Tři kousky pro lepčí náladu ..
1.
Moderní léky jsou hotový zázrak. Díky nim se žena se zápalem plic může postarat o muže s rýmou.
2.
Stres vzniká tehdy, když mozek nedovolí tělu kopnout do prdele někoho, kdo si to zaslouží.
3.
„A kolik je té tvojí holce?“
"Čtyřicet jedna.“
"Cha cha, ty vole, vždyť to může být tvá matka.“
"To jo, ale je to tvoje matka...“ R1200GS mě fakt baví, je to vácheň
Přijde takhle prezident Zeman do banky a přeje si vybrat určitý finanční obnos, nemá však u sebe občanský průkaz a tak dochází ke sporům s úřednicí.
"Pane prezidente, opravdu mi musíte ukázat občanský průkaz."
"Vždyť ale moc dobře víte, kdo jsem, nepotřebujete vidět moji občanku."
"Bezpečnostní protokol a nařízení vedení banky tak ale nařizuje a já to musím dodržet, bez občanského průkazu vám nemohu vydat peníze."
"Můžete se zeptat kohokoli zde v bance a ten vám potvrdí, že jsem Miloš Zeman, prezident této země."
"Podívejte, pane prezidente, když nám sem jednou přišel Tiger Woods, taky neměl občanku. Vytáhl proto svou hůl s míčkem a přes celou banku dokázal trefit míček do hrníčku od kávy, tím nám potvrdil, že je to doopravdy on a dostal obnos. Nebo k nám takhle bez občanského průkazu přišel Tomáš Berdych. Vzal tedy raketu a přes celou banku dokázal trefit míček do hrníčku od kávy, tím nám potvrdil, že je tím, kým je a dostal tedy částku, pro kterou si přišel. Nevíte, pane prezidente, co byste mohl udělat, abych měla potvrzeno, že jste to doopravdy vy?"
Zeman se dlouho zamýšlí a pak praví:
"No to tedy doopravdy nevím, ty k.u.n.do."
"Děkuji, pane prezidente, kolik si přejete vybrat?"
Dvanáctka je nejlepší pivo i motorka.
Projev prezidenta, který svět neslyšel a neuslyší
Milí spoluobčané, tuneláři, flákači na dávkách, milí zloději a kurvy,
sedmdesát pět let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž: jak naše země vzkvétá, kolik dalších miliónů aut nám VW a Hyundai vyrobili, jak jsme všichni šťastni, jak věříme Bruselu, jak vítáme multikulturní společnost a jaké krásné perspektivy soužití s nenávistnými ideologiemi se před námi otevírají. Předpokládám, že jste mne nezvolili do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal.
Naše země nevzkvétá. Všechno jsme si zkurvili.
Velký tvůrčí a duchovní potenciál nebyl smysluplně využit. Za Havla se dostali k ekonomické moci veksláci, kteří postupně rozkradli a vytunelovali vše, co se dalo. Z veksláků se stali "podnikatelé", za Klause se z podnikatelů stali poslanci a zastupitelé. Celá odvětví průmyslu mezitím zmizela. Země, která mohla být kdysi hrdá na vzdělanost svého lidu, vydává nyní obrovské prostředky na vzdělání ****ů v multikulturních pseudooborech a ti se pak v pražské kavárně diví, že nenajdou práci. Zkurvili jsme si města, odstavili zemědělce od půdy, zničili jsme fungující družstva a potraviny vozíme z ciziny, abychom na svých polích pěstovali jedovatou řepku, kterou pak dotujeme, abychom zajistili zisky našemu oligarchovi. Dospělí lidé se dnes dožívají o něco vyššího věku než kdysi jen díky chemickým bombám zahraničních farmaceutických korporací, které se za peníze daňových poplatníků cpou nemohoucím umírajícím, jen aby jim prodloužili utrpení, zatímco korporacím navýší zisky.
