Předem upozorňuji, že kdo nemá rád dlouhá povídání, jeho psychická rovnováha bude těžce narušena! Telegraficky neumím psát! V tom případě ať se jenom podívá na fotky a nic nečte.
V Ě N O V Á N O
Nikoli manželce, rodičům, strýci z Ameriky, první lásce, mým psům, kocourovi Miu apod., jak je zvykem...nikoliv!
Věnováno (opravdu z celého srdce) všem motorkářům, zvláště těm mladším, kteří teprve sbírají zkušenosti a chystají se cestovat na dvou kolech.
Kéž by pro ně byla naše cesta byla alespoň malou inspirací k cestování a pokud do Persie (Irán), tím lépe.
Motorkáři všech zemí - spojte se!
V Ý B A V A
Vždy mějte na paměti, že není důležité, od jaké firmy je helma, bunda a kalhoty, ale je důležité, abyste nosili ochranné oblečení a helmu co možná nejlepší (nejdražší) kam až můžete financemi dosáhnout. JDE O ŽIVOT!!!
Upravil Doc dne 08.05.2010 16:01
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
„Záviděl“ jsem lidem, kteří mohou jet na dlouhé cesty na motorkách. Nevěděl jsem, zda se někdy dostanu i já k tak dlouhým cestám. Mám za sebou ještě ze studentských let výlet na měsíc do Bulharska. Tehdy na Jawě 350, s PAVem a první manželkou. Vyrazili jsme z Hradce Králové a jedinou slušnou cestou na celé cestě byla tehdy nová dálnice Praha-Bratislava a potom kousek dálnice Gyor-Budapešť. Zbytek cesty se jel tehdy přes vesnice, jezdilo se padesátkou a někdy jsme to rozjeli i přes stovku. To znamená, že jsme cestovali tři i čtyři dny, abychom zvlýdli vzdálenost 1500km. Přesto to byla to letoška má nejdelší (časově) cesta. Od té doby různé povinnosti nedovolily uskutečnit opět něco podobného. Rád jsem četl cestopisy na internetu, ale zda budu moci i já, bylo ve hvězdách. Po Řecku jsem toho najezdil moc na motorce a po Evropě autem to samé, ale mám na mysli mnohodenní motorkářský požitek...
Persie mi byla vždycky nějak sympatická. Ještě ze základní školy si pamatuji řecko-perské války. Bitvu u Salaminy, Bitvu u Thermopyl a Bitvu u Marathonu. Přestože Evropa v těchto válkách je na řecké straně, nějak jsem přesto s poraženými Peršany sympatizoval. Vždyť jde po Mesopotámii o další starou civilizaci. Po přečtení několika historických romanů od Pressfielda mi začaly být jména jako Darius, Darius II, Xerxes a jiná dosti domácí. Navíc jsem byl vždycky rebelem a tak neni divu, že od té doby, co Američan chce jít „pomoci“ Iránu a „vysvetlit“ jim, že jedinými státy na světě, které mohou mít legálně jadernou technologii jsou západni státy a že Irán není mezi nimi, jeden důvod navic, abych se tam chtěl podívat. Kterýže stát je to ten, co se nebojí postavit se Americe a říct, že nemá pravdu. Nechci zabíhat do podrobností, ale politika stylu „pravdu mám já, poněvadž jsem silnější“ mi nikdy nevoněla. Ať už se jedná o Varšavskou smlouvu nebo NATO, o Židy nebo Araby, Afranistán nebo Irák, Chile nebo Guatemalu, diktaturu proletariátu nebo pravicovou juntu.
Na lepší časy se zablýsklo loni, když jsme s manželkou vyrazili do Čech pro změnu na motorce, na rozdíl od jindy, kdy jezdíme autem nebo letadlem. Už to se mic líbilo, na fóru je jeden maly cestopis o této loňské dovolené. Chtělo to ale něco jiného, něco více „neznámého“, více kilometrů „někam na Východ“.
