[20.69Kb]
Upravil Doc dne 24.12.2010 16:39
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
[21.34Kb]
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
[120.71Kb]
Upravil Doc dne 24.12.2010 16:40
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
[24.49Kb]
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
[42.87Kb]
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
[23.21Kb]
Upravil Doc dne 24.12.2010 16:45
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
falcons napsal:
Já bych si dovolil ještě přihodit jeden tip k Peloponésu (možná i celému Řecku) a snad mi to Doc potvrdí. Za rok strávený v Megalopolis na Peloponésu jsem si nemohhl vynachválit Taverny v horských vesnicích, většinou to jsou takové rodinné hospůdky, kde většinu surovin tam maji domácí výroby (sýry, vlastní maso, ovoce i zeleninu, všechno pěkně čerstvé) a jídlo je tam výborné, obsluha příjemná a snaživá, navíc moc hezká atmosféra! Rád na to vzpomínám
Jediná nevýhoda je, že většinou neumí anglicky a i menu (pokud ho maji) je pouze řecky, tak to chce se trochu orientovat v místních názvech. Přišlo mi ale že většinou maj všude v tavernách to samé.
CHICHICHICHI!!!!!!
Za pouhý rok se tady přece jenom něco začalo líbit?
Chachá, ještě jeden a znárodníme Tě (chci říct, zkazíme Tě taky k obrazu svému), Řecko je velmi nakažlivé po nějaké době, po prvním šoku, inkubační doba je tak jeden rok, tak pozor, buď odjeď, nebo se do nás zamiluješ!!!!
jdu do večerní ordinace, večer zkusím něco napsat okolo jídla, jak objednávat, jak jíst a co a kolik a jak se to vyslovuje
zatím čau
No bohužel Docu jsem už Řecko opustil v srpnu. To mě se tam líbilo spoustu věcí, akorát v práci to bylo pro mě dost na palici a složitý si zvyknout na mentalitu Řeků, která asi uznáš je dost jiná. Ale jinak všecko okolo bylo fain, lidi přátelský, jídlo výborné, příroda, památky, hory, moře super. Těšim se až do Řecka vyrazim na dovču, protože na dovolenou je to snad to nejlepší místo kde jsem byl (a pro mašinu myslim dvojnáso.
jo a jako jeden z předkrmů doporučuju Saganaki, jako mmilovník sýrů jsem si je fakt zamiloval. Vlastně vůbec všecky sýry v Řecky mi moc chutnaj
------------------------------------------------
Lo there do I see my father. Lo there do I see my mother and my sisters and my brothers. Lo there do I see the line of my people, back to the beginning. Lo, they do call to me, they bid me take my place among them, in the Halls of Valhalla, where the brave may live...forever.
Docu super informace. Je fajn když téma založí někdo kdo má co říci
Chci ještě požádat Tebe nebo samozřejmě i ostatní o nějaké tipy na místa co jsou tak trochu stranou zájmu turistů. Nevadí mi špatné cesty, horší služby atd. Jak časem příjezdu, tak i místem se chci minout s největším náporem turistů. Jde mi o místa, kde se dá přespat pod širákem, venkov kde se dá poznávat staré Řecko, vnitrozemí i pobřeží kde je více Řeků než turistů. Prostě mi nejde o hotel u pláže s řadami slunečníků.
Díky za odpověď
Ještě jeden dotaz: Co Lefkáda na jaře mimo sezónu? Lze doporučit?
martin1188 napsal:
Docu super informace. Je fajn když téma založí někdo kdo má co říci
Chci ještě požádat Tebe nebo samozřejmě i ostatní o nějaké tipy na místa co jsou tak trochu stranou zájmu turistů. Nevadí mi špatné cesty, horší služby atd. Jak časem příjezdu, tak i místem se chci minout s největším náporem turistů. Jde mi o místa, kde se dá přespat pod širákem, venkov kde se dá poznávat staré Řecko, vnitrozemí i pobřeží kde je více Řeků než turistů. Prostě mi nejde o hotel u pláže s řadami slunečníků.
Díky za odpověď
Ještě jeden dotaz: Co Lefkáda na jaře mimo sezónu? Lze doporučit?
