Prosím odborníky přes tuto problematiku o vysvětlení:
Nakupujeme navigační přístroje, které fungují pro GPS. Co se stane, až bude spuštěn systém Galileo? Jaký to bude mít vliv na naše navigace? Bude možné stávající navigace "přepnout" na nové družice v novém Evropském systému, který má být přesnější než GPS???
Díky za vysvětlení.
Radosek napsal(a):
Prosím odborníky přes tuto problematiku o vysvětlení:
Nakupujeme navigační přístroje, které fungují pro GPS. Co se stane, až bude spuštěn systém Galileo? Jaký to bude mít vliv na naše navigace? Bude možné stávající navigace "přepnout" na nové družice v novém Evropském systému, který má být přesnější než GPS???
Díky za vysvětlení.
Asi bude nejlepsi se sejit u piva, nez to psat tady takto, ale ve zkratce:
System Galileo je navrzen tak, aby byl nejen kompatibilni s GPS, ale dokonce aby fungovaly spolecne. Vicemene to tedy je tak, ze v hotovem systemu si nevyberes, zda chces pouzivat druzice GPS nebo Galileo (i kdyz nevylucuju ze to u ruznych prijimacu bude mozne), ale prijimac automaticky k vypoctu pouzije ty druzice, ktere davaji presnejsi vysledky.
Nejvetsi vyhodou, dle meho nazoru, je verejne pristupne druhe frekvencni pasmo, i kdyz i u GPS systemu se planuje jeho "upgrade" aby toto taky umoznoval.
Pri stavajici situaci je signal z druzice ovlivnen ionosferou (a trochu i troposferou) a toto je primarnim duvodem chyby lokalizace. V pripade bezneho jednofrekvencniho prijimace to funguje tak, ze na signalu jsou namodulovany i informace z predikcniho modelu vyvoje profilu ionosfery a prijimac na zaklade sve pozice upravi vysledek tak, aby tento udaj bral v potaz a snizil tak chybu. Timto zpusobem je mozno odstranit cca 50% chyby vznikle ionosferickymi efekty. Jelikoz je mira ucinku ionosferickych efektu zavisla na frekvenci signalu, je mozne udelat nasledujici: Prijmout signal vyslany na dvou ruznych frekvencich a z rozdilu zpozdeni techto dvou signalu odvodit presne elektronovou hustotu ionosfery (kteryzto udaj zachycuje cca 90% miry efektu ionosfery na zpozdeni radiovych vln) a vicemene se tak nespolehat na "odhad z predpovedi" ale primo si to zmerit. Genialni a jednoducha myslenka, ktera umoznila jiz drive vojenskym prijimacum dosahovat centimetrove presnosti (protoze i u signalu GPS jiz 2 frekvence existuji, pouze jedna je pro vojenske ucely).
V soucasne dobe je na orbite, pokud vim, pouze jeden satelit Galileo(krome prvniho prototypu ktery nevysilal kompatibilni signal), avsak s funkcnim pouze E1 signalem... vicemene pokazeny.
Samozrejme je vice vyhod systemu Galileo, jako vylepseny predpovedni model ionosfery, vice ruznych druhu signalu pro specificke ucely, atd...
Takze abych to shrnul:
1) Sobestacna Galileo konstelace nebude ve vesmiru drive nez za 10 let, pokud vubec (osobne jsem pesimista - kde se na to vezmou penize?).
2) I pouhy jeden ci dva satelity Galileo ve vyhledu neuveritelnym zpusobem zvysi presnost lokalizace
3) Behem pristich 3-5 let Ti galileo-kompatibilni prijimac nebude k nicemu
4) Prijimac GPS neni (pro vyrobce) slozite predelat na prijimac Galilea, staci pridat jejich kody.
5) Vyznam ma tzv. dual-frequency dual-constelation receiver. Ovsem: Tento bude hodne drahy, bude mit vetsi spotrebu, a dosahnes s nim vyssi. Vyuziti dvou frekvencnich pasem ti da presnost 4 metry oproti soucasnym 15 (3-sigma dlouhodoba maxima, tusim)
Zkus uvest ucel, na co to potrebujes a reknu Ti, jestli to ma smysl. Mas nejake konkretni prijimace na mysli? Jakou Ti nabidli cenu za kombinovany prijimac?