Tak se zrodila myšlenka iránského dobrodružství. To mě hlodalo více jak rok, ale kde sehnat tu spravnou partu na takovou cestu. S manželkou nemyslitelné a kde najdu dalšího postřeleného se zamrzlou pubertou jsem vůbec nevěděl. A že chci jet s někým, o tom jsem nediskutoval. Nejsem samotářský typ, rád se o prožitky dělím, chci si projetou trasu s někým předem projednat a po ní se podělit o dojmy. Navíc pocit jistoty v případě nějakých nepředpokládaných událostí jako jsou poruchy a podobně je vítaná věc. Někdy v lednu/únoru jsem narazil na jednom řeckém webu na Vasila. Vasil a je ze Soluně, dal na jedno fórum thread s názvem „Nezbedné potloukání se po bazarech v Orientu aneb Na čaj do Esfahanu!“. Jakmile jsem si přečetl název a několik prvních informací, bylo jasné, že to nesmím zmeškat.
Nejdříve bylo nutné „zdolat“ manželku, protože dostat přes hlavu takovým válečkem na nudle není žádná legrace. To bylo dost težké, musel jsem slíbit mnoho. Stálo mě to novou kuchyň včetně elektrických spotřebičů to abych mluvil jenom o financích. Vzorné chování a stále dobrou náladu asi není třeba zdůrazňovat, to znáte sami..... „Ano miláčku, jak myslíš“, „Nikoli miláčku, jak myslíš“.
„Naštěstí“ manželka přišla do jiného stavu (nikoli náhodou!) a přidal se další argument... alias „Labutí Píseň“ --- „No tak jeď, stejně to bude na dlouho posledni výlet“. Bylo vyhráno!!!!
Personal message Vasilovi a domluvili jsme si schůzku uprostřed cesty, rybářská vesnice nad Lamií, Karavomylos. Do té doby se již přihlásili další dva uchazeči, Thomas a Nontas, také ze severu Řecka. Já mezitím zburcoval Mika, fantastickeho parťáka (lékárník na ostrovu Sifnos), zda by se nepřidal. Tak tedy na schůzce v Karavomylosu jsme byli čtyři z pěti adeptů. Mike to má těžší s dopravou z ostrova, měli jsme ho jenom na drátě. Při kávě a nasledném rybím obědě došlo k zásadním domluvám ohledně termínu, přibližné cesty a zhruba nastíněno, jak by to asi probíhalo, to abychom věděli, zda se můžeme nějak, alespoň zhruba synchronizovat. V podstatě ve všem jsme se shodli a proto byl tento ústavni sjezd nazván i „Konference Karavomylos“, nebo chcete-li „Karavomylská Dohoda“. Mike se přidává také, takže nás bude pět. Jde o zvlášť těžký termín kolem velikonoc a to je v Řecku hlavní svátek. Není vůbec jisté, zda z pěti adeptů nakonec někteří ubudou. Já například do poslední chvíle musím čekat na vývoj těhotenství a protože se jedná o dvojčata, komplikace jsou velmi časté.
Karavomylská Dohoda (chybí Mike)
Doc přiložený následující obrázek:
[72.32Kb]
Upravil Doc dne 13.06.2008 22:44
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
Vasil ukazuje na globusu kam že to zhruba jedeme
Doc přiložený následující obrázek:
[101.07Kb]
Upravil Doc dne 13.06.2008 16:28
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
Zatím to ovšem vypadá nadějně, jede nás pět na „Čaj do Esfahanu“!
A je tedy i vybrano logo výletu. Stejně se nám nelíbily „těžké“ názvy jako „výprava“, „expedice“ a další podobné. TEA FOR FIVE. Nejedeme přece ani do Himalájí, ani na severní pól! Jedeme na kafe do Persie, ale kde kafe tam.... tam se pije čaj.... a je nás pět. TEA FOR FIVE !
logo v malém provedení
Doc přiložený následující obrázek:
[15.28Kb]
Upravil Doc dne 13.06.2008 16:33
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
logo velké, budou i trička!!!!