Dovolte mi malý osobní zážitek: když jsem nedávno letěl samoljotem PPF, nalezl jsem státnický čas k tomu, abych pohlédl z okna. Viděl jsem komplexy hytlermarketů svírající jak ocelová obruč města, viděl jsem vymírající centra týchž měst, viděl jsem parkoviště plná aut imbecilů, kteří si tam vyfintění vyšli na procházku místo toho, aby si zašli do přírody. A hned za celou tou hrůzou jsem viděl odporné velkovesnice s domečky, které si lidé nakoupili za lichvářské peníze cizích bank. Místo toho, aby v klidu, pohodě, pravdě a lásce spolu souložili a náš národ přestal vym&ia cute;rat, věnovali se na svých směšně malých, předražených zahrádečkách grilování něčeho, co jen z velké výšky připomínalo špekáčky. Ten pohled mi stačil k tomu, abych pochopil, že naši státníci a političtí činitelé se po desítiletí nedívali nebo nechtěli dívat ani z oken svých letadel.
Ale to všechno není stále ještě to hlavní. Nejhorší je, že jsme si zkurvili i mravní prostředí. Morálně jsme onemocněli, protože jsme si zvykli něco jiného říkat a něco jiného si myslet. Naučili jsme se v nic nevěřit, nevšímat si jeden druhého, starat se jen o sebe. Pojmy jako láska, přátelství, soucit, pokora či odpuštění ztratily svou hloubku a rozměr a pro mnohé z nás znamenají jen jakési psychologické zvláštnosti, anebo se jeví jako zatoulané pozdravy z dávných časů, poněkud směšné v éře tabletů a iPadů. Jen málokteří z nás se dokáží nahl as ozvat, máme strach. Dosavadní režim - vyzbrojen svou pyšnou a nesnášenlivou multikulturní ideologií - ponížil pracujícího člověka na výrobní sílu a díky dluhům z něj učinil výrobní nástroj. Z nadaných a svéprávných lidí, důmyslně hospodařících ve své zemi, udělal pomocí mutikulturní propagandy a hypotéčního otroctví šroubky jakéhosi obludně velkého, rachotícího a páchnoucího stroje, o němž nikdo neví, jaký má vlastně smysl. Nedokáže nic víc, než se zadlužovat a zvolna, ale nezadržitelně opotřebovávat sám sebe a všechny své šroubky, přičemž preferuje parazity a příjemce dotací, kteří terorizují s vé okolí a jsou živeni z daní pracujících.
Mluvím-li o zkaženém mravním ovzduší, nemluvím tím pouze o pánech, kteří se nedívají z oken letadel. Mluvím o nás všech. Všichni jsme si totiž na multikulturně socialistický, bruselský systém plný grantů a dotací zvykli a přijali ho za nezměnitelný fakt a tím ho vlastně udržovali. Jinými slovy: všichni jsme - byť pochopitelně každý v jiné míře - za chod totalitní bruselsko-socialistické mašinérie odpovědni, nikdo nejsme jen její obětí, ale všichni jsme zároveň jejími spolutvůrci.
Proč o tom mluvím: bylo by velmi nerozumné chápat smutné dědictví posledních sedmdesátipěti let jako cosi cizího, co nám odkázal vzdálený příbuzný. Musíme toto dědictví naopak přijmout jako něco, čeho jsme se my sami na sobě dopustili. Přijmeme-li to tak, pochopíme, že jen na nás všech je, abychom s tím něco udělali. Svádět všechno na předchozí vládce nemůžeme nejen proto, že by to neodpovídalo pravdě, ale i proto, že by to mohlo oslabit povinnost, která dnes stojí před každým z nás, totiž povinnost samostatně, svobodně, rozumně a rychle jednat. Nemylme se: sebelepší vláda, sebelepší ; ; parlament i sebelepší, byť sprostě mluvící nebo spící prezident toho sami mnoho nezmohou. Svoboda a demokracie znamená přece spoluúčast a tudíž spoluodpovědnost všech.
Jak z těch sraček ven?