Pokud se chceš vyhnout turismu při koupání v moři, tak si myslim že na Peloponésu je na to lepší to západní pobřeží, pro mě nejlepší zážitek z koupání v moři, protože je to otevřené středozemní moře a tam jsou parádní vlny, pláže bývaly prázdné (lidi tam byli jenom poskromnu) myslim že důvodem jsou právě ty velké vlny, které se plážovým povalečkám alá pani továrníková nelíbí, páč by se jim namočila trvalá.
Místo kam jsem jezdil se jmenuje Kalo Nero. Blízko je město které je víc pro turisty kdyby se ti přecejenom zastesklo Kyparisssia (myslim).
Pokud pak z Kalo Nero pojedeš na východ do vnitrozemí, jsou tam krásné horské cesty, zapadlé vesničky a horské řeky. Cestou nevynechej Neda River Falls, zapadlý vodopád v horách, moc pěkné místo. Jsou tam i hodně archeologické naleziště, vyhlídky, kde je třeba i divadlo a kavárna s výhledem na parádní hory a cestou se můžeš stavit u Apolonova chrámu.
Nikde jsem tam ale nepřespával protože jsem tam nedaleko měl bydlení. Takže to nemůžu sloužit, ale myslim že to neni problém.
------------------------------------------------
Lo there do I see my father. Lo there do I see my mother and my sisters and my brothers. Lo there do I see the line of my people, back to the beginning. Lo, they do call to me, they bid me take my place among them, in the Halls of Valhalla, where the brave may live...forever.
paja1 napsal:
Doporučení roční doby mě taky eminentně zajímá. Plánuji výlet na 9 dní do řecka, ale nechci jet v enormích vedrech.
to je jednoduché vysvětlení, všechno co víš o středoevropském počasí je potřeba "překalibrovat" o jednu roční dobu do teplejšího a výsledkem je řecké počasí
Cimrmanova polopatická tabulka
česká zima - v řecku neexistuje
české jaro a podzim - řecká zima
české léto - řecké jaro a podzim
v česku neexistuje - řecké léto
a máš to !!!!!!!!!!!!!!!
Upravil Doc dne 27.12.2010 22:45
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
teď jsem mluvil se sadílkem, je na Peloponesu, vše OK
(jenom mu nepřeje tolik počasí, jak by asi chtěl, minulých deset dní i přes dvacet, nyní okolo patnasti s deštěm, ale prej se líbí
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
Frajeřina není nespadnout...frajeřina je zvednout se a pokračovat....
In Greece since 1988 BMW R1200GSADV
Volvo XC90 2.9 T6 Biturbo
Audi A3 Sportback 1.8 TSFI Tiptronic
Pěkné fotky, některý místa jsem dokonce poznal (teda alespoň myslim, jestli se nepletu) ------------------------------------------------
Lo there do I see my father. Lo there do I see my mother and my sisters and my brothers. Lo there do I see the line of my people, back to the beginning. Lo, they do call to me, they bid me take my place among them, in the Halls of Valhalla, where the brave may live...forever.
Tady jsem napsal naší výpravu v kostce.
Peloponés 2010/2011
Je zajímavé co všechno lidi přivádí k cestování na motorkách.Pro někoho je důležité dobrodružství,pro jiného exotika cizích
krajů,někdo si chce něco dokázat a já letos nechtěl přes svátky přibrat.
Můj zlomený kotník mě letos vyřadil z většiny sportovních činností.Vlastně ze všech,když nepočítám večerní hraní karet s
Ivetou a posléze krátké vycházky se psem a po půl roce pár pokusů na běžkách,tak jsem se jen poflakoval a kynul.
Jelikož nejsem línej se najíst mám problémy s váhou i když se hejbat můžu,natož takhle.
Vidina obžerství o vánocích mě stále více utvrzovala v tom,že musím vypadnout od stolu abych ke svým nechtěně získaným
5ti kilům nepřilepil další.
Probrali jsme s Ivetou různé varianty,ale nakonec zvítězila sváteční motoakcička na řeckém ostrově Peloponés.Iveta poctivě
prostudovala mnou podané informace a nakonec mě nechala svému osudu k čemuž také dost přispěla okolnost,že jsem se
svojí myšlenkou nezůstal sám a mojemu kámošovi z potápění Karlovi se také zamlouvala.Usoudila,že si vystačíme a sama
se prý bude radši věnovat lyžím a rodinné sešlosti.
