MOTOVÝLET DO ANGLIE, SKOTSKA A NA ISLE OF MAN
Přidal Tonda dne 15. January 2016
Někdy v září 2014 na víkendovém výletě v Alpách začínám přemýšlet co dát svému kamarádovi Dr. Žákovi ke čtyřicátým narozeninám, které spolu oslavíme následující rok. Napadá mě, že bych mu dal výlet na ostrov Man. Večer v hospodě se ho ptám, zda by se mu takový výlet líbil, a jestli by si na něj udělal čas. Samosebou se mu nápad líbí a hned navrhuje, že mi dá stejný dárek – pojedeme spolu na Man. Když už tam pojedeme , tak se cestou zastavíme na několika místech v Anglii a ve Skotsku, a na zpáteční cestě v jednom z největších evropských technických muzeí v německém Sinsheimu. Jak já, tak Dr.Žák máme rádi na výletech společnost, takže oslovujeme další kamarády, jestli by s námi nechtěli jet. Chytá se Uzel a Chosé, což je paráda, jelikož alespoň zabereme celou kajutu na trajektu z IJmuidenu do Newcastlu. Co, kam, kdy, jak a od které společnosti trajekty jezdí si zjišťujeme hned na podzim a v zápětí si objednáváme lístky přímo od těchto společností. Na trajekt na Man máme poslední čtyři volné lístky – docela štěstí. Ještě se k nám na kousek cesty přidává kamarád Ríša s Kristýnou (Kawa KLV 1000) a její bratranec Franta (Suza GSX1400), kteří s námi pojedou do Amsterodamu, a po našem odplutí budou pokračovat do Normandie.
Sestava výletníků je následující: Tonda (BMW R1200GS), Dr.Žák (BMW R1200RT), Uzel (BMW R1200GS) a Chosé (BMW R1150GSA).
Takže můj milý deníčku……………
Fotogalerie:
http://tonda1200.rajce.idnes.cz/Motovylet_Holandsko%2C_Skotsko%2C_Anglie%2C_Isle_of_Man%2C_muzeum_Sinsheim_5.6.-19.6.2015/
http://drzak800.rajce.idnes.cz/NL%2CANGLIE%2CSKOTSKO%2COSTROV_MAN%2C_MUZEUM_SINSHEIM_2015/
1.den - 5.6.2015
Po 14-té hodině vyrážíme z Benziny ve Velké Bíteši přes Vysočinu, v Havl. Brodě nabíráme Franty a po „státovkách“ dojíždíme navečer do kempu v Chabařovicích, kde jsem pro tuto noc objednal dvě chatky. V kempu je zrovna sraz Trabantů a Wartburgů, takže všude je plno. Tak jdeme na doporučení paní recepční z kempu do restaurace Slunce na náměstí v Chabařovicích. Tam nás nachází Pepa, který kvůli trablům v práci dojíždí do Chabařovic až za tmy. Slušnými steaky a několika pivy završujeme první večer. Počasí je celý den luxusní. Najeto cca 330km.
2.den - 6.6.2015
Vstáváme na pohodu někdy po osmé hodině. Odjezd po deváté. Dnes nás čeká dálniční přesun přes Drážďany, Hannover do Amsterdamu. Nic záživného. Kecáme do „kecafónů“ (Dr.Žákův výraz pro Interphone) nebo posloucháme muziku a docela to utíká. Počasí je na 1*. Navečer dojíždíme do kempu Zeeburg v Amsterdamu. Kemp je plný většinou mladých lidí, vesměs baťůžkářů s dredama na hlavě – tak tady bude určitě veselo. Večer okolo stanů voní tráva, pije se pivo….pohoda. Jdeme se kousek projít po okolí, a pak zapadáme do hospody na pár piv. Uzel a Chosé si přejí do stanu černošku a asiatku, ale nakonec si museli vystačit sami. Spát jdeme až po půlnoci. Najeto cca 820km.