Náš stát by už nikdy neměl být přívažkem či chudým příbuzným kohokoli jiného. Můžeme sice od jiných mnoho brát a mnohému se učit, ale musíme to po dlouhé době dělat zase jako jejich rovnoprávní partneři, kteří mají také co nabídnout. Dotace a granty jsou korupčním jedem, kdy pracovitějším národům odebíráme jejich prostředky a u nás je věnujeme zlodějům a parazitům. Po celé zemi se rozšířily nesmyslná pseudoškolení a pseudospolky za miliony, nesmyslné stavby a projekty za miliardy a přitom naše dálnice pořád vedou odnikud nikam a ani za pětasedmdesát let po Hitlerovi nepropojují ani ten Berlín s Vídní.
Jsme malá země, ale přesto jsme byli kdysi duchovní křižovatkou Evropy. Proč bychom se jí opět nemohli stát? Ale my přitom nejsme ani tou logistickou křižovatkou. Lidé k nám nejezdí, protože po přeplněných, rozbitých silnicích se k nám nedá dostat, přičemž dálnice nejsou dokončeny. Lidé u nás dokonce už nechtějí ani tankovat předražený benzín, jímž prakticky okrádáme vlastní lid. Ekoteroristi zastavili stavby dálnic a nutí nás přimíchávat řepku do benzínu, zatímco jejich poskoci v parlamentu prosadili zákony, díky nimž platíme parazitům za sluneční elektrárny postavené na nej úrodnější půdě, dnes navždy zničené herbicidy a jinými jedy.
Domácí mafie těch, kteří se nedívají z oken svých letadel a jedí speciálně vykrmená prasata, žije a kalí vody, ale není už naším hlavním nepřítelem. Tím méně je jím jakákoli mafie mezinárodní. Naším největším nepřítelem jsou dnes naše vlastní špatné vlastnosti. Lhostejnost k věcem obecným, ješitnost, ctižádost, sobectví, osobní ambice a rivality. Na tomto poli nás čeká teprve hlavní zápas. Našim představitelům nevadí exekutorské mafie okrádající lid, nevadí jim nefungující mafie soudní, neva dí jim mafie úředníků, tunelujících stát zevnitř. Nevadí jim ani bruselský diktát a přípravy na přísun nekompatibilních menšin, které navždy změní tvář našich měst a vesnic, které se stanou nebezpečným a špinavým místem k životu. Nevadí jim, že naši pracující občané se stávají obyvateli druhé kategorie, kteří se musí bát jakéhokoliv svobodného projevu, aby nebyli obviněni z diskriminace.
Milí spoluobčané!
Možná se ptáte, o jaké republice sním. Odpovím vám: o republice samostatné, svobodné, demokratické, o republice hospodářsky prosperující a zároveň sociálně spravedlivé, zkrátka o republice lidské, která slouží člověku a ne multikulturně socialistickému šílenství. O republice všestranně vzdělaných lidí, protože bez nich nelze řešit žádný z našich problémů. Lidských, ekonomických, ekologických, sociálních i politických.
Můj nejvýznačnější předchůdce zahájil svůj první projev citátem z Komenského. Dovolte mi, abych já svůj první projev ukončil vlastní parafrází téhož výroku:
Tvá vláda, lide, se k tobě navrátila a tys to všechno zkurvil a vrátil ji zpět do rukou mafie. Proto jsi tam, kde jsi. Přeji ti hezký pracovní týden, abys z almužny zaplatil předražený benzín, cigára i Becherovku. Konec konců z přemrštěných daní za všechno, na co se podíváš, jsou placeni všichni paraziti, kteří se ti smějí, když jdeš po celodenní směně večer z práce.
Konec konců, z těch daní jsem placen i já.
Váš Miloš
PS: Miloš mě poprosil, jestli bych mu nepřipravil projev ve smyslu jeho posledních rozhovorů z Lán, tak jsem mu vyhověl. I proto se jedná o projev, který svět neslyšel... a bohužel ani neuslyší. Mimochodem, z originálního projevu VH jsem toho mnoho nezměnil, takže klidně můžeme začít znova a lépe...
Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil s využitim 25 let starého projevu VH z 1.1.1990
Ladislav Větvička|úterý 4. listopad 2014 11:11|karma článku: 48,09|přečteno: 26082 x
PS. Jako bonus přidávám ohlas z nejmenované školy:
Další Zemanův "průser" jsem zaregistroval v neděli ve večerních zprávách
a musel jsem se smát propukající hysterii.
Chodím teď na kurz a v pondělí ráno když jsem vstoupil do učebny,
"několik spolužaček" sedělo u PC a probíraly ohlasy.
Jedna s nejvíce proříznutou pusou pronesla úžasný výrok :
"Tady se rozkradly miliardy, nikdy nikomu to nevadilo,
a teď se budou řešit kundy !!!"
Svatá prostoto, jak úžasný je ten zdravý selský rozum.
P.S.
Případní demonstranti, co jste dělali, kde jste byli, když zločinec Klaus vyhlásil "amnestii" ?
Sousede, měl byste si zatahovat závěsy,
když se milujete se svojí ženou.
Včera jsme vás krásně viděli ve všech pozicích.....
No vidíte a takhle vznikají drby - já jsem včera
nebyl vůbec doma!
R1200GS mě fakt baví, je to vácheň
Lezou Schwarzenberg a Kalousek na skálu a v tom nejtěžším úseku se zaseknou. Schwarzenberg říká: "Kdyby tady byl Boriš, ten by nás zachránil."
Kalousek na to: "Prosim tě, lez!"
Ale Schwarzenberg po kuse zase řekne: "Kdyby tu tak byl ten Boriš, ten by nás zachránil, ten by nás z toho vytáhl!"
A Kalousek na to: "A kdo je ten Boriš?"
Schwarzenberg: "Ty snad neznáš českou hymnu? Tam se přece jasně zpívá: Boriš umí po skalinách!"
Filaelistická lahůdka
Medik přiložený následující obrázek:
[87.86Kb]
Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.
"Laskavým slovem a namířenou pistolí dosáhnete víc než jen laskavým slovem" www.elektrorv.cz
Se s těma filatelistickyma abnormalitama roztrhl pytel..Minulý týden vyšla kulatá s největším naším velikanem Jarou Cimrmanem a teď kosoctverec s velikanem z Vysočiny.R1200GS mě fakt baví, je to vácheň
Se s těma filatelistickyma abnormalitama roztrhl pytel..Minulý týden vyšla kulatá s největším naším velikanem Jarou Cimrmanem a teď kosoctverec s velikanem z Vysočiny.
A k tomu všemu, mu pomohl Vřesovský kamoš zzz Osvětiman. A nebo se to tam u nás už menuje Vratimany? Ahoj Slávku.
Se s těma filatelistickyma abnormalitama roztrhl pytel..Minulý týden vyšla kulatá s největším naším velikanem Jarou Cimrmanem a teď kosoctverec s velikanem z Vysočiny.
A k tomu všemu, mu pomohl Vřesovský kamoš zzz Osvětiman. A nebo se to tam u nás už menuje Vratimany? Ahoj Slávku.
Zdar Vítku, jen upřesním, kámoš už to není hodně dlouho, doba kdy jsme čundrovali je dávno pryč..
Tak vidím, žes taky propadl modrobile vrtulce R1200GS mě fakt baví, je to vácheň
Zvěrolékař volá pánovi X:
"Vaše žena se zastavila u mě v ordinaci s kočkou a žádala mě, abych ji utratil. Vy s tím souhlasíte?"
"No jasně! Jasně! A kočku klidně pusťte na ulici, ona už trefí domů sama....".
R1200GS mě fakt baví, je to vácheň
Anička se ptá své matky: "Mami, můžu vzít psa na procházku kolem našeho domovního bloku?"
Matka odpoví, "Ne, protože hárá."
"Co to znamená?" zeptá se dítě.
"Běž se zeptat tatínka. Myslím že je v garáži."
