„Záviděl“ jsem lidem, kteří mohou jet na dlouhé cesty na motorkách. Nevěděl jsem, zda se někdy dostanu i já k tak dlouhým cestám. Mám za sebou ještě ze studentských let výlet na měsíc do Bulharska. Tehdy na Jawě 350, s PAVem a první manželkou. Vyrazili jsme z Hradce Králové a jedinou slušnou cestou na celé cestě byla tehdy nová dálnice Praha-Bratislava a potom kousek dálnice Gyor-Budapešť. Zbytek cesty se jel tehdy přes vesnice, jezdilo se padesátkou a někdy jsme to rozjeli i přes stovku. To znamená, že jsme cestovali tři i čtyři dny, abychom zvlýdli vzdálenost 1500km. Přesto to byla to letoška má nejdelší (časově) cesta. Od té doby různé povinnosti nedovolily uskutečnit opět něco podobného. Rád jsem četl cestopisy na internetu, ale zda budu moci i já, bylo ve hvězdách. Po Řecku jsem toho najezdil moc na motorce a po Evropě autem to samé, ale mám na mysli mnohodenní motorkářský požitek...
