Den zacal vyborne. Noc byla tepla a tak se rano dobre vstavalo. Na dnesni den se moc tesim. Mel bych videt okraje Simpson Desert. Vyrazim kolem 7.30. Prvnich sto km je docela pohodovych. Obcas nejaka ta blativa kaluz, ale vetsinou vse suche. Po asi hodine prijizdim do oblasti Wetlands a situace se rapidne meni. Pres cestu jsou velke blative louze, potoky a to mi dela velke problemy. Pak je vzdy cesta chvili sucha, tak si aspon pri prejezdu odpocinu... Prisly prvni pady v blate. Nevim, kolikrat jsem jsem spadnul a musel zvedat plne nalozenou motorku, pak ji nejak dostat z bahna, popojet nekolik set metru, povetsinou spadnout znovu a vse nanovo... Kvuli rozvodnemu Cooper Creeku jsem musel absolvovat 50km objizdku. Ta vedla na hranach pisecnych dun, takze i cesta byla samy mekky, hluboky pisek. Privoz pres Cooper Creek me dostal na druhou cast objizdky a ta se asi po dalsich 40km vratila na puvodni Birsville Track. Tady nebylo ani tolik louzi a tak cesta pomerne rychle ubihala. Zanedlo prijizdim do Mungerannie. Je to jen usedlost uprostred "niceho", s malym hotylkem, restauraci a benzinkou. Restaurace je stylova. Co zde kdo zanechal, visi na zdi s dotycneho jmenovkou. Vetsinou to lidi nechavaji klobouky a papirove penize ze vsech koncin sveta. Dontakoval jsem, pokouril a frcel dal. Jeste zjistuji stav cesty. Majitelka nevi... Pry odtud po destich jeste neprijelo zadne auto. Ale pry to pravdepodobne bude horsi, nez to jsem projel. A taky ze jo.... Po nekolika kilometrech se louze zvetsily, byly siroke nekolik desitek metru a i potoku pribylo. Jsem fizicky a psychicky uplne vyzdimanej. Jedu jen silou posledni vule. Chci to dneska dojet. Na navigaci sviti jeste 130km. To uz dnes dojedu!! I cesta se nepatrne zlepsila.... Pred sebou vidim dost siroky potok. Takovych jsem dnes projel nespocet. Pouze odhaduji najezd a vyrazim. Bohuzel jsem volil spatne. Ve dne byl asi nejaky hluboky rygol a to mi motorku strhava do spatne casti potoka. Pozoruji, jak pod vodou mizi predni blatnik, pak budiky, riditka. Motorka zejela do nejke diry ci co. Samozrejme jsem to neustal a motorka padla na bok. Vubec neni pod vodou videt... Uvedomuji si, ze na zadnim sedadle mam pripoutanou brasnu s fotovybavou. Ani nevim kde jsem sebral silu, ale motorka stoji hned a ja po hmatu odpoutravam brasnu, ktera je kdesi pod vodou. Musim opet pustit motorku, abych vynesl brasnu na breh... Pak ji zkousim vytlacit, ale je potvora moc tezka. Ani s ni nehnu.... Neni na zbyt pod vodou sundavam vika kufru abych mohl povolit matice a kufry sundat. Pak jiz pomalu zvladam motorku vytlacit ven. Vyndal jsem klicek ze zapalovani, ale vsechny kontrolky vesele dal blikaji ( a ze jich BMW ma), LCD take cosi ukazuje. Rychle sundavam plasty a odpojuji baterku. Pak kontrola fotaku. Vse suche! Aspon, ze tak. Vyndavam vzduchovy filtr. Docela me prekvapilo, ze za filtrem je dost malo vody v airboxu. Zvlastni, ze by to filtr nepustil dal? Tajne doufam, ze to tak strasne nebude... Pokourim, pak pripojuji baterku a otacim klickem. Motorka udela svuj predstartovni ritual, ale LCD ani tuk. Netusim, co by mohlo byt spatne. Zkusmo rozpokuji a spojuji nektere viditelne konektory. Vse vypada docela suse. Ze by voda tak rychle vytloukla baterku? A tak sedim u motorky a prochazim navigaci, abych zjistil, co je nejbliz... Birdsville 130km, jinak nikde nic. Cekam asi pet hodin. Se soumrakem kolem projizdeji farmari na ceste domu. Na motorku a vsechny ty kabliky jen vrti hlavou.... Pry to snad vyschne... Pry tudy pojedou zitra kolem poledniho. Tak tu mam prespat a pokud me tu rano najdou, neco se vymysli. Jeste se ujistuji, ze mam vodu a jidlo. Pak mi jeste doporuci, at nejsem u potoka. Pry je to tu samy had a pavouk.... V potu tvare tlacim motorku na vrchol nejblizzsiho kopce. Vedle na pisecne dune stavim stan a pripravuji se na noc. Vidim ctiri Dinga. Drzi se uctive daleko, postekavaji a prohlizi si me..... Ze by cekani na veceri?
