23.7. sobota - Den devátý – U albánského moře (Schimiho památný skok) Tábor v horách – Tirana – Durres
Ujetá vzdálenost: 199 km
Probudili jsme se do slunného dne, po větru ani stopy. Uvařili jsme si čaj a kávu, posnídali, postupně sbalili všechny své věci a v osm hodin jsme byli připraveni vydat se na cestu. Zhruba po půl hodině, strávené projížděním na horské silničce, jsme dojeli k dálnici vedoucí do Tirany. Dálnice to byla krásná, nová a bylo na ní vidět, že jim příroda nedala ani metr této dálnice zadarmo. Celá je velmi klikatá a většinou vede v zádlabu, tunelu nebo na mostě. Bohužel na této dálnici ještě nejsou dokončené pumpy, tak jsme byli nuceni sjet k jedné vesnické1). Prakticky ihned po opuštění dálničního sjezdu začínala prašná cesta plná výmolů, zasypaných sutí. A Pumpa nevypadala o moc lépe, ale něco nám natankovali a motorky neprotestovaly a strávily to. Pak jsme najeli zpět na dálnici a po ní dojeli až na předměstí Tirany. Vzhledem k tomu, že o Tiraně se všude psalo jako o ne zrovna hezkém a zajímavém městě, tak jsme její návštěvu vynechali a rovnou nabrali směr Durres – k moři.
Do Durrese vedla z Tirany také velmi pěkná silnice, tak nám cesta netrvala ani moc dlouho. Ve městě byl opět silný a chaotický provoz, přes který nám chvilku trvalo, než jsme se dostali do části nedaleko přístavu, kde jsme se zastavili na oběd2). Tento oběd byl pro nás, středoevropany, poněkud netradiční. Vedle venkovního sezení byl stánek, ve kterém ležely fláky čerstvého masa obletované hejny vos. Před našimi zraky z těchto kusů masa chlápek odkrajoval steaky a na grilu nám je připravoval. Musím říct, že byly velmi chutné.
Po obědě jsme se rozhodli, že najdeme, někde směrem na jih od Durrese, kemp, abychom se stihli ještě vykoupat v moři. Nakonec jsme mezi záplavou hotelů nalezli ve vesničce Golem, asi 16 km od města, pěkný kemp3) v zahradě za jedním z hotelů, ukrytý pod borovicemi. Netrvalo dlouho a měli jsme postavené stany a byli jsme připraveni vyrazit k moři.
Mezitím se poněkud pokazilo počasí a slunko se schovalo za mraky. Když jsme dorazili na pláž, vzbudilo to v nás trochu rozpaky. Pláž byla poměrně plná a celkem dost neudržovaná. Nicméně vybrali jsme si lehátka a uvelebili se v nich. Tak jsme se tam v klidu povalovali, když tu najednou Schimi vstal, rozběhl se směrem k moři, a když byl asi tak 10 metrů od břehu, odrazil se a skočil tam šipku. Já na to zareagoval slovy: „Ten musí mít odřené břicho!“ Snad čtvrt hodiny se Schimi máchal ve vodě a pak se objevil. Kdyby jen břicho. K břichu to bylo ještě koleno a hlava na dvou místech. Docela slušně mu z čela lila krev. Tak jsme mu za pomoci nůžek na mém multifunkčním noži odstranili odtržený kus kůže a zasypali mu to nějakým zásypem, co měl Pepa pro tyto případy. Samozřejmě, že jsme se ho ptali, co dělal a on nám odpověděl, že nám chtěl ukázat „pobřežní hlídku“ a že ho nenapadlo, že všichni ti blbci okolo v té vodě sedí a že nestojí. Tak se Schimi konečně vykoupal, ale že to stálo za to!
Po návratu do kempu jsme se převlékli a rozhodli se vydat na procházku tímto turistickým letoviskem. Cesty byly prašné, téměř u každého hotelu na cestě zapáchající smetiště. Mezitím stánky se suvenýry, restaurace a na ulici posedávající žebračky s dětmi. Začínalo drobně pršet. Protože již bylo dost pozdě, zašli jsme si na večeři do jedné pizzerie. Pizza byla dobrá ale při debatě u večeře jsme se shodli, že se nám tu nelíbí a že zítra vyrazíme dál. Všichni jsme už měli dojedeno, kromě Pepy, který nechal asi půl pizzy. Najednou se objevila vedle našeho stolu žebračka s malým klukem a chtěla peníze. Pepa se najednou sebral a do její natažené ruky vložil tu nedojedenou pizzu. Přál bych Vám vidět ten její pohled. Pizzu ona nechtěla, chtěla prachy, ale aby to nevypadalo blbě, šla si říct obsluze o sáček na tu pizzu. Mezitím se kluk neustále sápal po Pepově cole, kterou nedostal… Pak odešli, ale za chvíli byl malý drzý žebrák zpět a zase chtěl tu colu. Pepa mu jí opět nedal, ale dal mu bonbon. Když kluk odešel pryč, Pepa povídal, že by chtěl vidět, jak mu bude bonbon chutnat protože ten bonbón, byl cucavej prášek proti aftům. Za chvíli jsme se sebrali a odešli do kempu spát.
1) Vesnická pumpa N 41° 56‘ 03.84“, E 20° 09‘ 30.90“
2) Grill-Restaurant Durres (oběd) N 41° 18‘ 38.70“, E 19° 26‘ 26.10“
3) Kemp v Golem N 41° 14‘ 00.24“, E 19° 31‘ 03.24“