Vše ale hodně záleželo na tom,či budeme schopni naložit 2 motorky do mojí malé dodávky T4.Zkouška proběhla asi měsíc
před odjezdem.Zdálo se to marné,ale po určitých úpravách se tam vešli a tak bylo rozhodnuto.
Karel pojede na Ivety GS 650 a já na GS 650 Dakar.Karlova TDM a moje"zlatá"GS 1150 by se do útrob chudinky Transportéra
navlezly ani náhodou.
21.12.2010 za hustého sněžení nakládáme a start domlouváme na 24.12.2010 ve 23.00.Trajekt nám jede 25.12.2010 ve 13.00
z Benátek a tak by rezerva měla být dostatečná.Cena lísku bez kajuty byla 326 euro a to nás jednoznačně odradilo od
náročné a zdlouhavé cesty po vlastní ose.
Den D je tady.Ráno jedeme s Ivet na běžky do Mariánských Lázní a pak už čekáme na štědrovečerního kapříka a salátek.
Samozřejmně nějaký řízeček na cestu se taky usmažil.Dárky rozzářili naše očka a moje mami s námi vydržela až do mého
odjezdu.Starost mi dělá jen neslábnoucí husté sněžení.
Karel přijel na čas a tak dohodíme jeho věci a před půlnocí vyrážíme.
Moje představa o uklizené Německé dálnici vzala za své hned za Rozvadovem,prostě sněží tolik,že ani němečtí soudruzi
to nezvládají.Nicméně naložený Tranportér si statečně razí cestu a na zbrusu nových zimákách si hravě poradí s osobáky
zvučných jmen.Jediné co nás občas brzdí jsou cestáři s radlicí přes celou šířku vozovky.Tam se naše rychlost třeba i na
50km snižuje na jejich 40cítku.
Vše se v dobré obrací za Brenerským průsmykem.Tam přestává sněžit a cesta je veselejší.Bohužel se ale začíná dostavovat
únava a tak za volant usedá Kája.Bohužel celou dobu kamarádsky bděl se mnou a tak po 150km hlásí,že to dál nepůjde.
Poslintaný límec mě přesvědčil,že už jsem přespalej a tak úspěšně kotvíme v 8.00 v přístavu.
Vyměníme voucher za lodní lístky a zakusujeme se do řízků,které zapíjíme prvnímy z asi 50ti plzeňských co si vezeme na
žížeň.Při pátém pivku se začíná kolona sunout do útrob obrovského trajektu.Parkuju,balíme bágly a hurá nahoru.
Loď je skoro prázdná a pohled na Benátky z moře je bezvadný.Jen dost chčije.
Plavba byla klidná a snad i proto že jsme měli batohy plné zlatavého moku nám celkem uběhla.Vrásky na čele mi však stále
dělá déšť který nás skrápí i ve 4hodiny ráno 27.12,kdy jsme uléhali na pláži u městečka Koroni,kde necháme auto.
Ráno nás budí hluk aut projíždějících kolem a dokonale nás probrali popeláři co uvolnili místo v kontejneru pro následnou
debordelizaci našeho vozu.
Moje chabá němčina naštěstí stačila k upřesnění místa setkání v cukrárně na molu kde si dáváme snídani a před polednem
už vykládáme motorky pod přístřeškem u domu Karlova kamaráda,který nám poskytl zahradu svého letoviska coby parking.
Prší a já navrhuji vyčkat,jelikož vím že moje motokrosové boty zvolené k ochraně zbídačeného kotníku budou v mžiku durch
a těžko vyschnou do konce výletu.Karel však jasně naznačuje,že další otálení považuje za srabárnu a tak vybaveni mapou
od Milana co tu byl před rokem a trasou nejzajímavějších míst v mé gps od jednoho člena BMWGSfora o němž jen vím že
je ortoped z Atén a vyrůstal v čechách a jeho nick je Doc vyrážíme.