Jeste napsat denik a pak spat. Ve stanu slysim tolik novych zvuku, ktere poust v noci vydava. Slysim stekat dinga, cosi mi piska vedle stanu, ptaci krici... Takhle teda neusnu.
Spunty v usich resi situaci. Rano se vzbouzim prekvapive dobre vyspaly. Na mekkem pisku pod stanem se krasne lezelo. Jedine, co me tu otravuje jsou cerna hejna much. Zjistil jsem, ze se jim libi zelena barva meho stanu. Jsou po nem uplne ricne.... :-) Tak jim nechavam tohle male vitezstvi, stan zatim nebalim. Mouchy jsou pak na nem a me nechavaji relativne v klidu. Je tu hodne vsemoznych ptaku. Vetsinu ale neznam. Slysim vsak znamy krik papousku Lorikeet.
petrs přiložený následující obrázek:
Pak vsak prislo opet blato... Parkrat jsem se v nem pekne vyvalel.... :-)
Motorka byla prekvapive cistci nez ja... Po blate prisel potok a ten ji vzdy trochu oplachnul.
petrs přiložený následující obrázek:
Farmari dorazili kolem poledniho. Smeruji nahanet dobytek pro prodej. Satelitnim telefonem kontaktovali odtah z Birdsville. Jediny v okruhu 600km. Po chvilkove komunikaci se ukazalo, ze odtah jel protahnout nekoho z Simpson a ke me se dnes jiz nedostanou. Ujistuji se, jestli jsem zdravotne v poradku, mam vodu a jidlo. Pak jeste telefonat policii, aby o mne vedeli. No, ceka me dalsi noc tady... Asi se tu ukousu nudou. Farmari odjizdeji. Rozprostiram veci na motorce a snazim se vytvorit aspon trochu stinu. Slunce je vsak prilis v nadhlavniku.
Je zvlastni, jak se zmeni uvazovani behem nekolika hodin. Jeste vcera jsem byl plny planu, jak kam pojedu, kde zastavit abych neco videl, kde vzit benzin, atd., atd. Dnes se mi svet smrsknul na "dostat sebe a motorku do Birdsville". Odtud budu muset kontaktovat BMW Road assitance s prosbou o pomoc. Vim, ze jim bude trvat minimalne jden den, nez se ke me dostanou. Uz ted je mi jasne, ze tady moje cesta konci. Myslenku na to nedokazu vyhnat z hlavy a porad to ve mne hloda. I pokud se podari motorku nejakym zazrakem opravit, budu mit moc velke zpozdeni a budu muset smerovat rovnou do Sydney. Uvazuji, ze kolem treti odpoledne by okolo mne mohlo projet nejake auto, pokud rano vyjelo z Marree. Zvazuji, ze zatlacim motorku za dunu a poprosim o odvoz do Birsdville. Chci odstud pryc. Citim se moc sam a leze mi to na mozek...