3.den - 7.6.2015
Na vstávání nijak nespěcháme. „Nalodění“ na trajekt z IJmuidenu do Newcastlu začíná od 15h, takže času dost. Před jedenáctou hodinou se loučíme s Kristýnou, Ríšem a Frantem a jedeme na pobřeží k městu Zandvoort podívat se na pláže a dát si oběd. Před 15h dojíždíme do IJmuidenu. Loď je véééliká – pro nás suchozemce je to pěkný zážitek. Když vedle ní stojíme, připadáme si jako mravenci. Začíná naloďovací proces. Chlapi na trajektu to mají zmáknuté, všechno odsejpá, kurtny k uvázání motorek jsou k dispozici – vše OK. Bereme si do kajuty jen nejnutnější věci. Kajutu máme někde v podpalubí – chvíli nám trvá než se na lodi zorientujeme, ale nakonec ten malý krcálek nacházíme – na přespání to stačí. Jdeme na průzkum lodi. Je tu vše co člověku může zpříjemnit plavbu, která trvá přes 16h – restaurace, bary, obchod, kino, diskotéka, sál s „živou hudbou“……Počasí je pořád nádherné, vypadá to na poklidnou plavbu. Trajekt vyplouvá – sedíme na horní palubě, dáváme si pivko a koukáme jak pevnina pomalu mizí. Večer jdeme na pizzu, pak na „živou hudbu“ a spát. Dnes najeto cca 120km.
4.den - 8.6.2015
Vyspal jsem se kupodivu docela pěkně. Snídani odbývám jabkem a sušenkama. Po deváté hodině vplouváme do přístavu. Odkurtovat motorky je dílem okamžiku, a těsně před desátou najíždí naše motorky na půdu Anglie. Jízda vlevo je „zábavná“. Co chvíli udělá někdo z nás nějakou nepředvídanost. Místní řidiči si o nás musí myslet, že jsme dementi. Z Newcastlu jedeme do městečka Low Brunton. Cesta vede okolo zbytků Hadrianova valu (Hadrian´s Wall – kamené a hliněné opevnění postavené za vlády římského císaře Hadriana. Táhne se v délce necelých 120km napříč severní Anglií a měl chránit Anglii před nájezdy kmenů ze Skotska). Po prohlídce zbytků valu před Low Bruntonem se vydáváme směrem na Kielder a Hawick přes Border Forest Park. Za Kielderem míjíme ceduli Scotland. Minimální provoz, pěkná příroda a počasí. Dost velká část této cesty je „singlovka“ (Single track – cesta široká na jedno auto). Dále pokračujeme na Peebles, míjíme Edinburg po obchvatu a dojíždíme do Falkirku, kde navštěvujeme lodní výtah Falkirk Wheel. Pak už jedeme nakoupit zásoby na večer a hledat kemp. Vybrali jsme si Witches Craig Camping Park v Blairlogie u Stirlingu. Při stavění stanů trochu obtěžují skotské mušky Midges, ale jde to. Při večeři se družíme s Polákem na V-Stromu. Měníme si s ním tipy na místa, která chceme navštívit, popíjíme pivo a slivovici, vaříme si mátový čaj. Po dvou panácích slivovice se Polák „rozjíždí“, začíná zpívat a tancovat – je s ním neskutečná sranda, ale bohužel netrvá dlouho – jedno pivo a dva panáky ho uzemnili. Okolo půlnoci jdeme spát. Najeto cca 330km.
5.den - 9.6.2015
Vstáváme v 7h. Po snídani a sbalení stanů odjíždíme na památník Monument Wallace (památník Williama Wallace – skotského národního hrdiny). Památník je fakt pěkný, uvnitř v expozici je k vidění např. Williamův skoro 1,7m dlouhý meč a z vrcholu věže je nádherný výhled. Naše cesta vede dále na Perth, Blairgowrie, a přes Braemar v Cairngorms national parku (nádherná cesta) do Dufftownu. Dufftown je malebné městečko, kde se pálí moje oblíbená skotská whisky Glenfiddich. Jdeme se juknout do palírny, nakupujeme „palivo“ na večer a pořizujeme si ještě „suvenýrové“ lahvičky domů. Pak směr Elgin, Nairn, Inverness (dokupujeme zásoby) a jezero Loch Ness. Je tam sice prd (snad kromě zříceniny hradu Urquhart z jehož věže hrával na dudy tatínek v televizním seriálu Rodina Nessových), ale když už jsme tady tak ho vynechat nemůžeme. Bydlení nacházíme v kempu za Lewistonem na farmě. Pěkný skromný kempík. Večer kousek whisky a pár piv. Počasí opět „na pohodu“. Najeto cca 450km.
