Po loňském prvním ročníku této zimní akce, která se konala na sněhu v Končinách u Litomyšle, jsem uspořádal druhý ročník konaný v Chotěnově u Nových Hradů. Tentokrát to bylo bez sněhu.
V pátek přijíždíme na místo (krásný velký statek s velikým dvorem obehnaným 3 metry vysokou kamennou zdí). Kolem čtvrté odpolední z dodávky vyndáváme věci zabezpečující víkend v podobě dvou plechových lahváčů ze Smíchova (10°), pincek záwodiwi na řádění, stany, nafukovačky a všechny jiné možné věcí k "Přežití". Po postavení obydlí a příjezdu dvou prvních (v tento den i posledních) účastníků, sedáme ke stolu a vaříme na našich benzínových vařičích něco k snědku. Po jídle se přesunujeme do druhého rohu obrovského dvoru a tam pálíme oheň na protest minusovým teplotám okolního vzduchu. Kolem půlnoci uleháme do vymrzlých spacáků.
V sobotu vstáváme ráno kolem sedmé a já natáčím na kameru první ranní záběry námrazy a rozmačkaných spoluspáčů. Vařiče opět hučí, voda klokotá a kolem půl deváté přijíždí první kolegové mototuristi. Staví své stroje na dvůr zalitý sluncem a jdou se podívat k nám. Dáváme se spolu do řeči a to už mezi tím přijíždí další a další, známý i neznámý. Začínáme dělat první soutěž tzv. "motejlici". To je, že si hlavu opřete o zatlučený kolík do země a 30 vteřin se kolem točíte a pak musíte uběhnout asi 8m dlouhý úsek a tam se sebou trefit do vytyčeného místa. Standa se zamotal natolik, že už z dálky (asi 3 metry) křičí na majitele stanu ať se i se stanem, který právě skládá uhne, že je moc široký. No, nedokázal se vyhnou a tak na stanu je obtisk Standovi boty. Pak vyrážíme s pinckem k asi 100 metrů vzdálenému betonovému placu a vytyčujeme slalom. Zkoušíme slalom a na konci betonové plochy je navožený štěrk, který tam už nějaký pátek leží a tak je krásně tvrdý. Samozřejmě ho začleňujeme do trasy a za štěrkem ještě kalužinku. Nic velkého, ale jak málo stačí k radosti. Časem se to zvrhne pouze ve volné ježdění na malém, ale silném stroji, který dokáže za odpoledne zchodit hodně jezdců. Mezitím přijíždí a odjíždí spousta motorek a v jednu chvíli na dvoře může být kolem 30 kousků. Za přispění ohně, vynikajících opečených sýrových klobás, piva a dobré nálady se pomalu prodíráme k večeru, kdy nás zase většina lidí opustí a ostáváme na dvoře u ohně zas v počtu pěti lidí a jeden pes. Je naprosté jasno a na úplně temném nebi je obrovská spousta hvězd. Teplota kolem -3 stupňů a o slovo se přihlašuje vítr. Ten přináší sice oteplení na +1 stupeň, ale radši kdyby nefoukalo. Vydržíme u ohně asi do půl dvanácté a pak hajdy do stanů. Vítr s nim lomcuje tak, že si myslím, že do rána nemůže vydržet. Vydržel a vítr taky.
Ráno už zase jen vše sbalíme do dodávky a kolem 10 hodiny dopolední se loučíme a slibujeme si, že když vše dopadne jak má, tak se uvidíme za rok na dalším "Přežití 2008".
