Přiznám, že mne tahle vodní krajinka neoslovila.
Ta upravená barevná výše se mi líbí moc.
Ale to pochopitelně nic nevypovídá o skutečných kvalitách obou fotek:-).
Nám focení tak trochu změnilo svět. Za prvé se kolem sebe koukám jinýma očima, ale taky jsme si potvrdili, že papírová fotka je mnohem lepší než nějaká v počítači. První fotoknihy, které Drákula vyrobila, si stále prohlížím a když k nám přijde na kafe sousedka a manželka kolegy a motorkáře Martina, se kterým jsme dlouhá léta cestovali spolu, dcera Viktorka chce hned tu obrázkovou knížku a hledáma na fotkách taťku.
Teď udělala Drákula fotoknihu, výběr letošních fotek, které se nám v době jejich vzniku líbily. Včera jsem je vybíral a byla to sranda, protože většina z nich mi už dnes nepřišla tak zajímavá, holt se vyvíjíme. A mám radost, že to chytlo i naši Kristýnu, letos v Londýně udělala lowendovou polozrcadlovkou fotky, že bych se na ně šel klidně podívat na výstavu...