6.den - 10.6.2015
Vstáváme tradičně okolo 7h. Odjezd v 9h. Směr Conon Bridge, Alness, Bonar Bridge, Altnaharra – nádhera, nádhera – krásná drsná příroda a pěkné cesty. Po levé straně nám to už jde jako kdybychom tak jezdili odjakživa. U Altnaharry odbočujeme doleva na uzoučkou „singlovku“ směrem na park Kyle of Tongue. Jedeme okolo jezera Loch Meadie a po západním úbočí hory Ben Hope. Krásná cesta vyúsťující na severním pobřeží. Počasí je pořád pěkné – jen je tu chladněji (okolo poledne cca 10°C) a fučí vítr. Navštěvujeme jeskyni Smoo Cave a pokračujeme super cestou přes Durness, Unapool, Ullapool do Kinlochewe, kde si dáváme výtečný steak a zázvorové pivo (Ginger Beer). Po jídle směr Shieldaig, Fearnmore, Applecross, Lochcarron – úžasný úsek. Okolo 20,30h dojíždíme do kempu v Kyle of Lochalsh – je fajn, že se dá jezdit do večerních hodin, jelikož je dlouho světlo. Mušky Midges jsou dnes fest otravné, dostávají se všude (ani nechtějte vědět kam) – repelenty nepomáhají. Stany stavíme v rychlosti a večeři si chystáme v kempové kuchyňce za zatarasenými dveřmi. Trávíme tam i zbytek večera s pivem a slivovicí, dokud nejdou Midges spát ( a to je vesměs jak se setmí – cca tak po 23h). Najeto 520km.
7.den - 11.6.2015
Dnes razíme na ostrov Skye. Přejíždíme most na ostrov a bereme směr Sligachan, Portree (krásné městečko), Staffin (před ním navštěvujeme Kilt Rock – krásný vodopád). Dále v Brogoig odbočujeme do horského pásma Trotternish k Quiraingu (skalní útvary tektonického původu) – paráda. Nahoře si dáváme grilovanou slaninu a jdeme se kousek projít a něco vyfotit. Potom Uig, Skeabost, Dunvegan. V Dunveganu na benzinové pumpě zažíváme veselou příhodu – Dr.Žák si odkládá přilbu na paletu se zbožím která stojí vedle stojanu. Ve chvíli kdy jdeme zaplatit nakládá řidič vedle stojícího náklaďáku tuto paletu na auto (helma je položená ze strany, na kterou řidič nevidí) a odjíždí ve chvíli, kdy vycházíme ven. Našťěstí si toho všímáme, křičíme na řidiče a auto naštěstí zastavuje. Po vysvětlení se řidič směje a říká, že jede do Invernessu. To by se Schubert C3 pěkně projela. Dalším cílem je maják Neist Point. Dojíždíme na malé parkoviště. Od parkoviště je to k majáku cca 1,5km pěšky – pěkná procházka a nádherná scenérie. Trávíme tam snad dvě hodiny a nemůžeme se toho nabažit. Po cestě do Sligachanu si dáváme ještě opožděný oběd – klasický fisch and chips. Po naplnění žaludků zrychlený přesun z ostrova Skye přes Shiel Bridge, okolo Loch Garry (dáváme si u vyhlídky na jezero výborný hamburgr a slaninu – jen tak na chuť, jak říká Uzel) a Loch Lochy do Fort William – pěkná, záživná cesta. Ve Fort William se dáváme doprava a jedeme okolo jezera Loch Eil a Loch Shiel do Glenfinnanu, kde se nachází Glenfinnan Station Museum (tam už bylo bohužel zavřeno) a nádherný železniční viadukt Glenfinnan (zahrál si v Harry Potterovi – jel po něm Bradavický Expres). Po prohlídce viaduktu jedeme zpět k Fort William do údolí pod nejvyšší horu Spojeného království – Ben Nevis (1344m.n.m.). Původně jsme na ni chtěli vylézt, ale kvůli jistotě stihnutí trajektu na Isle of Man jsme to nakonec neuskutečnili – tak příště. Přímo pod horou je pěkný a vybavený kemp, kde stavíme stany. Chosé má dnes narozeniny, ale jsme docela vyšťavení a po dvou pivech usínáme jako špalci. Slavit budeme zítra. Počasí dnes opět luxusní. Najeto cca 450km.
