Přátelé, kamarádi oznamuji, že po 32 dnech cesty, 14 tisících km, spaní v zemljance, jurtě, ve stanu, sežrání tuny šašliku, pití kumysu(cca0,05 l), hektolitrů vodky, 32 piv, projetí časti hedvábné stezky, celé pamír highway, altaje, Mongolska, jsem se svou 12 gsa dorazil do Ulanbataru.
Cítím se trochu jako F.Venclovský...
A teď se ještě v klidu, s pokorou a respektem pokusím dostat domů.
Upravil Zdenda dne 24.09.2013 00:51
Zdenda
Zdeno tak pozor ať po vodečkovém dýchánku nedýcháš do čepice ruského četníka kamoš to už zkoušel a měl průůůůůser!!! tak se držte a hlavně se ve zdraví vraťte .... zduř bude to GS 1XXX velebnosti...jen nevím kdy......
Zdenda napsal:
Přátelé, kamarádi oznamuji, že po 32 dnech cesty, 14 tisících km, spaní v zemljance, jurtě, ve stanu, sežrání tuny šašliku, pití kumysu(cca0,05 l), hektolitrů vodky, 32 piv, projetí časti hedvábné stezky, celé pamír highway, altaje, Mongolska, jsem se svou 12 gsa dorazil do Ulanbataru.
Cítím se trochu jako F.Venclovský...
A teď se ještě v klidu, s pokorou a respektem pokusím dostat domů.
Hoj Zdendo
jen dotaz ?- bude nekde , treba u pivecka moznost si poslechnou zazitky z cesty ??
1150 Gsa Se
1.
Přátelé, kamarádi začíná podzim, den se krátí a já Vám zkusím popsat naší cestu přes Pamír do Mongolska.
A protože nemám rád cestopisy typu- ……..čtvrtý den jsme ujeli 654 km, z toho 324 v dešti a na večeři jsme měli paštiku… pokusím se o to trochu jinak, po svém.
Po loňském Iránu, Azerbajdžánu a Gruzii jsme letos posunuli cíl naší cesty o pěkných pár km na východ.
A protože jsme z Iránu byli unešeni, chtěli jsme opět projet Iránem do Turkmenistánu a dále na východ. Ale tady naše plány dostaly vážnou trhlinu- vzhledem k tamějším volbám se neudělují iránská víza do konce července! Co teď? Čekat nebudem, navíc výsledek nejistý, -musíme přes Rusko.
Plán je tedy jasný přes Polsko napříč celou Ukrajinou, Ruskem do Kazachstánu, po hedvábné stezce Uzbekistánem a potom Tadžikistán- Pamír highway, Kyrgyzstán poté opět Kazoš, zase Rusko- nádherné Altajské kopce a přes přechod Tašanta do Mongolska a cca 2000(dva tisíce)km více méně terénem do Ulanbátaru. Z Ulanu na sever potřetí do Ruska, projet jižní sibiří k Bajkalu a poté vlakem z Irkutsku do Moskvy (5200 km,čtyři dny)a přes Lotyšsko, Litvu a Polsko domů….
Podotýkám, že Irkutsk-Praha je sedm hodin časový posun. V Irkutsku poledne a v česku pět ráno...
Víza? A teď víza…super…. všechny tyto bývalé sovětské Stány jsou vízové, do Kazoše vjedem dvakrát a do Ruska dokonce třikrát-tzn, že turistické vízum máme na h…. a potřebujem roční vízum, navíc do jedné oblasti Tadžiku je ještě potřeba ještě jedno zvláštní povolení tzv. GBAO pamírský permit.
Nebudu zdržovat, normálně jsme se obrátili na profíky, těm vyspecifikovali naše požadavky, vyplnili pár formulářů, odevzdali asi dvacet fotek a ti nám všechno zařídili. Samozřejmě s předstihem cca tři měsíce.
Motorka? mám úplně normální 12 gsa 2010, s originál BMW kuframa bez jakýchkoli TT doplňků, pouze sedlo mám přešité od ddt…. Jinak opravdu nic, žádné šperky, krytky, rámy, žádná keramická spojka, žádné super tlumiče…. Frajerské mlhovky a blatníček jsem "odborně" sejmul v Rumunsku a tak jezdím bez mlhovek, stejně se domnívám, že jsou na nic. Nyní má najeto 60 000km.
Hadry? mám 10 let starou BMW rallye bundu a kalhoty s gtx vložkama, nové boty Sidi adventure gtx, přilbu Uvex enduro SLT.
Co sebou? Náhradní pneu, lepení, duše, brzdové desky, olejový filtr (OLEJ NE), stan, karimatku, spacák, ešus, peníze, doklady plus kopie, léky, funkční trika a nějaké ponožky, trenky,džíny atd. žádné zbytečnosti ani jídlo jsme s sebou z česka netahali, dohodli jsme se že jídlo do Mongolska si nakoupíme až v Rusku ať sebou netaháme deset tisíc km těžké konzervy… asi tak nějak podle kréda- Co nemáš, to nepotřebuješ… A dobře jsme udělali, ruské konzervy jsou oproti našim opravdu neskutečně luxusní a koupit olej taky nebyl žáden problém.
Sestava? Šest motorkářů z Ostravska ve věku 40-50 let. Šest motorek- šest chlapů, žádné"baťůžky", žádné doprovodné auto. Každý sám na své moto, každý sebou své věci. Pro někoho hrozně velká skupina na takovou cestu. Ano, ale pozor- tolerance a vzájemný respekt není jen fráze ale nezbytnost! Naše šestice má za sebou loňskou cestu do Íránu, která dopadla na jedničku s hvězdičkou! A díky tomu, že každý měl s sebou své věci, mohli jsme se nezávisle pohybovat a vzájemně míjet. Příklad- v Uzbeckém Samarkandu skupinka jedna zůstala o den déle, skupina dvě vyrazila směr Dušanbe a tam přezula pneu a domluvila na večer přezutí skupince jedna a poslala jí gps souřadnice…. Večer shledání po dvou dnech, nějaké to pivko a ráno zase chvíli společně….
Termín? odjezd jsme si naplánovali na začátek června a předběžný návrat koncem července…
Upravil Zdenda dne 22.01.2014 11:57
Zdenda
.
kamoš to už zkoušel a měl průůůůůser!!! tak se držte a hlavně se ve zdraví vraťte .... zduř 