Na motorku, auto atd to v soucasnosti asi smysl nema. Do letadla to stoji za zvazeni, spis bych rekl bez do toho. Na lod ano, ale z jinych duvodu. Jestli chces zamerovat posouvani ledovce, pak urcite jo.
EDIT: a k otazkam:
Co se stane, až bude spuštěn systém Galileo? Jaký to bude mít vliv na naše navigace?
Zadny, Tva stavajici navigace se o tom nedozvi.
Bude možné stávající navigace "přepnout" na nové družice v novém Evropském systému, který má být přesnější než GPS???
Az na vyjimky ne. Nekteri vyrobci asi nabidnou "upgrade preflashovanim" ale toto reseni neda o moc vyssi presnost. Trosku ale jo. Zalezi to ale na vyrobci, jak ma prijimac reseny.
Upravil randolf dne 02.10.2009 23:24
Týýýjóóó, to je mazec!!!
Já jedním uchem poslouchám v televizi povídání o spuštění Galilea a napadlo mě, jestli naše prachy vynaložené na nákup moto - navigací nejsou jenom vyhozené z okna, když (jak jsem si představoval) bude zanedlouho nový systém, který nebude kompatibilní s GPS...
Ale podle toho, co píšeš a jak jsem snad alespoň částečně pochopil, je to jinak...
Jinak prosím o malou instruktáž o těchto systémech, ale opravdu až ústně, protože tohle zavání odborností, o které mám jen mlhavé představy...
Ale vážně dík. Projdu si Tvé vysvětlení ještě párkrát. Koukám, že si o tom budu muset alespoň něco populárně naučného přečíst...
Fakt jsi mě svým vysvětlením dostal...
Upravil radosek dne 02.10.2009 23:30
Být tebou, tak si z tohoto vcelku přesného vysvětlení vezmu hlavně ten fakt, že Galileo uvidí fungovat možná až děti našich dětí, jestli vůbec, takže se zbytečně neplaš ohledně "Galilejek" a v klidu dál kupuj "GPSky"
Miták
A já si myslel že Galilejo už je dávno mrtvej.............
Randolf 1+
F800GS 2011 is history (76000Km)
CRF 1000 Rally Red 2016 is history (47000)
Yamaha Tenere 700 zatím 40 tis
No druhou frekvenci na GPSce chytám chytám i glonass (ruský satelityl), co ale bude dříve než funkční glonass či galileo budou číňani. Nevím co od toho očekáváš, ale moje GPSka měří v režimu RTK s "milimetrovou" přesností, ale stála 500.000,- a je to mašina na měření v geodézii.
Takže abych to shrnul na jednu hromadu, klidně kupuj GPSky a neboj, stejně během pár let "morálně zastarají" a ty koupíš novou, bavíme se strojích za max. 20.000,- Nemá smysl nad tím přemýšlet, Amíci GPSky padnout nenechají, byli by v riti.
Jinak reálná přesnost GPSky bez korekcí je při dobrém výhledu na satelity 4m a při špatném cca 12m, což je pro účely navigace dostatečný, to já se bez satelitů glonass přiblížím k budově na 3,5m a s glonassem na 3m.
Perna napsal(a):
Jinak reálná přesnost GPSky bez korekcí je při dobrém výhledu na satelity 4m a při špatném cca 12m, což je pro účely navigace dostatečný, to já se bez satelitů glonass přiblížím k budově na 3,5m a s glonassem na 3m.
Ad ty 4 metry - ono zalezi jak definujes tu chybu. Kdyz uz to chcete porovnavat, zvolme si o cem se budeme bavit.
- U GPS se bezne udava 3-sigma maximum chyby, tedy rozdil, ktery to nepresahne v 99% pripadu.
- RMS chyby by davalo smysl jako hodnotaq udavajici "jak moc je to vetsinou mimo", nebyt faktu, ze se horizontalni chyba gps sklada ze (zjednodusene) dvou chyb - random walk + gausovska chyba, tedy neni vypovidajici (respektive zalezi na pouziti)
- median chyby?
ono rict "vetsinou je presnost 4 metry" chapu jako ten median (tedy nejcasteji to vidim takto).. coz by odpovidalo.