Jelikož mám jen free mapu,která není routovatelná volíme taktiku že Karel se svým zbrusu novým Tomtomem bude navigovat
blízko bodu co jsem mu zadal a já to pak dotáhnu na zajímavost nebo casch co chceme zhlédnout či ulovit.
V Kalamatě se mi na display zjeví první bod zájmu a tak se ujímám vedení a vyvádím Karla na výpadovku na Spartu.Při pauze
zkusíme zadat souřadnice do Tomtoma a Karel to vede.Leje jako z konve a nás spíš než scenérie zajímá to jak na kluzském
asafaltu nespadnout.Na nejvyšším bodu stoupání se snažím Kájovy naznačit že už odbočku ke kýženému cíly minul,ale jsem
ubezpečen že je vše pod kontrolou.Druh ve zbrani svou rychlost zmírňuje na mnou nerespektovatelnou mez a tak ho předjížděním
ubezpečuji že to neklouže.Najednou stojí a snaží se mi naznačit že jsme na místě.Marně hledám pohledem monastýr a moje
obavy o možnostech zmíněné rádoby navigace se naplňují.Samozřejmně že si Tomtom upravil vše dle svého a na nezpevněné
cesty se mu nechtělo.V tomhle počasí se vracet nehodlám a tak se ujímám vedení na další zajímavost kterou je Mystras.
Mystras – (6 km od Sparty) byl jedním z nejvýznamnějších byzantských sídel s paláci, domy, kláštery a kostely.
Mystras založili ve 13. století Frankové a dnes je Mystras jedinečným rozsáhlým muzeem architektury a výtvarného umění,
které připomíná doby jeho největšího rozkvětu.
Bohužel nacházíme brány zavřené.Potom vysvětluji Kájovy podstatu globální hry geocashing a nezbytnost se v dešti prodírat
křovím a hledat krabičku.Nutno podotknout,že ho to také pohltilo,leč marně.
Etapu končíme v penzionu pod hradem a doufáme v lepší zítřek.Cena přesně koresponduje s Docovími info 20E na hlavu.
Večír konzumujeme vína v místní nálevně,plánujeme cestu na zítra a místní hrajou karty.To je tu místní sport.
28.12.se budím a můj zrak se kloní k obloze.Hurá je modrá!Rychle po snídani balíme a ještě jednou jedeme nafotit
hrad.Pak se motáme silničkama na Xirokambi a dál na Areopoli.Za krásného počasí navštěvujeme Dhiros cave.
Ochotný chlapík u pokladny nám vysvětlil,že loďky dnes nejezdí a tak platíme po 5tiE a jdem na pěší prohlídku.Dost se divíme
že se tu smí fotit a že s náma nejde dráb,který by dohlížel na patříčné chování.Krápníková jeskyně je úchvatná ale je tu znát
ruka vandalů.Diskutujeme o tom že na řečech o přebujelosti řecké státní správy je něco pravdy,jelikož u kontroly lístků bylo
lidí až dost,ale co si budem vyčítat že?
Pak se neomylně šinu za šipkou garmina odhodlán získat body alespoň zde.Zídka u jakési skulptury však své tajemství nevydala
a tak nas.... odjíždíme směrem na Cape Tenaro.
Cestou mám zaznamenaný ještě jeden bod a tím je Docova chatička,no chatička,spíš hacienda,nicméně je liduprázdná a tak
zanecháme suvenýr na rohu zídky a zastavujeme až v romantickém městečku Gherolimenas,kde nakoupíme sýr feta,salám a
kanystr vína.Mám v plánu posvačit u věže na vrcholu nad útesem,ale tam se jen motáme a cestičky nás vždy zavedou do
slepa a tak se spokojíme se sváčou u cesty.Sjíždíme až kam cesta na jih vede.Prošmejdíme kde co abychom složili hlavy.
Z prvního slibného místa nás vypudili domorodci a tak se vracíme na sever a bereme za vděk kamenitou opuštěnou plážičkou.
Děláme piknik a jak se ukázalo 3litrovej kanystr růžového není pro dva chlapy dost.V noci poprchává.