8.den - 12.6.2015
Ráno je nebe zase jak vymalované. Jedeme už tranzit na jih. Tyndrum, Loch Lomond (největší jezero ve Skotsku), Glasgow, Saquhar, Dumfries, Gretna (přejíždíme ze Skotska do Anglie), Carlisle, Bothel, Dockray a Glenridding. Glenridding je malebné městečko, spíše vesnice, ležící v pahorkatině Cumbrian Mountains v Lake District National Parku. Doplňujeme zásoby na večer a jedeme na farmu do kopců nad městečko, kde se nachází krásný kemp – líbil se nám nejvíc z celého výletu. Večer slavíme Chosého narozeniny. Vaříme fazole s klobásou, padá do nás jedno pivo za druhým a k tomu láhem whisky a je nám fajn. Sedíme v devět večer u stanu, je světlo, polojasno a 20°C – co víc si přát. Slušně zmoženi odpadáme po půlnoci do stanů. Najeto cca 440km.
9.den - 13.6.2015
Vstáváme s hlavou trochu bolavou po včerejším večírku. Ale v pohodě – dnes máme jen pár kilometrů na trajekt. Obloha je docela zatažená a vypadá to, že snad i zaprší. Bohužel (nebo bohudík) z toho nebylo nic – ani kapka. Jen kousek cesty je mokrá silnice – něco přece jen spadlo. Jedeme přes Lake District National Park do Windermere k jezeru, kousek se projdeme po břehu, a potom přes Milnthorpe a nad Lancasterem dojíždíme do Heyshamu k trajektu, který nás převeze na Isle of Man. Je cca 12,30h. Za hodinu jsme na lodi. Ukotvení motorek je dílem okamžiku, stěhujeme se na horní palubu a jdeme na kafe. Plavba OK – v 17,30h jsme v Douglasu na Manu. Je akorát po závodech TT – tak jsme to měli naplánované. Ty tři dny co budeme na Manu, tam už nebude tolik lidí jako v době závodů a přitom tam bude pořád sálat ta správná atmosféra, a hlavně zítra ještě bude horská část trati otevřena jednosměrně jako při závodech – a to je super. Ve městě je nádherně „přemotorkováno“ a ze všeho dýchá suprová motocyklová atmosféra. Projíždíme po hlavní „promenádě“ v Douglasu a nabíráme směr Laxey. Po cestě zkoušíme dva „priváty“ BaB, které jsme měli vytipované na Bookingu. Jeden už je obsazený a druhý se nám moc nelíbí, protože je trochu z ruky od hlavního dění. Nakonec Uzel nachází na Bookingu zrovna uvolněný pokoj v hotelu na hlavní třídě na nábřeží v Douglasu – cca půl kilometru od přístavu – za 360 Liber 3 noci pro 4 lidi se snídaní. Paráda. Provádíme platbu, zadávám adresu hotelu do navigace a jedeme z Laxey zpět do Douglasu. Ubytovaní jsme během chvilky a jdeme nasávat atmosféru do města. Ve všech hospůdkách to doslova vře. Všude vyhrává muzika, na velkoplošných obrazovkách nebo plátnech „jedou“ záběry z TT, lidi nasávají pivo a neskutečně se baví. Zapadáme do jedné z těchto hospod a solidně zmoženi a kulturně obohaceni se okolo 1h ráno domotáme na hotel. Dnes zase ani kapka. Najeto cca 110km.
