Už loni, po návratu z pánského „gastrovýletu“ po Černé Hoře a Albánii jsme si jako další výlet naplánovali Moldávii a Rumunsko, kde jsme už víc jak dva roky nebyli, ale plány jsou od toho, aby se měnili, takže z toho pro letošní rok nakonec byl okruh po Balkáně. Řady účastníků zájezdu trochu prořídli, kamarád Karlos měl po operaci kyčle, Staňa spoustu práce, která nesnesla odklad a Puk na tom byl obdobně jako Staňa. Takže jsme nakonec jeli jen tři.
Od manželek a přítelkyň dostáváme výjezdní povolení, takže hurá na cestu.
Účastníci zájezdu: Tonda (BMW R1200GS), Držák (BMW F800GS), Ríša (Kawasaki KLV 1000)
1.den 26.5.2011
Vyjíždíme s Ríšem z Oslavan ve 14,15h. S Držákem máme v 15h sraz na pumpě Shell na D2 u Podivína. Potom nudný tranzit po D2 směr Bratislava, a pak po státovce na Báč, hranice SK/H Medveďov, Gyor, Kisbér, Székesfehérvár, Sárosd, Solt, Soltvadkert. Od Székesfehérváru nechává Držák zapnutou navigaci (kterou láskyplně hned první den přezdíváme „Paní“ – podle namluveného hlasu navigačních povelů) a volbou lesních a polních cest si zpestřujeme nudnou cestu zkratkami mezi poli. „Paní“ nás vede bezchybně, a tak před městem Kiskunhalas nacházíme krásnej palouček akorát k přespání. Smráká se, vypadá to, že déšť nehrozí, a tak se ani nezdržujeme se stavěním stanu. K večeři něco málo z vlastních zásob, slivovička, které si tradičně vezeme slušnou zásobu a piváky nakoupené na poslední benzínové pumpě. Uléháme po 23h. Najeto cca 420km.
2.den 27.5.2011
Ráno budíček v 7,30h. Sbalit, posnídat a odjezd směr harniční přechod Tompa H/SRB. Potom Subotica, mimo dálnici přes Bačka Topola a Srbobran do Novi Sadu. Tam zastavujeme na oběd – kuřecí ražniči se slaninou a nějaký grilovaný vepřový – jako vždy na Balkáně výtečný. Dále Ruma, Sabac, a už po zajímavějších klikatých cestách na Valjevo, Rogačica, Dub, Mokra Gora. V Mokré Goře máme v plánu navštívit úzkorozchodnou horskou železnici „Šarganská osmica“. Ubytování nacházíme cca 100 metrů pod nádražím za 10€ u velice pohodových postarších manželů. Pán je včelař a má výbornej med a kořalku. Žena včelařova nám s ochotou vaří kafe a nalévá nám první rundu panáků, po které následuje další. Pak se přidává i včelař a my raději opouštíme pozici v zahradním altánku nebo by to asi s náma v tom horku nedopadlo dobře. Dáváme si sprchu a jdeme na průzkum nádražní hospody. Pivo je pitelný a jídlo skvělý – ražničí z vepřovýho a gril mix. Cca ve 22hodin jdeme z hospody a na pokoji se ještě dorážíme Ríšovým Rulandským šedým a pak jdeme spát. Najeto cca 500km.
Tondo,
díky za pěkné fotky a povídání. Přečetl jsem to jedním dechem
A říkám si - kdyby vás tři tak pozvali do TV studia a proložili jste ty laskominy vaším motorkářským povídáním, strčilo by to možná do kapsy všechny ty komerční Bohdalky, Pohlreichy, Babicy a spol.
A taky se mi moc líbí ty fotky z rugovské soutěsky. Úplně tam vidím Karu ben Nemsího na Ríhovi, hadžiho Halefa Omara i toho padoucha Žuta z šestidílného orientálního cyklu Karla Maye.