...nesmysl, mohl je někdo přejet třeba na chodníku....
Bláboly o tom, kterak si člověk po dětech na moto nesedne jsou úplně mimo mísu, někdo vás může zabít v autě, jako pěší nebo na vás spadne led ze střechy....
Je to smutné, ale zabít se člověk může na kole, na lyžích, na bruslích, při potápění, atd....to by člověk nesměl opustit byt, nic by si neužil a umřel na rakovinu...
Statisticky při nehodách zemře každý rok vic chodců než motorkářů.
H.
/ Z howna bič neupleteš. Když upleteš, tak s ním nezapráskáš. Když zapráskáš, tak jenom sebe. /
Vjetrnik napsal:
Bláboly o tom, kterak si člověk po dětech na moto nesedne jsou úplně mimo mísu, někdo vás může zabít v autě, jako pěší nebo na vás spadne led ze střechy....
Já nepsal, že na moto nesednu, ale že už na ní radši nesedneme s manželkou oba najednou. Při nehodě na motorce je 7x větší riziko smrti než v autě. A že motorka není zrovna nejbezpečnější dopravní prostředek víme všichni a s tím vědomím na nich i jezdíme.
-----------------------------------------------------------------------------
Dříve jsem byl trochu namyšlený, ale teď už nemám chybu!
Me uz jednou tahle nahoda vysla, jim bohuzel tentokrat ne. Vzdy smutna zprava Ac to ne vzdycky ovlivnime, prosim vsechny, at si na tohle na silnici obcas vzpomenou. Jak na moto, tak v aute. Obcas je to pekna divocina i on road
I pád na hubu je pohyb kupředu
Je mi jich líto... Je to OSUD... Bohužel hodně kamarádů jezdí tam nahoře :-(
Myslím, že vše je dáno - je spousta lidí co riskuje jaxwiňa a jsou tady a někdo je ohleduplný a stejně si ho tam nahoru vezmou nečekaně brzy.
Osobně mám před každou větší cestou na motorce velký RESPEKT a hlavní co si přeju je vrátit se zase domů... Co máme děti je to pro mě ještě těžší někam odjet.
Takže ať jim svítí věčné světlo!
BMW R1150GS, kočárek a jiné stroje... www.X-treme.cz
Opravdu smutna zprava.
Jinak to vidim tak nejak mezi vjetrnikem a zbytkem. To riziko tu je, jasne, ze je asi v nasem pripade vetsi nez je prumer, ale kdybych na to mel myslet do dusledku, musel bych fakt sedet doma v rohu mistnosti a nevystrkoval paty.
Musim rict, ze cim jsem starsi a rodina se rozrusta, tak se proste do nekterejch manevru nepoustim, radsi si pockam, zpomalim, ale jinde to zase dozenu a pridam treba vic nez kdysi, protoze clovek sice casem ziskava "strach", ale i zkusenosti. Proste jsem se naucil, ze kdyz mi hlavou probehne myslenka "ANO, nebo NE?", pochybnost, tak volim konzervativni variantu, ale to neznamena, ze uz jenom kvokam na volnobeh. Naopak, casto je nejlepsi varianta "kdo ujede, vyhraje". Plus se v provozu pohybuju s vedomim, jako by me chtel "kazdej zabit". Proste se v ramci rizika to riziko snazim eliminovat, ale je jasny, ze to v absolutni mire nejde.
Nevim co se prihodi a nevi to nikdo, stat se muze cokoli, ale taky kdekoli a pricemkoli.
Takze za mne: nebejt fatalista, ale ani to moc neprozivat. Nebejt bezmozek, ale ani prechytralej mudrlant.
Vysledek cele me uvahy je tedy nula. Takze sup, je tam krasne, jdeme jezdit Maiali nel Fango!
Myslím si, že pokud někdo má "v osudu" něco takového, tak může dělat co chce a nevyhne se tomu. Pochopitelně nikdo nevíme, co na nás osud připravil ale přijde mi někdy, že lidi doslova chtějí toho jejich strážného anděla uštvat a dělají všechno proto, aby se zabili co nejdřív Jezdím léta se spoustou lidí a pochopitelně taky někdy udělám blbost, začnu předjíždět v blbý okamžik nebo udělám nějakou botu ale spoustu různých krizovek jsem zažil a snažím se trošku předpokládat, že mě skoro každý chce sejmout - jak to píše Morabo. Kolikrát se to hodilo. Auto stojí u silnice a řeknete si, že vás určitě viděl a dává vám přednost než tam vjede. A nebo ne? Tak se radši připravíte co kdyby ne a on fakt šup a vjede tam. Někdy s tím nic moc nejde dělat - jednou jsem musel jet mezi dvěma náklaďáky naloženými mega obřími kládami - prostě jsem dojel jednoho a najednou někde z lesa mě dojel další. Zkoušel jsem ho vybrzdit jako že chci zastavit - nic. Jako kdyby ta motorka mezi nima nebyla. Jeli jsme takhle asi 7km z nějakého cedrového lesa a fakt jsem se bál. Před váma klády do výšky pěti metrů přivázané na valníku konopným provazem, za váma **** nalepenej metr za motorkou s tím samým nákladem. Předjet nešlo. Zabírali prakticky celou silnici. I když člověk nechce, dostane se do takové situace. A pokud by byl osud špatný, tak s tím nic nejde udělat.