10.den - 14.6.2015
Ráno snídaně – slanina, vejce, fazole. Nacpat se a jedééém. Dojíždíme na „START“ a vyrážíme. Dáváme si napoprvé celý okruh. Pak několikrát za sebou jen horskou část, která je super. Drtíme GéeSa a eRTéčko co to dá – občas se nám povede i někoho pozávodit a ručička tachometru v některých místech atakuje 200km/h. Povinná zastávka na traťovém bodu Bungalow u sochy legendy TT Joey Dunlopa, pod vrcholem nejvyšší hory Manu Snaefell (621m.n.m.). Od sochy koukáme na jednu z nejhezčích částí trati. Nádherný zážitek a splnění jednoho z mých snů – projet si trať TT. Dáváme si další kolo horské části okruhu, a potom zastavujeme v hospodě CREG-NY-BAA na oběd. Po dobrém obědě vyrážíme zase na trať. Na parkovišti u stanice horské elektrické dráhy (Snaefell Mountain Raiway) Bungalow necháváme motorky a přilby a jdeme počkat na „šalinu“, která nás vyveze na Snaefell. Po chvíli už jedeme na nejvyšší kopec na ostrově Man. Šalina překonává slušné stoupání, občas musí zvonit, aby z kolejí odešly pasoucí se ovce. Za čtvrthodinku jsme nahoře. Z vrcholku je nádherný výhled na ostrov. Krásně jde vidět na horský úsek trati. Děláme si vrcholové foto a jedeme dolů k Bungalow. Další cíl je město Laxey, jeho nábřeží a pláž a hlavně největší funkční vodní kolo na světě – tzv. Laxey Wheel – toto kolo sloužilo k čerpání vody z místních dolů a také k pohonu výtahu v dole. Nádherná technická památka. Po prohlídce si „dáváme“ tento den naposledy horskou část okruhu a jedeme do hotelu. Ve městě potkáváme český pár na Hondě CB500 – dobře jsme „pokecali“. Jdeme si koupit suvenýry z Manu – vedle obchodu se suvenýry sedí v hospůdce závodník Michal INDI Dokoupil se svou přítelkyní Veronikou. Večer jdeme zase „zapařit“. Skvělý taneční večírek s rakušákama z KTM RS-Schalko Schrems. Spát jdeme po půlnoci – opět kulturně obohaceni. Počasí parádní. Najeto cca 220km.
11.den - 15.6.2015
Ráno se nám z postelí moc nechce – večírek byl náročný. Po snídani si jdeme znovu lehnout a na motorky sedáme až ve 12h. Jedeme nad Douglas okolo budovy Manx Radia po pobřeží, přes Port Soderick, Castletown, občas se přiblížíme ke staré železniční trati vedoucí z Douglasu do Port Erinu. Míjíme Port St. Mary a končíme u nádherného místa, kterému místní říkají Sound. Je odtud pěkný výhled na ostrůvek Calf of Man. Průliv mezi ostrovem a ostrůvkem vypadá jako rychle tekoucí řeka – dovádějí v ní tuleni. Trávíme tam skoro hodinu. V přilehlé restauraci u parkoviště si dáváme oběd a kapučíno, a potom „frčíme“ přes Port Erin do Peelu, kde navštěvujeme záchranářskou stanici a hrad. Dalším místem po cestě je Kirk Michael. Dále jedeme pořád po pobřeží přes Jurby, Bride k majáku na nejsevernější bod ostrova - Point of Ayre. Děláme pár fotek a jedeme do Ramsey. Odtud potom naposledy po horské části trati – už podstatně opatrněji, jelikož dnes už je trať normálně v běžném provozu. Dojíždíme do Douglasu k vlakovému nádraží, postaveném ve viktoriánském stylu a jdeme se projít. Kluci pak jedou na hotel a já se jedu ještě podívat nad severovýchodní část zálivu v Douglasu, kde má sochu závodník Steve Hislop. Je odtud krásný výhled na Douglas. Na hotelu se už částečně balíme a večer jdeme už jen na jedno pivko. Ráno musíme brzo vstávat. Trajekt z Douglasu do Liverpoolu jede v 7h a my musíme být už v 5,30h nachystaní u trajektu. Dnes najeto cca 150km a počasí opět bez chyby.