Jinak i s beznym pristrojem za 10000 se da prijimat SBAS signal (satellite based augmentation system), bud americky WAAS na uzemi ameriky nebo EGNOS na uzemi EU a Afriky, a tak si tu presnost docela nezanedbatelne zlepsit taky.
Samozrejme ze jsou prijimace ktere umi 1) vyresit "integer ambiguity" a 2) prijimat korekcni signal o mistni ionosfere a tak se dostat na milimetry 3) fungovat vicekanalove. Maji krome ceny jeden problem: Ve 100km/h budou fungovat skoro tak spatne jako bezny prijimac, pokud vubec, alespon tedy podle meho nazoru.
Nicmene - nebylo by nekdy mozne se domluvit a ze bych si to Tvou GPS pujcil? Par chlapu v praci (vcetne mne) by si ji docela rado osahalo (mame na strese docela fajn 6m GPS antenu, tak bychom treba zkusili, co to umi). Bydlis tusim u Brna, ne? Jsi timto vrele zvan k nam do firmy.
Upravil randolf dne 07.10.2009 22:12
jasně, daná přesnost je získána online datovými korekcemi z CZEPOSu a je vyřešena celá ČR, takže teoreticky na jedno zapnutí změřím celou čr (z jednech korekcí) je vyřešen geoid pro celou republiku klidně se s tím stavit můžu ale nepůjčím, živí mě to. Jestli chceš něco zaměřit klíďo píďo, ale udávaná (milimimetrová, spíše 2cm) přesnost je v systému S-JTSK
Geoid: Czech-------------------------
POUZITE BODY
-------------------------
Cislo bodu Y X Z Presnost HDOP VDOP PDOP Pocet Antena Cas a Datum Kod bodu
XY Z sat. vyska; od# mereni
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1 587948.054 1172141.271 191.958 0.007 0.012 1.31 2.35 2.69 6 2.20 SZ 08:22 12.09
2 587944.728 1172148.654 191.902 0.005 0.010 0.76 1.35 1.55 6 2.20 SZ 08:23 12.09
3 587952.098 1172151.971 191.917 0.007 0.012 1.31 2.32 2.67 6 2.20 SZ 08:23 12.09
4 587955.398 1172144.624 191.852 0.007 0.012 1.31 2.31 2.66 6 2.20 SZ 08:24 12.09
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
# Vyska anteny merena od: FC = fazoveho centra; SZ = spodku zavitu; SN = stredu narazniku
Hodnoty PDOP oznacene * jsou mimo nastavenou toleranci: 7.00
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
# Vyska anteny merena od: FC = fazoveho centra; SZ = spodku zavitu; SN = stredu narazniku
Hodnoty PDOP oznacene * jsou mimo nastavenou toleranci: 7.00
Kurňa Perno, už jsem si zvykl, že občas nerozumím každý slovo Hantecu...
Ale todleto je síla...
Kua tady máme ale mozky!
Bych to viděl asi takhle: Najel jsem asi 100tis km na motorkách s mapou 1:200tis a nikdy jsem neměl komplex z toho, že sem netušil, že támhle teče potok a tudy je to kratší.
Je pravda, že GPS je fajn záležitost a zvykl jsem si na ní rychle. Využívám jí ale jen jako orientační záležitost (pokud nehledám něco konkrétního ve velkým městě) i tak je přesnost kolem 5ti metrů ideál. Obvykle si silnice volím sám a nenechávám se navigovat po trase ale kopíruju přímku po silnicích, který se mi zrovna líběj.
Hraju Geocaching (hledání GPS pokladů) a i tam se mi jeví přesnost dostatečná. Pouze při lezení v horách,kde 5metrů vzdálenosti může být 80m výškových mi maličko GPS ztěžuje práci, ale kdo by to řešil.
H.
/ Z howna bič neupleteš. Když upleteš, tak s ním nezapráskáš. Když zapráskáš, tak jenom sebe. /