Ráno je pod mrakem a my se hrozíme deště.Odbíjíme se ovesnou kaší z vlastních zásob a vracíme se na nejjižnější cíp
prostředního zubu rozeklaného ostrova.Motorky necháváme stát na parkovišti a přesvědčeni událostmi minulímy tam necháváme
jen tak i bagáž a helmy.Náš cíl je jasný.Maják na nejjižnějším mysu ostrova.Tam však musíme pěšky.Je to bratru tam a zpět 5km
ale odhodlání získat konečně sklalp v podobě keše tlumí bolest odíraných kloubů v nevhodném obutí.
Jsme na místě a snažíme se čelit masochystickým choutkám magora co sem casch umístil.Pachtíme se po obrovských kamenech
pod majákem a už už to chceme vzát když poklad nacházím.Moje nadšení nezná mezí a nezhatí ho ani nepřítomnost tužky pro
zapsání návštěvy.Posílen úspěchem se štrachám zpět na maják a s tužkou z deníku v zubech se řítím zapsat historický okamžik.
Tak to byla první!Karlos ještě hází Neptunovi 50centů pro štěstí,jak se později ukázalo asi to bylo málo,ale teď mě napadá že bohem
silnic bude asi někdo úplně jinej takže blbost.
Cestu na sever volíme po východním pobřeží Mani-tak se místnímu kraji říká.Cesta na Ghytio se klikatí a jsou z ní krásné výhledy.
Hlad tišíme na promenádě a rozhodujeme se zde zakotvit v kempíku.Děda byl příjemnej a přítomnost pasoucích se pašíků jen
umocnila domáckou atmosféru místa.Poučeni předchozím dnem kupujeme vína 5l.Jak se posléze ukazuje je to moc.Asi si
patentuju 4litrovky.
Ráno se nám nechce,asi je jasný proč.Hlavy jak střepy a oči jako známá králičí odrůda.Protahujem odjezd jak to jde a na horskou
etapu přes Kosmas vyrážíme až po desátý.Za Skalou stoupáme do hor a začíná mlha a znatelně přituhuje.Kavárnu v Kosmasu v
mlze hledáme po hmatu a presíčko a káva u kamen nás vrací do hry.Krásnými serpentýnami se vracíme do údolí.Zapínám kameru
na helmě a natáčím.Po pár kilákách Káju předjedu a mastím.Za sérií zatáček zaslechnu rachot.Čučím co mi kde upadlo,ale nestavím.
Po chvíli mi docvaklo,že ten zvuk sakra znám.Otáčím a jedu si vyvrátit myšlenku co se mi vkradla do hlavy.Za pár minut je jasno.
Ivety motorka která ztratila na ceně se válí na zemi a Karel,který ztratil sebevědomí se jí marně snaží dostat ze silnice.
Vše se v dobré obrací zjištěním,že oba jsou schopni další jízdy.Sice s určitým omezením,ale jsou!Karel loket a koleno a motorka
řidítka,blinkry a pár odřenin.Příčina je jasná.Přebržděné přední kolo na slizském asfaltu.Uklidňuju kolegu,že je to v pohodě a že je
vlastně úplně normální že upadl,protože neznám motorkáře co neupadl a že měl vlastně kliku.Je to pro něj zkušenost k nezaplacení.
V Nafpliu vyjedeme ještě na hrad a už se snažíme najít nocleh v kempu.Daří se nám až v obci Iria.Je tu o dost chladněji a přivítalo
nás gheto západních důchodců.Vše nám v kempu ukázali a byli velice ochotní,jelikož recepce byla liduprázdná.
Večeři řešíme pizzou a pivkem.Kájovo utrpení však vyvrcholilo,když zjistil že postrádá teplý vložky do hadrů.Shodujeme se v tom,že
je nechal včera v hospodě když je sušil na židli.Recepční se objevil až večer a osladil nám život vánočním cukrovím.Jdem brzo spát.
Silvestr začínáme po chladné noci čajíkem a buchtou od místních.Platíme 12E a pod modrou oblohou jedeme k prehistorické jeskyni.
Po cestě objevuji šotolinovou zkratku a plně ji využívám.Karel trpí,ale bojuje jako lev.Fotíme zbytky Avgho monastyru a polňačka po-
kračuje pod kopcem plným větrných elektráren.Pak se napojíme na hlavní a končíme na pláži půl kiláku od jeskyně.