12.den - 16.6.2015
Ráno vše OK. Z Manu jede spousta motorek, ale na trajektu jsou na to nachystaní. Všichni se v pohodě naskládáme. Dáme si vydatnou snídani a cestu tak nějak prospíme. V 11,15h jsme v Liverpoolu. Bez nějakého zdržování se dáváme na tranzit přes Chester, Whitchurch, Shrewsbury, Worcester, Swindon, Amesbury k snad nejznámější památce v Anglii – Stonehenge. Ke kamenům přijíždíme pohodlně po šotolinové cestě od vesničky Larkhill. Děláme si pár fotek a pokračujeme dále - Winchester, Petersfield, Midhurst a kemp u vesničky Graffham v South Downs National Parku. Kempík pěkný a klidný – spíše jsou tam lidi s karavany a obytnými auty. Po pár pivech a ešusu fazolí s párkem jdeme spát. Počasí opět luxusní. Najeto cca 460km.
13.den - 17.6.2015
Po snídani balíme a okolo 9h jsme na cestě. Námořní muzeum ve městě Portsmouth (Portsmouth Historic Dockyard) a D-Day muzeum už bohužel nestihneme – to je na celý den. Alespoň tedy navštívíme pevnost a muzeum v Newhavenu – stojí za návštěvu. Strávili jsme tam cca 3 hodiny. Pokračujeme přes Eastbourne, Hastings, Fairlight, Winchelsea Beach, Rye na výběžek Dungeness podívat se ke starému majáku a úzkorozchodné železnici. Zrovna do stanice u majáku přijíždí souprava, tak máme co okukovat – nádherná parní technika. Po cca hodině odjíždíme přes Folkestone do Doveru k trajektu. Nalodění v pohodě, počasí luxusní. Dáváme večeři na lodi a odpočíváme. Cca ve 23h jsme ve Francii v přístavu Dunkirk. Začíná lehce pršet. Ubytování jsme dopředu nějak neřešili. Ve městě a jeho okolí je několik hotelů F1 – k naší smůle jsou plně obsazené. A další zkoušené ubytování taky. Takže se domlouváme, že budeme pokračovat dále a uděláme si noční přesun. Takže pokračujeme přes Belgii k Německu. Dnes najeto 230km.
14.den - 18.6.2015
Dnešní cestovní den nám začíná po půlnoci ve Francii kousek za Dunkirkem na dálnici k Belgii. Slušně leje, jsme navlíknutí do nemoků a před sebou máme přesun do Sinsheimu v Německu, kde máme v plánu navštívit jedno z největších technických muzeí v Evropě - Auto & Technik MUSEUM SINSHEIM. Směr Ghent, Brusel, Aachen, Koblenz, Mannheim, Sinsheim. Dáváme si cca po 150km zastávky na kafe a odpočinek. V “kecafónech” spolu kecáme o všem možném a docela to jde. Chosé má po cestě snad 10 mikrospánků, tak zastávky děláme dřív. Leje, leje, zase leje a leje hodně moc – snad pomsta za to pěkné počasí na “ostrovech”. Okolo 9,30h jsme před muzeem – popravdě fest unavení. Po cestě bylo i několik objížděk, tak se to troche protahuje. Prvně musíme vyřešit ubytování, trochu “zadřímnout”, a po obědě půjdeme do muzea. Na doporučení paní z pokladny v muzeu zkoušíme čtyřhvězdičkový Hotel Sinsheim stojící hned vedle muzea. Na recepci hotelu nám oznámí cenu za dvoulůžkový pokoj - cena 150€ je ale docela “řacha” (v ceně je 2x vstupenka do muzea – 2x 15€). Tak jdeme ven z hotelu a chceme jet hledat nejbližší “zimmerfrei”. Před hotelem okukuje naše