Nevím, jak bych začal popisovat zážitek z letošního srazu otužilců, ale začneme třeba, jak jsme plánovali.
Jako se vždycky o něčem mluví u piva v hospůdce, tak se dostalo i na letošní Elefantentreffen a nemuselo se to ani nijak velice probírat. Když jsem řekl, že už třetí rok o srazu mluvím a ještě jsem se tam nedostal, pronesl jsem, že bych letos prostě jel. Jako jediný se okamžitě přidal Kamil (DRZ 400SM) a bez jakéhokoliv komentáře prohlásil, že zkrátka jede, což se nedalo říci o ostatních.
No tedy dobrá, ale než se dostalo vůbec na vlastní odjezd, musela proběhnout údržba a přezutí na drapáky na Kamilově motardu, nákup potravin, rumu a hlavně vína, ze kterého manželka udělala doma vynikající svařáček doplněný řízky a karbanátky.
Nevím, jak bych začal popisovat zážitek z letošního srazu otužilců, ale začneme třeba, jak jsme plánovali.