Doc přiložený následující obrázek:
[94.43Kb]
Upravil Doc dne 13.06.2008 16:37
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
[47.25Kb]
Upravil Doc dne 13.06.2008 16:38
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
[39.8Kb]
Upravil Doc dne 13.06.2008 16:39
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
Trochu se vrátím k enduro trainingu. Když jsem se dostavil do Enduroparku na druhý stupeň (bylo nás tehdy shodou okolnosti také pět), zeptal se nás jednotlivě instruktor, co je naším cílem. S jakým motivem přicházíme na trénink. Já byl nejstarší a jistě se ode mne nečekala odpověď typu „chci jezdit závodně motokros“. Odpovědi byly různé, asi nejsprávnější jsem dal já..... vzhledem k věku. Mám dva cíle, jeden krátkodobý a jeden dlouhodobý. Ten první se týká možnosti projet lehký terén, aby mne nezastavila obyčejná polní cesta nebo prostě jenom šotolinová oprava cesty. Abych se mohl zůčastnit terénních výletů party. Ten dlouhodobý cíl je příprava na dalekou cestu. Nevím, zda se někdy k takové dostanu, ale sním o ní a kromě všeho ostatního je nutná i taková příprava. Musíš být připraven na špatné vozovky a nesnáze, na těžký stroj a jeho manipulaci i „v plné polní“. Prostě správná schopnost na turistické enduro. Třeba se tomu budou hardcoroví motokrosáři smát, třeba tomu říkají i „kapitalistické enduro“, třeba si dělají legraci z McGregora a Boormana, ale je to nutné. To byl můj cíl, dostat kromě obyčejného asfaltovího cestování po vlasti motorku „do ruky“, nabýt jistotu na stroji, nebát se při první nesnázi. Jako typ člověka jsem sportovně založený a dost tvrdá palice, abych to zvládl. Jsem hrdý na to, co jsem se tam naučil, později jsem tam šel i na třetí stupeň a když jsem končil i ten a ptal se instruktora, že mám v plánu v brzké době jet do Tunisu, co na to říká.... odměnou mi bylo “jeď a můžeš klidně i naloženej a ve dvou“. O to mi šlo. A teď jsem připraven!
Doc přiložený následující obrázek:
[165.38Kb]
Upravil Doc dne 13.06.2008 23:30
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
těžko na cvičišti, lehko na bojišti
Doc přiložený následující obrázek:
[171.58Kb]
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
ke konci třetí dne třetího stupně, zrovna jsme dokončili free riding po lese mimo cesty
tired but smiled
ready and happy
Doc přiložený následující obrázek:
[166.15Kb]
Upravil Doc dne 13.06.2008 17:20
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
Vasil – architekt, je mu padesát let, jeho rukama prošlo 32 (nejde o překlep!) motorek, mezi jinými i 1100 a 1150 GS, momentálně má Dominátora na každodenní provoz a loni sehnal téměř novou Afriku roku 1996 s najetými 6.000km. Šlo o náhodu, byla zapomenutá v jedné garáži. Zprovoznil ji a má ji v perfektním stavu pouze na cesty. Vytahuje ji pravidelně každý pátek na pár kilometrů jenom kvůli baterce, jinak si ji šetří na cesty.
Doc přiložený následující obrázek:
[112.92Kb]
Upravil Doc dne 14.06.2008 06:27
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
Thomas – ochod s elektrickými spotřebiči. Bývalý závodní lyžař (ano, na severu Řecka máme i lyžařská střediska!) Dnes má hodně kil navíc, ale je nejmladší a má kuráž. V terénu je samouk, na „blbnutí“ vlastní KTM, myslím 550cc. Víme, že se účastnil mnoha terénních výletů s partami ze Soluně, několikrát i s Vasilem. 26 let, „mladej“ nosič naší skupiny a díky tělesným proporcím i bodyguard
Doc přiložený následující obrázek:
[125.93Kb]
Upravil Doc dne 14.06.2008 06:31
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
Nontas – 35 let, majitel reklamni firmy, prošel tak jako já všemi zdejšími stupni enduro trainingu na mega on-off motorky. Moc o něm nevíme, ale je slibné, že je zasnouben a jeho dívka právě dodělala řidičák a pořídila si 650GS.... Nontas je moc dobrý fotograf, to bude jeden z jeho úkolů.