Anička jde do garáže a ptá se: "Tati, můžu vzít Belu na procházku kolem našeho domovního bloku? Ptala jsem se maminky, ona ale řekla že pes hárá a abych se šla zeptat tebe."
Otec řekl, "Přiveď Belu sem."
Vzal hadr, namočil jej do benzínu, potřel jím zadní část psa, aby zakryl zápach
a řekl: "Dobrá, můžeš jít. Ale drž Belu na vodítku a obejdi s ní blok jenom jednou."
Malé děvčátko se psem odešlo. Za několik minut se ale vrátilo a pes na vodítku chyběl.
Překvapený otec se zeptal, "Kde je Bela?"
Anička odpověděla: "Asi v polovině cesty kolem bloku jí došel benzín a nějaký pes se ji teď snaží dotlačit domů."
R1200GS mě fakt baví, je to vácheň
Sovětští vědci objevili nerv spojující oko a prdel. Jak na to přišli? No vzali pokusného člověka a jehlou ho píchli do řiti až mu vytryskli slzy. Pak ho tou samou jehlou píchli do oka a dotyčný se okamžitě posral!
V Itálii se nejdelšího věku dožívají Sardové. Televize RAI chystá program o stáří a tak se na ostrov vydá štáb. Hned v první vesnici odchytí dědu, 105 let.
Redaktor: Pane Gavino, za těch dlouhých 105 let jste musel zažít nespočet událostí, jaký byl ale Váš nejkrásnější den v životě?
Děda: Tož nékrásnější den v mojom životě bil, dyž sa nám stratila nahóře za dědinó ovca. Osumaštyricet hodin zme ju hledali! A dyž zme ju našli, tak zme ju celů noc až do bílého rána je.bali do pr...
R: Ale pane Gavino, to musel být sice určitě neopakovatelný zážitek, ale prosím, jsme veřejnoprávní médium, tohle přeci nemohu vysílat!
Zkuste tedy prosím raději popsat Váš druhý nejkrásnější den v životě.
D:Tož druhý nékrásnější den v mojom životě bil, dyž sa nám stratil nahóře za dědinó beran. Osumaštyricet hodin zme ho hledali! A dyž zme ho našli, tak zme ho celů noc až do bílého rána je.bali do pr...
R: Svatá prostoto, pane Gavino, tohle přeci nemůžeme vysílat! Víte co, zkusíme to jinak. Tuhle otázku položím někomu dalšímu a Vás se naopak zeptám, jaký byl Váš nejhorší den, ve Vašem dlouhém životě?
D: Tož néhorší den v mojom životě bil, dyž som se stratil nahóře za dědinó... Maiali nel Fango!
Přijde blondýna do casina a zeptá se, jestli si může hodit kostkou.
Dva krupiéři naráz odpoví: „Samozřejmě“.
Blondýna: „A nevadilo by vám, kdybych u toho byla nahá? Nosí mi to totiž
štěstí."
Krupiéři: „Ale vůbec ne, madam.“
Blondýna se tedy svlékne, hodí hrací kostkou
a za chvíli radostně poskakuje a volá: „Já jsem vyhrála, vyhrála !“
Vezme výhru, obleče se a odejde.
Krupiér druhému krupiérovi: „A díval ses, co padlo?“
„Ne, myslel jsem, že se díváš ty.“
„No, já jsem si myslel to stejný...“
Leží muž na smrtelné posteli a říká své ženě, která sedí u jeho lůžka:
"Starala ses o mě, když jsem měl žloutenku a neopustila jsi mě, když mi krachovala firma. Byla jsi se mnou, když nás na D1 naboural kamion. Když nám vyhořel dům, byla jsi u mě. Když nás vykradli, byla jsi tady taky. Když umírám, jsi se mnou.
Tak si tak říkám: Jestli Ty mě nepřinášíš smůlu..."
"Když hodíš kamenem do hejna hus, vždycky se nějaká ozve...."
.jpg)
R1200GS mě fakt baví, je to vácheň 
a teď kosoctverec s velikanem z Vysočiny.