Karel odpočívá a já se vydávám na lov.Co Vám budu povídat,krásný místo Franchthi Cave a úspěšnej lov!
Další cíl je Devils Gorge.I ten nacházím neomylně.Slunce svítí,místní češou pomeranče a my na tak skvělém místě kam bychom
nikdy normálně neodbočili.Tuhle krabičku nad kaňonem nachází Karel ve skále poblíž starobylého olivovníku.Prostě nádhera.
Teď už necháme pracovat tomíka a ten nás vede nejkratší cestou do starobylích Mykén.K památkám se dostáváme těsně před
zavíračkou a tak prohlídka byla zběžná a nakonec zdarma.Na vrcholu jednoho z pahorků se dochovaly trosky
Mykán - snad nejstaršího řeckého města a hradu krále Agamemnona, jenž podle Homéra bojoval v trojské válce.Tady budem spát.
Brány kempu jsou sice otevřené,ale maník nám sděluje že je zavřeno,leč voda teče a naše přítomnost na jednu noc mu nevadí.
Super,jdeme do city.Rozjíždí se to skvěle.Dobrá večeře a pár pivek Mythos nás naladí,leč rána pod pás na sebe nenechá dlouho čekat.
Lokál je zadaný a my se stěhujeme na terasu.K ústupu nás nutí zima a tak kupujeme víno a zabalený ve spacákách děláme disko z
mobilů a popíjíme.Únava nás dostihla po 22hodině místního času.Takže usínáme asi po 21českého.
Takhle čilej jsem na novej rok nebyl dlouho.Hlava nebolí,žaludek se neobrací a cesta do hor je otevřená.Rozpoutávám diskusi,že
možná bude problém s proviantem a benzínem.Karel ošlehanej cestami po západní evropě mě uklidňuje,že benzínky přece musí fachat.
Dává mi za pravdu asi ve třetím městě,kde jsme objevili náhodou otevřenou Schelku.Dotankujem a koupíme vodu.Je tu všude fakt
jak po vymření.
Kousek jedem po dálnici na Tripoli a za platidlem to točíme na Vitinu.Ve ski resortu Menalo jen orezlá rolba v trávě dává tušit,že se
tu už někdy lyžovalo.Lanovka i skibar zejí prázdnotou.Nastoupáme do 1670m a sníh je vidět fakt jen na nejvyšších vrcholcích.
Z Vitiny zadávám cíl Monastery Philosophoy.Značení je mizerný a my se tisíci zatáček dostaneme úplně k jinému.Ten náš je na
druhé straně kaňonu.Nevzdáváme to a cíl posléze nacházíme.Visíc nad strží ve křoví lov vzdávám a jsem rád že se ve zdraví vrátím.
Až posléze mi dochází že souřadnice nezohledňují nadmořskou výšku a poklad je určitě na stezce strží.Ta je však v těchto hodinách
uzavřena na což jsme upozorněni i výřečným popem,kterému jsem nerozuměl ani slovo.Za prvé je má angličtina chabá a on hrozně
huhňal.Nicméně památka je pěkná a hojně navštěvovaná.
Zadáváme archea Olympia a tomík mě znovu překvapuje.Teď však příjemně.Vybírá cestičku klikatou plnou těch pravých starých vesnic.
Já ve svém Questu jí vůbec nevidím.Jen Karel trochu žehrá že by se rád už svezl rovně.
Hotýlek je podle místní módy otevřený,ale obsluhyprostý.Tady se fakt asi nekrade.Nicméně po chvíli nás paní ubytuje a my jdem na véču.
Cacíky,kuře,špagety,ale hlavně dezert skládající se z jogurtu a medu je skvělý.Pro "drsný"motorkáře jako dělaný.
Ráno po snídani se naše cesty rozdělují.Karel se vrátí pro vložky do Ghitia a já půjdu na prohlídku památek a pak do hor na
apolonův chrám.Večer se sejdeme v Koroni.
