Nad rovinou bez konce v barvě šedozelené stepní trávy se tetelí rozpálený vzduch. Jeho poryvy odnášejí žlutooranžový prach pisty bokem od zadních kol motocyklů a kutálejí stranou kotouče uschlých bodláků. Naše pohledy míří dolů Kalmyckou stepí tam, kde čeká Kaspik, Dagestán, Kavkaz a Čečensko. A já si tak říkám: kde je hranice mezi dobrodružstvím a hazardem?
Když přijedete do Ruska poprvé, máte tisíc různých a zaručených informací, ale nevíte zhola nic. Když sem přijedete například potřetí, žádným informacím už raději nevěříte, ale pořád víte prd. V tom je jediný posun. Rusko je veliké, těžko uchopitelné, stejně těžko pochopitelné, lákavé a štědré na zážitky. A ty, jedno zda dobré nebo špatné, budou pokaždé zaručeně silné.