motorky nějaký pán v historickém oblečení a se starým kolem s karbidovou lampou místo světlometu. Dává se s námi do řeči – odkud a kam jedeme, jestli něco nepotřebujeme atd. Říkáme mu, že jedeme z Manu, chceme navštívit muzeum a potřebujeme ubytování na jednu noc. Pán nám říká, že máme bydlet tady v Hotelu Sinsheim. Tak mu vysvětlujeme, že jdeme právě z recepce a cena 150€ za dvoulůžkový pokoj je pro nás moc. Akceptujeme nějaké skromnější ubytování do 40€ na osobu. Pán trvá na svém a máme s ním jít na recepci. No uvidíme – a viděli jsme. Pán vejde na recepci s námi za zády, říká slečně recepční, že pro tyhle chlapíky potřebuje ubytování na jednu noc. Slečna odvětí, že nám už ubytování nabízela – ale říká to tomu historicky oděnému pánovi tak nějak, jako kdyby ho znala nebo………. Z pána se totiž vyklubal ředitel muzea – ing. Hermann Layher. Domlouvá nám ubytování na jednu noc ve dvou dvoulůžkových pokojích za 40€ za pokoj!!!!! Dr.Žák se jen tak ze zajímavosti zeptal: „Zimmer ist mit Frühstück“ A ředitel odpověděl: „mit Frühstück“ . Slečna recepční jen kulí oči. Ředitel nám říká, že na Man jezdí taky – jak s motorkama, tak s auty. Jezdí tam za Jeremy Clarksonem, který tam bydlí (např. Top Gear – díl s automobilem BRUTUS – ten jim zapůjčili do pořadu právě ze Sinsheimu). Má radost, že chceme na návštěvu do muzea a dává nám ještě „volňásky“. Tak tomu se říká náhoda – to se jen tak nepoštěstí. Dobrá tečka za noční propršenou jízdou. Jen nás mrzí, že jsme si s ním ani neudělali fotku – seběhlo se to všechno tak nějak neuvěřitelně, že nás to docela zaskočilo a nikdo si na foťák ani nevzpomněl. Jak nečekaně se objevil, tak zase rychle i se svým historickým bicyklem zmizel. Po ubytování si dáváme sprchu a jdeme se chvíli prospat. Okolo 13h jdeme do muzea. Otevřeno je do 18h (o víkendech do 19h). Těch 5 hodin na prohlídku nám tak, tak stačí – normálně je to v klidném tempu tak na celý den. Expozice nemají chybu – skutečně to stojí za návštěvu. Večer jdeme do hotelové restaurace na čtyři kousky a ve 22h jdeme spát – únava je znát. Najeto cca 650km.
15.den - 19.6.2015
Ráno jsme pěkně odpočatí – postele v hotelu byly hogo fogo. Po královské snídani odjíždíme v půl deváté. Je zataženo, ale neprší. Zastavujeme se u pivovaru v Plzni na oběd. Uzel si poručil kachnu – pěkná tečka za výletem. Pokračujeme na Prahu a Brno na akci „CESTUJI NA MOTO“ v Křižanově, kde náš výlet zakončujeme. Najeto cca 670km.
Celkem najeto cca 6000km.
Výlet se velmi, velmi vydařil. Počasí snad nemohlo být lepší (ten déšť na zpáteční cestě se dal přežít). Motorky šlapaly jako švýcarské (německé) hodinky. Zážitků spousta. Kamarádi, bylo to s vámi jako vždy super – zase někdy, někde…….
Fotogalerie:
http://tonda1200.rajce.idnes.cz/Motovylet_Holandsko%2C_Skotsko%2C_Anglie%2C_Isle_of_Man%2C_muzeum_Sinsheim_5.6.-19.6.2015/
http://drzak800.rajce.idnes.cz/NL%2CANGLIE%2CSKOTSKO%2COSTROV_MAN%2C_MUZEUM_SINSHEIM_2015/