Doc přiložený následující obrázek:
[81.69Kb]
Upravil Doc dne 14.06.2008 06:36
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
Mike – toho jsem do sestavy přivedl já. Známe se z GS meetingů v enduroškole, ryzí charakter, klidný, rozumný, seriózní, diplomatické chování, bezproblémový. O něm vám mohu říci něco zajímavého, resp. o jeho bratrovi. Mike s rodiči byli dlouhodobě v Německu a vrátili se do Řecka v době, kdy děti ještě chodili do školy. Měly tedy k Německu vztah. Oba bratři studovali v Řecku, Mike farmacii a jeho bratr...nevím přesně. Mike od študíí měl rád motorky, s manželkou jakožto študáci procestovali celé Řecko na Viragu 250. A to mělo hodně malé zadní sedlo! Od té doby má Mike problémy, manželka ho po dětech nenásleduje. Teď k bratrovi... Ten neměl žádný vztah k motorkám, po studiích odešel pracovat do Německa, do bývalé vlasti. Tam se seznámil s Betinou. Ta měla Ducati, ale Mikův bratr měl hrůzu z motorek. Když se seznámili, provezla ho na poté co slezl, či spíše spadl dolů .... celý zesinavělý, dal jí ultimátum: buď já nebo motorka! Betina tedy Ducati prodala. Byl klid... na několik roků. Poté „dostal rozum“ a začaly se mu líbit motorky! A že prý si chce koupit motorku! Hm, to bylo něco na Betinu. „Takže mě si donutil, abych prodala moji milovanou motorku a teď chceš ty motorku? To tedy ne, nejdřív si koupím motorku já a potom i ty!“ A tak se stalo. Do rodiny přišly naráz dvě motorky. A jezdí spolu po Evropě. Mike jezdí často do Německa a pokud jezdí s bratrem na výlety, používá Monster a na oplátku koupil druhou GSku v Řecku a pokud přijíždí bratr, má pro něj jednu 1200GS a pro sebe ADV a jezdí po Řecku.
Doc přiložený následující obrázek:
[146.73Kb]
Upravil Doc dne 14.06.2008 06:38
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
[108.5Kb]
Upravil Doc dne 14.06.2008 06:41
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
Termín je stanoven na začátek května. Zdá se to dobrý čas. Nikoli v parném létě, ale dost daleko od težké turecké zimy.
Já jsem se ujal role koordinátora a styčného důstojníka. Countdown začal od čísla 60. Každý den mám přestávku na kávu kolem 9.30 a to byla hodina, kdy všichni čekali SMS... Posílal jsem každodenně SMS všem čtyřem současně. Někdy jenom legraci, jindy konkrétní organizační informace, ale vlastně hlavním úkolem bylo udržet bojovnou morálku na vysoké úrovni. Musel jsem je mít všechny pěkně našponované, nabuzené.
Kromě SMS jsme samozřejmě měli i časté maily stylu všichni-všem. To pomohlo k tomu, aby se postupně vytvořily kontakty, abychom se navzájem trochu poznali. Asi není nejlepší poprvé se setkat až při odjezdu.
Já jsem se angažoval i co do kontaktů s lidmi, kteří v minulosti byli v Iránu. Mimo jiné jsem kontaktoval například naši ambasádu v Teheránu. Zajistil jsem zdarma velký servis BMW zastoupení v Atenách pro majitele BMW, pneumatiky (Metzeler Tourance) za sníženou cenu. Spojil a zajistil jsem sponzorování našil telekomunikací díky spolupraci s CosmOte firmou (mobilní telefony).
Domluvena podpora BMW po naší trase (byli uvědomněni dealeři a servisy BMW vnitropodnikou komunikací), zajistil jsem nezbytné náhradní díly.
Možná se vám bude zdát taková příprava zbytečná a přemrštěná. Ano, dá se jenom udělat servis a vyrazit, ale pro mě to byla i zábava a zkouška organizačního zajištění i do budoucna, na ještě delší cesty. Protože jsme téměř všichni ve svobodném povolání a ani času není nazbyt, ale ani si nemůžeme lehce dovolit plánovaný termín prodloužit. A to ani memluvím o tom válečku na nudle.....
