9.den 6.9.2013
Budíme se do krásného rána. Výhledy na krásně zelené kopce to jen umocňují. Najíždíme opět na hlavní cestu směrem na Niš a Bělehrad. Nějak se nám s Dr.Žákem dobře jede – pěkný povrch, rychlé zatáčky. Předjíždíme si krásně osobáky a kamiony a občas se tachometr dotkne i stosedmdesátky. Před nájezdem na dálnici kousek od Niše čekáme chvíli na kluky. Pak dálniční tranzit směrem na Bělehrad. Ten nadjíždíme po silnici přes Smeděrevo, Kovin a Pančevo po silnici č.24 přes Kovačicu, Zrenjanin, Melenci, Kikindu, Kanjizu, Horgos na hranice s Maďarskem. Za Pančevem v městečku Crepaja dáváme oběd – neskutečnej „úžer“ v podobě kuřecí čorby, salátů, nakládaných paprik, škvarků, několika druhů masa a klobás – prostě se to nedalo sníst. Hospodský vypadá jako Zdeněk Pohlreich (nebo je to jeho brácha). Hranice jsou tragédie. Na Srbské straně v pohodě, ale na té maďarské jsou nějak důslední, prověřují obsahy zavazadlových prostorů aut, a tak tam tvrdneme hodinu. Dojíždíme do Szegedu už za šera. Kemp o kterém jsme věděli byl bohužel zavřený, tak pokračujeme do dalšího cca 10km vzdáleného kempu. Stavíme stany už za tmy. Večer u stanu popíjíme pivo Rákóczi koupené kousek od kempu v obchodě, jelikož hospoda v kempu už je zavřená. To vědět, tak jsme zapadli někde „na divočáka“ do lesíku u silnice. Jirkovi od bolavého zubu natekla celá tvář a hned po postavení stanu se dopuje léky a jde spát. Dr.Žák musí brzo ráno z rodinných důvodů prásknout do koní, tak popíjení taky nepřehání. Dnes najeto 560km.
10.den 7.9.2013
Okolo šesté slyším zabublat Dr.Žákovo BMW R1100GS. Já si ještě trochu pospím. Odjíždíme po 9-té hodině. Dnes už je to jen nutný nudný tranzit po dálnici přes Budapešť, Bratislavu domů. S klukama se loučíme na první pumpě Shell na našem území Uzlovým oblíbeným heslem , kterým nás častuje celý výlet „když sex, tak pro všechny“. Najeto cca 500km.
Celkem najeto cca 3550km. Bylo to bezva odreagování, parádně jsme se projeli, výborně najedli a napili. Chlapi díky, bylo to s váma skvělé. Tak zase někdy příště.
Super cestopis.
Po prečítaní som dostal neskutočnú túžbu:
1. niekam vyraziť
2. ísť sa najesť
Tonda - tie tvoje foto 177-195 je tá cesta od Bosilegradu na Dolnú Lubjatu?
Ten tvoj tip Mavrovo - Lazaropole je skutočne úžasný. My sme tiež potom z Lazaropole chceli ísť na Ivančišta, ale nevedeli sme kadiaľ a jeden domáci nás presviedčal, že tam žiadna cesta nie je a neprejdeme to
Chlapi, jsem rád, že se to líbilo
Payo78: Mavrovo - Lazaropole fakt nemá chybu. Ta cesta na Ivančišta vede víc lesem, takže z ní nejsou takové výhledy. Ale taky stojí za to - pro nás to byla spíše výzva. Není tak pohodová jako Mavrovo - Lazaropole. Jsou tam větší kameny, trčej větve stromů, korýtka od dešťové vody která ti kradou přední kolo atd. atd. Trochu jsme tam i bloudili (zajeli jsme si cca 6km) než jsme našli tu správnou odbočku. Ani jsme tam moc nefotili - je to od videa č.247 po fotku č.260.
Z Bosilevgradu na Ljubatu je to od fotky č.167 po č.196 - je to zase jiná krajina. Úžasný jsou ty možnosti výjezdů na ty okolní vrcholy.
Hned bych jel s váma...
atd. atd. Trochu jsme tam i bloudili (zajeli jsme si cca 6km) než jsme našli tu správnou odbočku. Ani jsme tam moc nefotili - je to od videa č.247 po fotku č.260.