Ctyri odpoledne. Stale nikdo neprojel kolem...
Zacinam setrit vodu. Mam posledni dva litry. Cert vi, v kolik zitra prijedou a v tomhle horku to bude sotva stacit. Planuju, ze se poradne napiju po zapadu slunce, az se trochu ochladi. Ted bych to stejne hned vypotil...
Zkousel jsem pripojit baterku. Startovaci frekvence funguje a LCD taky... Nastartovat vsak nejde. Treba to opravdu jen musi poradne vyschnout....
Z dalky slysim auto. Prijizdi od Birdsville. Toyouta Ute. ODTAH JE TU!!!!!!
Nevim, jak to provedli, ze prijeli uz dnes, ale je mi to jedno.Trochu zapasime s vahou motorky pri nakladani na korbu, ale nakonec se to zdari a i ji docela rozumne kurtujeme provazy. Ridic, Sam se jmenuje, rika ze cestou je mnoho onjizdek a pry to je celkem 190km. Opet projizdime blatem, potoky. Je to tu jeste horsi, nez tim, co jsem jel. I 4WD s tim docela slusne zapasi. Jednu chvili mi pod dvermi tece voda na nohy... :-)
Do Birsville dorazime kolem 22 hod. Jsem tak urvanej a asi i dehydrovanej ze koncim v mistnim jedine, silene predrazenem hotelu. Jdu si dat par piv pro spravnou hydrataci. Maji tu vyborne grilovane jehneci kotletky a tak se nechavam zlakat.
Cestou jsem trochu zpovidal Sama. Je mu tak kolem 60ti. Poslednich osm let travi i se svou manzelkou na ceste po Australii. Vzdy se nekde usadi na par mesicu, najdou nejakou praci a pak zase pokracuji dal... Za dva tydny pry zvedaji kotvy a jedou nekam do WA.
Birdsville je opet male mestecko (vesnice). 60 stalych obyvatel, skola se tremi detmi a jednou ucitelkou, jedna putyka s hotelem, benzinka se servisem. Pokud odsud chteji jet na "vetsi" nakup, musi jet 700km do Winton....
petrs přiložený následující obrázek:
Rano sundavame motorku. Servis od opravy dava ruce pryc. Do opravy motorky protkane elektronikou se jim nechce. BMW Road Assistance neprijede. Nejsem nikde pobliz normalni silnice a do oblasti pro 4WD se nemaji jak dostat....
Nezbyva mi, nez zapoijit selsky rozum a ac tomu rozumim jak koza petrzeli, poustim se do prace. Plasty mam sundane behem chvilky. Jiz jsem to delal vcera u potoka. Vyndavam Airbox, svicky - vse je relativne suche. Pri tlaceni z valcu nejde zadna voda... Asi se tam nedostala. Olej v motoru taky vypada ok. Rozpojuji vsemozne konektory a nechavam je vyschnout, nechavam na slunci ususit vzduchovy filtr. Pred polednem je vse hotovo a motorka slozena zpet... Otacim klickem a MOTORKA STARTUJE. Zvuk je taky normalni. SLAVA a znovu SLAVA! Takhle rychle jsem jeste veci nalozene na motorce nemel. Jeste zaplatit odtah. Vyse uctu mi vyrazi dech... $1800. Pochvilce "brekotu" se slevou za $1600.... Holt jedinna odtahovka na mile daleko.
Odjizdim z mestecka lehce po poledni. Asi tri km od Birsville motorka zacina jit pouze na jeden valec a o par metru dale chcipa uplne... Sakra! Dalsi odtah si jiz nemuzu dovolit a tak tlacim nalozenou motorku cele ty tri km zpet. Nastesti to byla rovina....