Ruiny staré Olympie nacházím a v 9.30 jsem tu skoro sám.Vstup je zdarma,jen batoh musím nechat ve schránce u vchodu.Já blbec tam
nechal i kamerku a mobil,takže záznamové zařízení jsou pro toto místo jen moje oči a hardiskem můj mozek.Tam se toto místo určitě
neztratí.Bloumám okolo chrámů,lázní,svatyň a samozřejmně se dostanu i na stadion.Jsem tu asi hodinku a pak musím ven,jelikož
koncentrace turistů všech národností začíná být neúnosná.Průvodci s cedulkama svolávají své ovečky pískáním na píšťalky pobíhající
děcka výklad viditelně nechává chladnými.Už se asi vidí na sváče v mekáči.
V hotelu obleču vše co mám,jelikož je zataženo a poprchává.V liduprázdné recepci nechám klíč a vyrážím.V amfiteátru taky ani noha
a tak udělám pár záběrů.Sunu se mlhou k chrámu.Chčije jako z konve a můj nos je zasažen i pár kroupama.Po poledni jsem na místě.
Nad parkovištěm je obrovský stan,který skrývá torzo chrámu.Pán v kase asi vidí co jsem pro návštěvu obětoval a pouští mě zdarma i když
cenovka hlásá 8E vstupné.Pro mlhu nejde ani moc dobře zrekognoskovat velikost a rozlohu těchto ruin.Ještě se snažím neúspěšně o
krabku na vedlejší pěšince.Souřadnice sedí a dírka je jasná leč bohužel zase nic!
Lidé na parkovišti si mě zálibně prohlížejí a snaží se zapříst rozhovor.Stydím se za mé jazykové znalosti a slibuju si,že s tím musím
něco udělat.
Teď už mě čeká jen klikatý sestup přes Kakaletri,Sirizo,Kato Melpia na Meropi.Při pěkném počasí by to byla krásná kochačka,ale
takhle je to dost opruz.Na hlavní se řadím do štrůdlu aut na Kalamatu a nechávám se bičovat sprškami vody od jejich kol.Občas to
sice vše předjedu,ale za pár kiláků se vše opakuje.Známá cukrárna v Koroni mi otvírá svou náruč okolo 16té a já píšu Karlovi smluvený
signál.Ten doráží za dvě hodiny.Jeho mise byla úspěšná a tak těch 430 km mělo smysl.
Bereme hotel za klasických 20E na hlavu a jdeme do putyky naproti.
Tak a dnes to končí.Při procházce po vydatné snídani anglického typu nás zastihne pěkná průtrž.Potoky se valí po schodech dolů
městem a my jsme rádi,že nám počasí celkem přálo.
Pár kiláků k autu stačilo abychom se ještě postráceli.Myslel jsem že Karel má nějakej defekt a tak se vracím,ale nikde ho nevidím.
Jedu tedy zpět k autu a on už tam je.Jenom minul odbočku.
V poledne je naloženo a odpoledne jsme v Patře.Nakupujeme proviant a flákáme se přístavem plným lidí viditelně patřícím do jiného
etnika.Něco jsme už zaslechli,ale ta pravá podívaná se naskytuje až na molu a pak z ptačí perspektivy z lodi.
Celníci tahají zpod návěsů jednoho různobarevného za druhým.Čekal bych pouta a deportaci,následuje však jen kopanec do zadku
a vykázání za plot.Tahle hra se opakuje až do odjezdu.Tipujeme kolika se asi daří dostat se na loď.Jsou dobře organizovaný a zatím
co dav odvádí pozornost,jednotlivci se plíží k tirákům a snaží se dostat do jejich útrob.Asi je něco špatně,ale to není náš problém.
Trajekt je zase prázdný a tak okupujeme koberec u okénka v jedné části kavárny.
5.1.2011 jsme šťastně v Benátkách.Času je dost a tak volíme objížďku dost drahé dálnice.Zdánlivá úspora je vykoupena průjezdem
passo di Rollo ve výšce 2200m.Ale ty panoramata!
100km před Brenerem to hasíme na dálnici a pak už jen dorazit domů.Motorky vykládáme okolo 19té a loučíme se s přesvědčením,
že mise účel splnila.Kalhoty se zapínají o poznání líp a zájezd by se mohl prodávat i u cestovky Švorc a Durch.Na hlavu bratru 600E.
. 
