Den pátý – Od Santa Clause do Ruska (20.8.2013, úterý)
Opět jsme vstávali okolo sedmé hodiny, venku bylo pod mrakem, ale naštěstí nepršelo a nevypadalo, že by mělo. Pomalu jsme se sbalili, posnídali a vyrazili k našemu prvnímu dnešnímu cíli – Napapiiri – vesnička Santa Clause na polárním kruhu. Vzhledem k tomu, že to bylo zhruba 6 km za Rovaniemi na druhou stranu než byl motel, tak jsme tam byli za chvilku. Mezitím se z mraků prodralo slunko a udělalo se hezky. Vesnička Santa Clause byla, přesně dle očekávání, jeden obrovský kýč, veliké divadlo pro turisty. V místních obchůdcích se dalo sehnat snad úplně vše s vyobrazením tohoto bělovlasého mužíčka v červené čapce a oblečku. Zakoupili jsme si každý pár pohledů na památku, nějaké samolepky na motorku, jako doklad, že jsme byli na severním polárním kruhu a samozřejmě jsme si museli vyfotografovat celé toto divadlo. Nakonec Pepa vyprovokoval to, že jsme všichni najeli s motocykly na čáru označující polární kruh a nechali se tam vyfotit.
Pak už nám nic nebránilo, abychom se vrátili zpět do Rovaniemi a odtud pokračovali směrem na Rusko. Krajina se zde začala trochu vlnit a jezer začalo znovu přibývat. Cestou jsme se stavili u jednoho z mnoha jezer, připravili jsme si sendvič s lososem, někteří pojídali borůvky a dokonce i ty „červené borůvky“, zkrátka brusinky. :-) Za nedlouho jsme opustili hlavní silnici a téměř jsme užasli. Rázem jsme byli na silnici téměř sami, okolo jen jezera, mokřady, lesy a občas nějaký ten sob pasoucí se nebezpečně blízko u silnice, někdy se dokonce i procházeli po silnici. Jedna z našich oddychových zastávek byla u mostu přes řeku, Pepa nelenil a opět šel vykoupat některé ze svých gumových rybiček, avšak znovu bez úspěchu. Asi 80 km od hranic jsme s Víťou dotankovali, dali si poslední finské kafe a něco k jídlu. Dále jsme cestou, naprosto náhodou narazili na památník zimní války 1939-40, kde jsme pořídili pár fotografií a pak jsme již bez zastávky pokračovali až na hraniční přechod Vartius – Kostomuksha.
Na hranicích probíhalo vše dle předpokladů, nejprve čekání, pak vyplňování rozličných papírů, pak opět čekání, pro změnu na razítka, a na závěr prohlídka zavazadel na motorkách. Naštěstí byla prohlídka u všech jen symbolická, tak se nemuselo nic moc vybalovat. I tak jsme na hranicích strávili zhruba hodinu času. Cíl dnešní cesty byl asi 28 km za hranicemi v rekreační oblasti Fregat u jezera nedaleko Kostomukshy. Zdálo se mi, že jsme zaplatili 350 RUR/osobu ubytovanou ve vlastním stanu, ale tuto položku toto rekreační zařízení ve svém ceníku vůbec nemělo. Byly zde totiž jen různě velké sruby, které se pronajímaly na delší období. Nicméně nám za tento poplatek dovolili postavit stany, k čemuž nakonec vůbec nedošlo. Objevili jsme totiž, že na samém břehu jezera je velký grilovací altán a že má vylomený zámek. Protože ho neměl nikdo pronajatý, tak jsme se rozhodli, že v něm přespíme. Zabydleli jsme se proto v jeho těsné blízkosti. Čermi s Víťou si vařili večeři z vlastních zásob a já s Pepou jsme se rozhodli, že půjdeme ochutnat do restaurace něco z místní kuchyně. Objevili jsme v menu jakýsi bramborový kotlík s houbami, masem a smetanou, bylo to celkem dobré. Koupili jsme lahev vodky na večer a šli zpět. Pak jsme rozdělali oheň, klábosili a než se setmělo Pepa opět rybařil. Konečně se dostavil úspěch. Nejprve chytil malého okouna, pochlubil se nám s ním a když ho chtěl hodit zpět do vody, tak s ním trefil strom, pěkně se mu omluvil a pokračoval v rybolovu. Nakonec byla ještě další čtveřice okounů a dvě štiky. Když se setmělo, tak jsme u ohně popíjeli vodku a koukali na jasný měsíc, jak se zrcadlil na hladině jezera. Den jsme zakončili zalezením do altánu, kde jsme se uložili k spánku.
Napapiiri – vesnička Santa Clause: N 66 32.613, E 25 50.672
Památník zimní války 1939-40: N 64 50.903, E 29 19.495
Rekreační oblast Fregat: N 64 36.165, E 30 34.439
Moc pěkně napsané. Četlo se to samo. No, každý den nemůže být posvícení. Sám jsem si zažil, že jsem se z jedné vyjížďky vracel vrtulníkem - naštěstí tady v ČR. Držím palce, ať jsi brzo fit a bez větších následků s hybností.
Ahoj, tak jsem se projel v duchu po tvé cestě, hezky se to četlo, škoda, že hůř dopadlo. Srůstej,ať na jaře můžeš zase někam vyrazit. Dám panáčka na tvé zdraví .
moc pěkný článěk, byť s neveselým koncem ... ale když má člověk OPRAVDOVÉ kamarády a štěstí na správné lidičky, tak vše dopadně dobře ... přeju rychlou a úspěšnou rekonvalenscenci ....
Zaujímavé čítanie, obzvlášť ten koniec - presne takú čiernobielu fotku (len na ľavej ruke) mi spravili 16.9.2011 na chirurgii v Bratislave ... 4.5.2012 som už rajtoval na prvom výjazde na Cendure v Dolnom Kubíne
Držím palce nech Ti sa to dobre hojí, nech mašina smutne netrčí u Pepu v garáži...
Přidat komentář
Aby jste mohli přidávat komentáře, musíte být přihlášený.
, přeji brzké uzdravení a návrat do jedné stopy
, jinak taky přeju rychlé uzdravení 
... 4.5.2012 som už rajtoval na prvom výjazde na Cendure v Dolnom Kubíne 