V servisu znovu kontroluji olej. Ma barvu jak slabe kakao. Voda se asi preci jen do oleje dostala a objevila se az po promichani.... To ale nemuze byt duvod, ze motorka nejede... Napda mne, ze kdy je voda v oleji, nejspis natekla i do nadze. Zkusmo odsvam trochu paliva ze spod nadrze. Sama voda. Jak vsak vypustit nadrz je docela orisek... Nadrz totiz nema vypust. A tak plasty putuji opet dolu, airbox ven. Sundavam vstriky a zapojuji cerpadlo. Tlaci jen vodu, ale moc pomalu. Takhle bych to vypoustel mesic... Tak musim sundat viko nadrze, vyprostit cerpadlo. Pak jiz mam snadny pristup do nadrze a je snadne odsat vsechen benzin. Jeste vymena oleje, ale to je jiz hracka. Nakonec jsem olej menil dvakrat, protoze i po prvni vymene se po nastartovani olej znovu zmenil na kakao. Maji tu vsak nevhodny olej a jiny neni. Navic za litr mi uctuji $40 coz je teda do nebe volajici... Nemam na vyber a tak to kupuji.
Dnes se jiz odsud nedostanu. Je uz pozde.
V prubehu dne si mne prisel prohlednout snad cely Birdsville. Vsichni se tu znaji, jak byva na vesnici obvykle... Taky prisel policista. Pry jestli jsem Petr. Mam pry urychlene kontaktovat Colina (kolega z prace). Kdyz jsem cekal na odtah, zapomel jsem vypnout Spot. Ten ustavicne udaval stejnou polohu. Kolega dostal strach, ze se mi neco stalo a kontaktoval policii jak v Marree, tak v Birdsville. Taky se snazil aktivizovat SAR (Search and Rescue), ale ty mu to nastesti vymluvili po te, co zavolali policii do Birdsville, ktera o mne vedela od farmaru... No, pokud by priletel SAR, mohlo byt vydelano. Moc jsem se omlouval. Policista to bral sportovne... pry se nic nedeje. Hlavne, ze jsem v poradku....
Dnes kempuji. Je horko, ale znaveny z celodenniho servisu usinam vstrict svetlejsim zitrkum....snad
petrs přiložený následující obrázek:
nechces to dat do clanku na pokracovani? je to i pekne psane...
17 cm
----------------------------------------------------------------
BMW R1200GS LC od 2013, BMW F800 GS od 2008,
Aprilia SR 50 Factory, Praga ED 250, CFMOTO CFORCE 520 Gen2
ono toho uz moc neni... pak uz to byla docela "nuda" a zrychleny presun na pobrezi Queenslandu. Jeste strpte par fotek a jeto. Ale pokud moderatori chteji, staci crtl+copy a je clanek hotov... Klidne to mohou zkopirovat. Nevadi mi to.
Jeste jsem chtel napsat... Pokud cestujete do odlehlejsich mist, fakt doporucuju zvazeni zakoupeni Spotu. Stoji jen $150 plus rocni sluzby, ale za ten klid v dusi pro sebe a blizke to urcite stoji! Vsichni dostavali OK zpravy a byli v klidu. Az na toho jednoho kolegu, ktery nebyl mezi "vyvolenymi" prijemci OK zprav a sledoval me jen podle tracking bodu...
Jsem rad, ze se to libi. Je to jen opis deniku. Pomalu by bylo zajimavejsi naskenovat ten, ale asi byste to po me neprelustili... :-) Denik ma totiz opravdu "cestovatelsky' nadech. Spinavy od bahna, stranky rozmazane po utopeni, polity kafem a od oleje.... :-) Proste se mnou vse prozil a dostal nadech toho, co se zrovna delo.
Jooo Down Under, tam je zivot! V AUS sem stravil cca rok a pul a porad na to rad vzpominam. Neco jsme i pocestovali ikdyz jen autem
Krasnej cestopis a nadherny fotky. To nebe v AUS ma proste jinou barvu!