ASFALTO-ŠOTOLINOVÝ GASTROVÝLET PO ALPÁCH (A,D,I,CH,F)
8.den 21.6.2012
Ráno vstáváme do luxusního počasí. Po snídani a sbalení věcí odjíždíme do Isoly, kde jsme včera viděli u benzínky autodílnu. Musíme pořešit ta Držákova ložiska. Vysvětluji plynulou francouzštinou mechanikovi, že kamarád má na motorce „la problém“, a že potřebujeme půjčit „la vercajk“. Mechanik je pohodový člověk, závodník s veteránem Simca a Renault 8 Gordini. Jelikož Držák shodou okolností veterána Renault 8 vlastní, tak se dávají do řeči a celou situaci to jen odlehčuje. Vše potřebné k opravě nám ochotně půjčuje a při naší platbě za „půjčovné“ absolutně nic nechce. Za půl hodiny můžeme odjíždět na průsmyk Col de la Lombarde (2350m.n.m.). Nahoře na průsmyku pořizujeme fotky a mastíme do Demonte, kde musíme najít cestu na Maira-Stura Kamstrasse. Po chvíli nacházíme s pomocí navigace správnou odbočku v Demonte na San Maurízio a San Giácomo. Trochu jsme zklamaní, když za druhou z jmenovaných vesniček je zábrana přes cestu a zákaz vjezdu. Nahoře vidíme stavební stroje na uzoučké asfaltce. Držák jede přes uzavírku na průzkum. U stavebních strojů nikdo není a najednou do protisměru jede Němec na R1200GS. Držák se ptá, jestli měl nějaký problém se zákazem a Němec říká, že z druhé strany nikde zákaz není. Hurá, odsouváme kousek zátaras a vyrážíme. Je to cesta po úzkých horských cestičkách okolo hory Rocca la Méia (2831m.n.m.) do vesnice Marmora. Vede tam několik cest. Jak úzkých asfaltových až asfaltošotolinových přes Colle del Morti atd., tak potom šotolinových z Colle Valcavera (2416m.n.m.) přes Colle Bandia, Colle Preit – dá se tam v pohodě strávit celý den. Neskutečná příroda, výhledy, úžasný klid - jen několik cyklistů, zmiňovaný Němec na R1200GS a jeden italský pár na Moto Guzzi Stelvio . Je to pro nás asi zlatý hřeb výletu. V Marmoře je skvělá hospoda, kde kromě nás a dvou cyklistů nikdo jiný nebyl. Krásná servírka nosí na stůl samé dobroty – telecí svíčkovou, kuřecí rolky, salát, pečivo, pivo – prostě úplné hody. Na motorky se nám potom moc nechce – nejraději bychom zapadli někam do stínu pod strom a dali si „dvacet“. Mezitím se domlouváme na přesun ke kamarádce Romaně na farmu do městečka Nave kousek od Bréscie. Je to kus cesty, tak volíme část po silnicích (abychom ještě něco z této oblasti viděli) a větší část po dálnici. Jedeme směrem na Buscu, Saluzzo, Savigliano, a pak dálniční přesun přes Torino, Milano do Brescie. Odtud už je to do Nave kousek. U Romany jenom sundáváme věci z motorek, Karlos ji bere na tandem a jen „nalehko“ jedeme do městečka „hýřit“. Dáváme pizzu a pivko v jedné z pizzérií a jdeme na náměstí kouknout na koncert nějaké místní rockové kapely – hráli docela dobře. Okolo 23h jedeme zpět. Mejdan pokračuje u Romany. Jsme vzhůru hodně přes půlnoc. Dnes to bylo fakt skvělý. Najeto cca 490km.
9.den 22.6.2012
Ráno vstáváme okolo 8h. Karlos jede s Romanou pro pečivo do pekárny a já zatím chystám s Držákem míchaná vajíčka pro „regiment“ hladových krků. Po skvělé snídani bereme Romanu na výlet k Lago di Garda. Vybírám podle mapy pár cest a cestiček mezi vesničkou Eno, Turano, v okolí hory Monte Manos (1518m.n.m.) a městem Gargnano. Super svezení po úzkých asfaltových „klikaticích“ 5-té třídy, občas vyspravené šotolinou. Okolo přehrady Valvestino do Gargnana už je potom luxusní asfalt. U Lago di Garda dáváme zmrzlinu a odjíždíme zpět do Nave. Balíme motorky, dáváme kafe a po rozloučení okolo 15h odjíždíme. Jedeme na Vestone a okolo jezera Lago di Idro na Tione di Trento, Trento a odtud po málo frekventované parádní okresce po úbočí kopců a krásným údolím přes vesničky Cembra, Valda a k městu Cavalese. Pak na Moenu a dál do Campitello di Fassa, kde zapadáme před 19-tou hodinou do kempu, kde už jsme s Držákem v dřívějšku spali. V obchodě ještě stíháme nakoupit zásoby piva na večer. Dáváme večeři z vlastních zásob a kecáme až do půlnoci. Najeto cca 340km.
10.den 23.6.2012
Ráno je pošmourno a při snídani začíná pršet. Když se chystáme k odjezdu, tak už leje fest. Na passo Pordoi (2239m.n.m.) vjíždíme už v nepromocích. Naštěstí ten déšť netrvá dlouho a na Falzaregu (2105m.n.m.) už je to celkem OK. Při sjezdu do Cortiny už neprší vůbec. Nemoky dolů a pokračujeme směr Pieve di Cadore, passo Máuria (1295m.n.m.). Před městečkem Ampezzo dáváme v restauraci skvělou pizzu. Pokračujeme na Tolmezzo a Pontebu. V ní odbočujeme směrem do Rakouska na passo Pramollo / Nassfeld (1530m.n.m.) – poslední průsmyk našeho výletu. Počasí je super. Užíváme si poslední alpské zatáčky – bylo to super. Pak už jen přesun domů směrem na Hermagor, a na dálnici směr Villach, Klagenfurt, Graz, Vídeň a Mikulov, kde se loučíme klasicky s úsměvem „po našem“ hláškou houslisty z filmu Titanic: „Bylo mi ctí, si s Vámi zahrát na této lodi“. Okolo půlnoci přijíždím domů. Najeto cca 780km.
Výlet se vydařil, byla to fakt pohoda, parta lidí opět skvělá, jídlo a pití taky, vůle kyvky na Držákově motorce opravena, „škytání“ ve vyšších nadmořských výškách a „střílení“ za vlhka u Rudovi motorky nemělo vliv na to, aby motorka nedojela domů (mimochodem závada nebyla Hallsenzor, ale dvě závady dohromady – vadný TPS senzor a zároveň probíjela jedna fajka – zjištěno a opraveno hned po dovolené u mě v dílně). Najeto celkem cca 3850km. Tonda.
Díky za pochvalu Tahle část Alp je fakt parádní a my zdaleka neprojeli vše - ale aspoň se tam můžu vrátit. Pěkný fotky dával do vlákna "šotolina v Alpách" i milánek a Melizoy - i z toho jde hodně čerpat. Já bych chtěl jen poradit každému, kdo se na něco podobného chystá - jeďte co nejpozději - ideálně červenec, srpen - my jeli moc brzo a díky tomu jsme se na spoustu míst nedostali kvůli sněhu.
8.den 21.6.2012
9.den 22.6.2012
Akorát nechápu, jak při té vší práci co máš, ještě stíháš toto napsat, klobouk dolů
Tahle část Alp je fakt parádní a my zdaleka neprojeli vše - ale aspoň se tam můžu vrátit
