Ráno se nám zrovna moc nevyvedlo. 30Km od domu Rudy opět přerval spojkové lanko (letos již druhé) a musela jsem se vrátit do garáže pro náhradní. A aby toho nebylo málo, když jsem přijela s lankem, podařilo se Rudymu ztratit i zajišťovací váleček. Takže Rudy se vracel ještě jednou do garáže a já jsem s hodinovým zpožděním vyrazila do Mohelnice.
Díky Scholochovovým souřadnicím jsem trať našla bez jediného zaváhání. Chvíli jsem koukala na 4 hrochy, jak se lopotí na trati, a na jednu afriku která stála odstavená mezi dvěma výjezdy evidentně kvůli nějaké závadě (jak jsem se později dozvěděla, po doskoku vylítly gufera v předních tlumičích). Nechtělo se mi věřit, že by zde bylo jen tak maličko lidí, takže jsem koukala, kde bych mohla najít ostatní. Vyhupsla jsem nejbližší lavici, rozhlédla se jako Jeníček hledající světýlko a zamířila do depa, kde stálo motorek přece jen trochu víc, než kolik jich kroužilo po trati.