ASFALTO-ŠOTOLINOVÝ GASTROVÝLET PO ALPÁCH (A,D,I,CH,F)
Letošní gastrovýlet jsme začali plánovat až z jara letošního roku – nějak nebyl čas. Nakonec jsme se do toho z Karlosem „ponořili“, naplánovali a zbývalo už jen „poladit“ vhodný termín, aby všem zúčastněným vyhovoval. Díky načteným informacím z internetu a zkušenosti jiných lidí, jsme se kvůli vysoké nadmořské výšce, a tím pádem velké pravděpodobnosti sněhu na šotolinových passech a cestách, snažili termín výletu co nejvíce přiblížit letním prázdninám. Takže odjezd stanoven na 14.6. někdy po obědě. Pozdější termíny už nejsou možné – trefit se do vhodného termínu šesti kamarádů kvůli jejich pracovní i soukromé vytíženosti je trochu oříšek. Nakonec vše „upečeno“ a můžeme vyrazit. Takže sestava je následující: Tonda na BMW R1200GS, Držák na BMW R1100GS, Ríša na Kawasaki KLV1000, Karlos na Yamaze XT660, Ruda na BMW R1150GS a Jirka na BMW R1200GSA.
1.den 14.6.2012
Mám s Ríšem sraz na benzínce v Oslavanech ve 14,15h. V Moravském Krumlově nabíráme Rudy a mažeme na Znojmo a hraniční přechod s Rakouskem Hnánice, kde na nás na pumpě OMW čeká Držák s Karlosem. Jirka se k nám z rodinných důvodů připojí až v Itálii. Já a Ruda máme nějakou střevní chřipku – prostě “sračku“. Kluci si z nás dělají srandu, že nevydržíme bez záchodu ani těch 150km do další pauzy na cestě. Dopujeme se Imodiem a v 15,30h odjíždíme směr Krems, údolím Wachau do Melku a po dálnici přesun k jezerům u Salzburgu. „Broukám“ si do přilby Ramones a docela to ubíhá. Po 19-té hodině rozbalujeme ležení v kempu u městečka Nussdorf u jezera Attersee. Počasí luxusní. Večere z vlastních zásob, slivovička, a pak na pár piv do kempové restaurace. Najeto cca 330km.
2.den 15.6.2012
Ráno se nás Ruda snaží vzbudit už před 6-tou. Mluví na nás, ale nikdo mu neodpovídá. Jsme „tvrdí“, tak to vzdává. Vstáváme až okolo 7,30h. Je to dobrý – „sračka“ ustupuje – Imodium v kombinaci se slivovicí zabralo. Po 9-té hodině odjíždíme z kempu. Jedeme okolo jezera směrem k dálnici na Salzburg, a po ní dál směrem na Rosenhaim, Innsbruck, a pak směrem na Brenner. V Italském městečku Vipiteno najíždíme na můj oblíbený průsmyk Jaufenpass (2094m.n.m.). Paráda, už to začíná být zábava. Zastavujeme na vrcholu na focení a hurá dolů na Merano. Přes Merano tranzit k dalšímu dnešnímu cíli – Stelvio (2758m.n.m.). Jedeme přes Prad a Trafoi vzhůru k vrcholu – provoz ujde, zažil jsem to několikrát mnohem horší. Zatáčka za zatáčkou, až se z toho motá hlava. Zase pár fotek a jedeme dolů do Bormia. Za ním ve směru na Tirano bereme u městečka Piazza kemp. Večeře z vlastních zásob, nějaký „pixlbíry“ z obchodu, a pak na víno a pizzu diablo do místní hospody. Najeto cca 450km, a po sračce není ani památky.
3.den 16.6.2012
Ráno to na nás Ruda opět zkouší, ale fakt jsme „pevní“ a nenecháme se vyvézt z klimbání. Nakonec z toho marného počínání sám usíná a skoro ho musíme o půl osmé budit. K ránu bylo trochu mlhavo a vlhko a Rudovi při startování trucuje motorka. Nakonec přece jenom chytla – buď už zlobí Hall senzor nebo kabel s fajkou. Odjíždíme před desátou hodinou směrem na Tirano a Lago di Como. Tam trochu zakufruju, ale za pár kilometrů svůj omyl zjišťuji a za chvíli už jedeme správně. Okolo jezera je to překrásné, akorát provoz je ukrutný – jedna dlouhá kolona. Nemá ani smysl předjíždět. V Menággiu odbočujeme na švýcarské Lugano. V kopcích nad jezerem ještě dáváme obědové pizza menu s dezertem a pressem v jedné z restaurací a za chvíli už jsme ve Švýcarsku. Jedeme okolo jezera Lago di Lugano do Lugana, potm směrem na Locarno a okolo jezera Lago Maggiore přes celnici CH/I do Cannóbia. Tady odbočujeme doprava na parádní zatáčkovitou zkratku na Maseru a hranice I/CH pod Simplon passem (2005m.n.m.). Přejíždíme tento rychlý průsmyk do Brigu a v městečku Raron zapadáme do pěkného kempu s vyhřívaným bazénem, kde okamžitě provádíme očistu. Stany máme postaveny hned vedle bandy Němců (bývalých východních), kteří mají podobný plán cesty jako my, a dost velkou část výletu se s nimi budeme náhodně potkávat. Jedou na třech jednobucharech BMWF650, GS a GS Dakar, jedné R1200GS a Transalpovi. Jsou totálně v pohodě (říkáme jim kamarádsky „naši Němci“) a celý výlet mají pojatý podobně jako my – žádnej stres, parádně se svézt, nic nehrotit – cílů je víc než je času a plán je orientační – prostě co se stihne se stihne, co se nestihne se stihne jindy. Večer jdeme do kempové restaurace na víno. Najeto cca 360km.
Díky za pochvalu Tahle část Alp je fakt parádní a my zdaleka neprojeli vše - ale aspoň se tam můžu vrátit. Pěkný fotky dával do vlákna "šotolina v Alpách" i milánek a Melizoy - i z toho jde hodně čerpat. Já bych chtěl jen poradit každému, kdo se na něco podobného chystá - jeďte co nejpozději - ideálně červenec, srpen - my jeli moc brzo a díky tomu jsme se na spoustu míst nedostali kvůli sněhu.
2.den 15.6.2012
Akorát nechápu, jak při té vší práci co máš, ještě stíháš toto napsat, klobouk dolů
Tahle část Alp je fakt parádní a my zdaleka neprojeli vše - ale aspoň se tam můžu vrátit