Upravil Doc dne 14.06.2008 06:42
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
Koncem dubna tedy odjezd a .... na jak dlouho je potřeba? Jednoduché počítání. Z Atén až na hranice Iránu je to 3.500km a to samé i zpět. To máme tedy 7.000 plus vlastni Irán. Při velmi optimistickém počítání rychlého projetí Tureckem jde o denních 1000km a tedy sedm dní. Pamatujeme si ale, že je moc natažené, nemáme rezervy. Na Persii pokud dáme dva týdny, již jsme na třech týdnech dohromady, což je celá naše dovolená. Pokud bychom Persii zkrátili o tři-čtyři dny, tak asi na týden a půl, získáváme tu potřebnou rezervu na projetí Tureckem a do Iránu pro „strejčka příhodu“. A dá se zvládnout Persie za deset nebo jedenáct dní? Dá i nedá... Času je vzdycky málo, ledaže jedeme na cestu kolem světa na půl roku. Irán je obrovská zem a tedy jedenáct dní je minimum, aby to stálo za to. Je již i jasné, co s tou rezesvou v případě, že se nijaká zdržení nenaskytnou. Rozhodně směrem nazpět projedeme Kapadokií, to je must avelmi pravděpodobně se tam již nikdy nedostaneme. Je to v hloubi Turecka, daleko od pobřeží a stranou jakýchkoliv pozdějších tras v následujích letech, třeba do Sýrie apod., nebo kolem Středozemního moře. Takže návrat přes Kapadokii. Eventuelně, o tom zatím jenom mluvíme, to se uvidí až na poslední chuť podle nálady a času je možné návrat obohatit cestou přes Arménii a Gruzii. To bychom udělali dvoudenní „razii“ , jeden den na každý stát. Jen tak to projet, podívat se do Jerevanu na pomník genocidy a pak do Gruzie a trasou Tbilisi – Batumi se dostat k Černému moři a podél pobřeží do Turecka a poté Kapadokie. Je nám ale jasné, že tuto zajížďku spíš podnikneme pouze v případě, že z nějakého důvodu budeme muset opustit Irán dříve než je plánované.
Je rozhodnuto. Tři týdny musí vyjít. Stačí abychom měli opravdové „železné zadky“. Problém je v tom, že váleček na nudle zatím ví jenom o dvou týdnech. No nevadí, nějak to svedu na kluky, něco vymyslím. Postupně vymýšlím doslova zákeřné výmluvy, např.: „víš miláčku, rozhodli jsme se trochu to natáhnout, abychom mohli jet pomaleji (?!!?) a nemusela ses bát, že jedeme rychle“ a jiné podobné. Tím jsem se dostal na dva a půl týdne a víc jsem nezkoušel. Něco nechám na konec, těsně před cestou. Něco zařídí známka z chování, něco legrace, něco malá lež („ale já ti to říkal od začátku, asi jsi to přeslechla“), něco je samosebou přece néééé? „no já to myslel jako samosebou s tím víkendem předem a potom, proto to tak vychází“ a ono se nějak.... „zašmodrchá“.
Trasa je přibližně jasná. Atény, Soluň, Alexandoupolis, Istanbul a průjezd Tureckem přímo na východ a rovnou to Iránu do Tabrizu Potom na jih do Esfahanu, kde by měl být hlavní cíl naší cesty, pak ještě jižněji, do Shirázu kde poblíž je Persepolis, což jakožto potomci Alexandra Makedonského nemůžeme nenavštívit. Potom? Potom pomalu na severovýchod přes města Kerman, Yazd a chtěli bychom i do vzdáleního Mashadu, který je témeř na afgánských hranicích. A odtud jiz směrem na západ do Teheránu a zpět. Ale to bycho pořád objížděli dokola poušť Dasht-e Kavir a neprojeli bychom správně skrz. Kromě Vasila, který byl loni sám v Tunisu, nikdo z nás neviděl na vlastní oči poušť. To si přece nenecháme ujít. Ale nevíme přesně, zda se dá projet, jaký je povrch a eventuální těžkost, jaké je obydlení, jaké jsou vzdálenosti co se týká benzínu a podobně. Ale je jasné, všichni chceme zvednout nabízenou pohozenou rukavici a projet skrz. Jen nevíme jak a kudy. Ale to nevadí, času máme dost a něco vymyslíme, nějak najdeme potřebné informace.
