvenýrů, nějaký pohled blízkým. Odjezd směr přístaviště. Čaba jistě parkuje u správného trajektu. Čeká nás 2,5h plavby do finských Helsinek. Odkurtování motorek a my zadáváme do našich GPS , vyhledat camping. Mapy Touratechu jsou spolehlivé.
Po 21h se již ubytováváme v ekochatě ( N 60°12.559‘ E 025°07.151‘ ) pro 6-8 osob za 186,- EUR. Mokré věci visí všude a my víme, že velikost chaty je ideální. Jak milé, všude je naprosté čisto, vše na svém místě, uspořádání ve stylu IKEA. Cítíme se jako doma. Rosy zapíná podlahové topení, Allroad saunu. Čaba začíná psát první řádky do krásně vázaného, cestovního koženého deníku a Střihač prochází zatím nafocené fotky a už plánuje, jak bude vypadat jím vytvořený film z této expedice. Po sauně a slivovici, přecházíme na politiku. Nevyčerpatelné téma věčných sporů lidí na celém světě. Malá výměna názorů nás rozděluje ideologicky. Muslimy, cikány, komunisty a fašisty necháme jiným. Střihač zakládá nové téma… jaké kufry na jeho budoucí R 1200 GS. Touratech ZEGA, v tom jsme přece všichni jednotni.
22.9. 2010
Ráno se balíme, zapínáme myčku a kontrolujeme, jestli nezůstala zapnutá sauna. Opravdu těžký život kempaře. Venku je úplně jasno a nálada je hned veselejší. Radujeme se zbytečně. Po 2km jízdy do centra Helsinek, začíná hustě pršet. Čaba dělá malý grif a ocitáme se pod mostem. 1/2h a za svitu sluníčka obdivujeme krásu Helsinek. Parkujeme jako vždy maximálně v centru. Při slézání z motorky Střihač ztrácí na pár okamžiků stabilitu a jeho padající motorka ze zastaví až o vedle stojící Jaguár S-type a střihač přichází opět o zrcátko. Tentokrát stačí oprava na místě. Na „ Senátním náměstí “ probíhá celosvětová výstava malovaných medvědů v životních velikosti , organizovaná UNICEF. Pár fotek „ Vládního paláce“ s impozantním schodištěm směřujícím k „ Luretánskému Dómu “ a pokračujeme ke staré městské tržnici z roku 1891. Jaká to změna, žádné „schity“, žádní Vietnamci. Pouze kvalitní produkty domácí výroby. Jsme přece ve Finsku. Vynikající pokrmy stánkařů nás lákají a my si dáváme výborné místní speciality z ryb a losího masa, vše bez tuku a výhradně čerstvé. Nakupujeme spoustu suvenýrů ( mimochodem každý stánek má terminál na karty ) a Čaba řeší koupi sobí kožešiny ( samozřejmě ne pod gauč, ale do garáže na zimu pod motorku ? ). Už má na svůj vkus dostatečně nasmlouvanou cenu, ale řeší otázku odvozu ( pak si uvědomuje, co by tomu řekli kluci v Touratechu, že nekoupil podložku u nich, tak z koupě schází ). Jak milé, lidé ve sportovním běží podél nábřeží se sluchátky v uších. Nikdo nespěchá, netroubí a nepředjíždí. Máme pocit, že je zde k přírodě blíže, než kdekoliv jinde.
Sedáme do sedel, sluníčko nás hřeje v zádech a my míříme do Turku. Cesta mimo dálnici s mnoha fjordy je příjemná. Nenecháváme si ujít stylovou rybářskou vesnici. Před její návštěvou zastavujeme na kraji silnice u fjordu s krásnou dřevěnou modře lakovanou lodí. Čaba navrhuje pořídit pár fotek. Allroad při sesedání z motorky zachytí nohavicí o stupačku a mizí zavalen motorkou pod svodidla. Jsme kamarádi a zahajujeme vyprošťovací práce. Po doplnění zásob v místním marketu Allroad hledá poštovní schránku, aby neporušil svůj zvyk, poslat mamince z každé země pohled a odjíždíme do Turku. V 19 hod. již stojíme v přístavu
N 60°26.157‘ E 022°13.183‘. Obrovský trajekt společnosti „ Silialink“, je opravdu nádherný. Kurtujeme motorky a Allroadovi už nějak nevychází oko na přikurtování, tak situaci řeší přikurtováním motorky k před ním stojícímu kamiónu, ten prý se nepohne?. Opravdu odvážný kousek, jen ráno nezaspat. V 10. patře na nás čeká malá, ale dostačující kajuta pro 4 osoby se sociálním zařízením. Nakupujeme v místním marketu pár piv a znaveni cestou a slivovicí brzy usínáme, aby nás Allroad vzbudil o 1h dříve „ Stockholmského “ času. Jak dokáže 1 hod. časového posunu zkomplikovat vylodění. Otázkou je, jestli neměl strach z tureckého kamioňáka aby mu nepopovelz jeho motorku po přístavu ?. Allroad stačil ještě vzbudit Rosyho. Allroad se pěkně oblekl do motorkářského, vše sbalil a začal budit Čabu. Ten řekl, ať to zkusí znovu za hodinku a že se uvidí. Střihač také potvrdil že vstáváme s hodinovým předstihem a spíme dál. Jen Allroad v botech a komplet oblečen. Jak krásné zjištění, že má člověk ještě jednu hodinu spánku před sebou. Malé, ale příjemné radosti „českého kempaře“.
mě se to taky moc nelíbí.. ale to jsou češi.. nicméně to by se dalo rozebírat do nekonečna, občas se podobné věci na cestách stanou.. pokud tam ta paní už nebyla, nebyla neprávem potrestána a nikomu to neuškodilo, budiž.. lepší než ještě vyfasovat "mandat" (polsky pokuta) a mít zkaženej začátek dovolený.. jinak povídání napsaný hezky, těším se na pokračování..
Z deníku to tak sice vyplívá, ale spíše to bylo naší špatnou polštinou při vysvětlování policii. Jasně, že jsme nikoho nepoškodili a poškodit ani nechtěli. Z dotazu policie se to takto vyřešilo....přece jsme slovani, musíme si pomáhat
Tak snad jsme ostudu neudělali