Test Touratech Suspension DSA / Plug & Travel EVO SUSPENSION-SET
Zhodnocení po výměně
Po prvním usednutí a nastartování jsem hned cítil, že je motorka znatelně vyšší. Vzhledem k tomu, že jsem odjížděl z Modletic směrem na Olomouc po D1 za silného deště a v teplotě kolem 12 °C s podvozkem, který jsem neznal, a s vědomým, že se mi někdo docela zásadně vrtal do motorky, tak jsem jel samozřejmě nějakou chvíli opatrně. Na první pumpě, po cca 20 km, jsem zastavil, abych doplnil benzín, ale hlavně, abych alespoň okem a pohmatem překontroloval, je-li vše v pořádku.
A bylo. Proto jsem vyrazil dále k domovu, tedy přes Brno směr Olomouc. První dojmy byly takové, že jsem vůbec nevnímal přejezdy mezi pruhy, vyjeté koleje atd. Příčné nerovnosti a dilatace mostů byly takové tlumenější, věděl jsem, že tam jsou, ale nijak mne to neznervózňovalo, nijak to nekopalo, nerozhazovalo. Další velký rozdíl jsem pozoroval při přijíždění k Brnu. Motorka najednou při rychlosti kolem 140 km/h jako by začala ztrácet sílu. Napřed jsem znervózněl, ale jakmile jsem se rozhlédl po okolí, tak jsem to pochopil. Na stromech bylo vidět, jak silný foukal vítr, jak se do nich opíral, ohýbal je zleva doprava.
A tady je ten zásadní rozdíl! Jel jsem jak po kolejích, žádné velké náklony, plavání, třesoucí se řídítka, zkrátka nic, co by se běžně při takovém počasí dělo. Pouze odpor větru ve směru jízdy. Zde bylo opravdu velmi znát, jaký je to rozdíl s novými tlumiči, a rovněž, co udělá „opravdový“ tlumič řízení. To bylo po dlouhé době, kdy jsem měl opět rohlík ve tváři a opět si užíval jízdy. Za Brnem jsem si řekl, že vyzkouším, co se bude dít, když tomu trochu víc naložím. Tak jsem za to zatáhl, motorka vystřelila a jela jako by bylo bezvětří, jako bych nemíjel žádné kamiony, a s takovou jistotou, až mi to začalo připadat nebezpečné. Abyste si to nevykládali špatně, nebyla to „tupá“ jízda, o tom, co se děje pod vámi víte, ale je to podobné, jako když máte na autě vzduchový podvozek. Prostě to většinu nerovností odfiltruje, vyžehlí a vy si jen tak a s jistotou plujete.
Cesta domů mi trvala cca 2 hodiny. Co vám budu povídat, nemohl jsem dospat dalšího dne, abych si znovu vyzkoušel, jestli to byla jen euforie a nadšení, nebo je to opravdu taková pecka. Vyzkoušel jsem nějaké okrsky, zatáčky, postupně horší a horší silnice, polňačky, rozbité polní cesty. Ten rozdíl, klidné a jisté řízení jsou opravdu nesdělitelné, to musíte zkrátka vyzkoušet a zažít. Chvílemi mne však poté bolelo za krkem. Nikoli ze zpětných rázů, ale z toho, jak jsem otáčel nevěřícně hlavou na obě strany. Je to fakt radost!