Doc přiložený následující obrázek:
[143.73Kb]
Upravil Doc dne 15.06.2008 23:54
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
Všichni jsme plni elánu, dny do odjezdu se krátí. Tempo se zvyšuje, maily každodenně několikery. Já předcestovní horečku miluji. Je to neodlučná a krásná část cesty. To čekání není příjemné, nedočkaví jsme všichni, ale ty přípravy samy o sobě je fantastická věc. Víza, Carnet de Passage, servisy, gumy a do toho si jestě pořizuji nový laptop a GPS. Ne, nejsou potřeba, jsou to jenom hračky, které dotvářejí tu správnou atmosféru. Jde o tu chuť, udělat tu cestu vysněným způsobem. Proto jeden antishock laptop Dell ATG a Garmin 278C.
Den D se blíží, poslední týden naštěstí uběhl rychle v rytmu šílených pracovních povinností a běhání za posledními nevyřízenostmi. Na poslední chvíli si ještě dokupuji i Enduro helmu BMW, aby se mi konečně mohli všichni smát, že vypadám jako chodící reklama od BMW. A to jsem vám ani neřekl, že jsem neodolal ještě i ledvince BMW, která ale je za ty peníze velice kvalitní, velká, praktické kapsičky a hlavně nepromokavé pouzdro. Jako kdybych to věděl, že právě to bude později tolik potřeba....
Upravil Doc dne 14.06.2008 06:50
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
V sobotu odpoledne 27/4/08 přijíždí ke mně do Atén Mike z ostrova Sifnos, naložen a připraven. Jdeme do garáže připravit i moji motorku a poprvé i vyzkoušet zamykací síť (TT) na bagáž. Nakonec jedeme oba dva se třemi hliníkáči a vakem napříč přes zadní sedadlo (já mám dokonce dva vaky na sobě), sedlo nevyndáváme, není potřeba. Tím se zbavujeme nutnosti tankbagu, který je sice výhodný, ale není uzamykatelný a hlavně je to otrava při každém čerpání. Protože nehodláme nechávat motorky přes noc kdekoliv, ale nejraději na parkovišti, nenjde tolik o noc, aleco přes den, když bychom chtěli někde zastavit a jít se projít. Hliníkáče nikdo (zloděj) přes den asi nebude otvírat, ale řemeny přivázaný vak je jednoduché odcizit. Alespoň ta drátěná siť (ocelová lanka) chrání vak. To by s sebou musel mít i moc dobré štípačky..... No a tankbag, ten bychom museli odepnout a mít pořád v ruce a v takové situaci je to také zbytečná zátěž při pochodování po památkách nebo po městě. Proč má jeden chlap na cestu tří týdnů plnou výbavu tří hliníkáčů a dvou vaků se neptejte. Samozřejmě že se dá jet se třemi tričky a patero spodním prádlem pro ušetření místa a jistě pokud bychom jeli na tři měsíce, kde je jasné, že se bude po cestě i prát, tak bycho to tak dělali. Ale na tři týdny, to je lákavé vzít prostě s sebou dostatek prádla a vyhnout se praní úplně. Tak jsme to rozhodli tentokrát. V přepychu s dostatkem prádla, vždyť místa je dost. Ale zase ne natolik, abychom neměli i vaky. Nezapomeňme, že já a Mike jsme se ujali role vzít pro ostatní velkou lékárnu (Mike je přeci lékárník) a já všechny náhradní díly. BMW má jakžtakž zastoupení v Turecku, ale v Iránu jsou povoleny jenom motorky do kubatur 200cc a sice existuje v Teheránu dealer BMW, ale v podstatě jenom prodává auta. Naštěstí tento dealer (Nourani) je znám po celé Asii svou láskou k motorkám, jeden ze synů jel i Dakar a tak pomáhá všem motorkářům, co projíždějí Iránem, nehledě na značku. Ovšem náhradní díly na BMW stroje nemá. Například „antenna ring“ nechalo nedávno v Egyptu kamarády a zkazilo jim v podstatě půl cesty, nehledě na velké náklady na návrat motorky. Žádná jistota (BMW care) není, nikdo tě nepojistí na návrat motorky mimo Evropu. Takže několik „choulostivých“ věcí jako např. čerpadla, gumový kryt válce apod. je dobré mít s sebou. Nákup těchto dílů včetně náhradních duší (ano máme tubeless, ale někdy se může hodit) stál kolem 800 Euro, ale to se dělí na několik osob a bude to vždycky potřeba i na další cesty.