Mě se zabil synovec v letadle při vyhlídkovém letu v Mošnově. Z šesti kamarádů měl letět první. Z nějakého nám neznámého důvodu se prohodili s posledním. Letadlo havarovalo a zabili se i s pilotem, bylo mu 30 roků. Byl jako můj syn.
Jeho první knížka byla od Exupéryho Malý princ. Asi po dvou letech jsme našli v jedné jeho knize skicu s hořícím letadlem. Taková hrozná čmáranice. Podařilo se nám zjistit, že ji maloval při nějakém sezení na fakultě FSS v prvním ročníku.
Jde o náhodu, nebo osud? Záleží čemu chceme věřit...
Já si myslí, že pokud něco má přijít, tak to přijde. Lítám letadlem dále a možná ještě více. V okamžiku, kdy letíme se ženou nebo sedáme na motorku oba, vždycky mi bleskne hlavou černá myšlenka
náhody neexistují. Je to osud. Špatný osud a je to smutné, ale máme to každý dané
přesně, jak píše morabo:
"nebejt fatalista, ale ani to moc neprozivat. Nebejt bezmozek, ale ani prechytralej mudrlant."
jsou situace, které nejde předvídat a připravit se ně a když se stanou, neuděláte nic i kdyby jste byli sebelepší řidiči. Jste jen ve špatný čas na špatném místě. Mám stále před očima dvě videa.
Jedno, kdy cestovatel na motorce stál ve městě (nějaká exotická destinace) za mírnou zatáčkou, ze které v pohodě vyjel přeložený náklaďák a když jej míjel, převalil se něj a zamáčkl ho - natočil si bohužel vlastní smrt a druhé video se mi podařilo najít
Posledních pět let jsem jezdil na skútru. Po praze, okolí, a krásách ČR.
Nepamatuji si týden, kdy bych se nestřetl s "...Krizovkou..."
Nepamatuji si měsíc, kdy bych se neválel v kotrmelcích po asfaltu
Většinou mojí chybou. Ano. Část jsem přičítal skutečnosti, že jsem na malém prdítku s 200cm3.
Pořídil jsem sobě "...Dospělou..." motorku. A po dvou měsících na ní? Je to naprosto to samé. Jen mám sílu ze špatné situace RYCHLE zmizet. Jenže to musíte vidět.
Když to přijde bez varování. Tak už jen doufáte...
A to se vozím po silnicích země kde se veskrze pravidla dodržují. Místa kde platí pravidlo drzosti, síly a arogance. To musí být hrůza hrůz.
Smutné je, že lidé mají neskutečně krátkou paměť. Rádi a rychle zapomínají. Nakonec zůstanete jen jako vzpomínka v srdcích vašich nejbližších.
Wan-Chuan
KRLESS!!!
Upravil WanChuan dne 06.11.2014 21:02
je to ruska ruleta a ne ze ne - kolik je kulek v zasobniku a kolik prazdnych mist muzes ovlivnit jizdou atd. ale vždycky je tam aspoň jedna! .......... když jedes autem místo moto je tam proste vic prázdných mist nez na moto ale nic vic - pokazdy si zatocis a cvaknes - někdo prezije všechno a nekoho zabije uplna blbost - třeba jako brachu myho taty urvana kudla ze sekacky traktora 100m daleko na louce - z pohledu pravdepodobnoti sem uz mel v porovnani s timhle byt min. 100x mrtvej ... co je osud a co je jen z prdele klika se rozhoduje nekde jinde nez na GSforu :-) :-/
nejsem motorkar - ja motorky miluju :-)
Ac to ne vzdycky ovlivnime, prosim vsechny, at si na tohle na silnici obcas vzpomenou. Jak na moto, tak v aute. Obcas je to pekna divocina i on road
Jezdím léta se spoustou lidí a pochopitelně taky někdy udělám blbost, začnu předjíždět v blbý okamžik nebo udělám nějakou botu ale spoustu různých krizovek jsem zažil a snažím se trošku předpokládat, že mě skoro každý chce sejmout - jak to píše Morabo. Kolikrát se to hodilo. Auto stojí u silnice a řeknete si, že vás určitě viděl a dává vám přednost než tam vjede. A nebo ne? Tak se radši připravíte co kdyby ne a on fakt šup a vjede tam. Někdy s tím nic moc nejde dělat - jednou jsem musel jet mezi dvěma náklaďáky naloženými mega obřími kládami - prostě jsem dojel jednoho a najednou někde z lesa mě dojel další. Zkoušel jsem ho vybrzdit jako že chci zastavit - nic. Jako kdyby ta motorka mezi nima nebyla. Jeli jsme takhle asi 7km z nějakého cedrového lesa a fakt jsem se bál. Před váma klády do výšky pěti metrů přivázané na valníku konopným provazem, za váma **** nalepenej metr za motorkou s tím samým nákladem. Předjet nešlo. Zabírali prakticky celou silnici. I když člověk nechce, dostane se do takové situace. A pokud by byl osud špatný, tak s tím nic nejde udělat. 