Jedna fotka z netu, ne které je "otec" Nourani
BMW dealer v Teheránu pomáhá cestovateli
Doc přiložený následující obrázek:
[30.47Kb]
Upravil Doc dne 14.06.2008 06:51
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
Sbaleno, umyté motorky, naloženo a jde se brzo (na naše poměry) spát. Ráno chceme vyrazit kolem šesté, to znamená do sedmé abychom byli na dálnici. To se nám daří. Jediné co nepřeje je počasí, je zataženo a do poslední chvíle nevíme, zda se rovnou strojit do nepromoků, nebo až podle situace. To je to velká škoda oproti tomu, jak jsem si o tom snil celé ty dva tři měsíce předem. Řecko je nádherná zem a na začátku léta obzlášť. Je krásné jet na dlouho očekávanou cestu za slunného počasí, které již samo od sebe generuje tu ranní euforii. Ale co na plat, co mají říkat středo a severoevropané, utěšujeme se. Za Aténami na dálnici dochází na nepromoky. Nakonec byly za celé ty následující dny potřeba víc, než si mohli největší zemědělští optimisté představit. Kdybychom byli ještě v zelené pubertě, jistě bychom povyrostli o pár centimetrů, ale s tou naší zamrzlou..... jsme se jenom vycvičili v rychlosti obléknu – svléknu. S Mikem v tandemu nám to jde skvěle. Mně se líbí je t vpředu a Mikovi vzadu, vyhovujeme si. Máme to do Soluně 550 a pak ještě za Soluň, kde nás čeká zbytek skupiny ,asi další stovku. Je neděle ráno a jsme na silnici skoro sami. To proto, že je Velikonoční Neděle, čili hlavní řecký svátek. Den kdy se peče jehně nebo kůzle na rožni v každé zahradě a je to rodinný svátek, ale i se pije a tančí, takže často se peče i v partách. Je to řecký Štědrý Den, proto je provoz minimální. Severní parta začíná opékat a my s Mikem jsme na cestě, v podstatě přijedeme k hotovému, jí se pozdní oběd kolem druhé až čtvrté hodiny polední, jak ve které rodině. Máme, přes déšť, fantastickou náladu, vše jde jako na drátku. Tempo? Svižné, nechceme ztrácet čas, jehně se peče a máme udělat do oběda 650km. Přestože jsme plně naloženi, ADV si jenom libuje při 150-160km/h. Tourancky při dobrém zahřátí díky nákladu drží jako přibité a to i v dešti. Na dálnici nám ani rychlosti déšť nevadí, průměr držíme. Před Soluní na nás čeká jeden kamarád z řeckého bmwfóra, aby nás doprovodil až na místo, jednu chatu na poloostrově Chalkidiki a společně s námi poobědval a tak se s námi i rozloučil na cestu... Dorazili jsme ve 13.30, přesně jak jsme chtěli, rovnou ke stolu. Jehně bylo voňavé, měkké, na jazyku se jenom rozsýpalo, mňam mňam.
Doc přiložený následující obrázek:
[175.98Kb]
Upravil Doc dne 14.06.2008 06:58
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
