Zkušenosti s kufry Sherpa
Přidal Ivan dne 16. April 2007
Rád bych se podělil o zkušenosti s hliníkovými kufry Sherpa. Mám je třetí sezónu (třetí kufry), nesundávám je, ujel jsem s nimi 40 tisíc km, z toho 4x endurové Rumunsko. První sada byla na BMW R1100GS, druhá na R1150GS Adventure, nyní mám na stejném motocyklu nový typ, tzv. rakvičky.
Kufry mají objem 41 litrů, resp. levý s vybráním pro výfuk méně. Na přání je dodávána kompletní sada, tj. kufry, nosič, sada úchytů a sada pro zkrácení blinkrů. Vše pěkně zpracováno, na první pohled nemají chybu. S montáží není problém, nosič je na BMW uchycen v bodech úchytu originálních kufrů a sedí přesně. Povrchová úprava komaxit. Zkrácení blinkrů jednoduché, prostě se vyhodí originální mezikus, vloží se nový, a je to. Bohužel sevření nového dílu v blinkru není nejpevnější, pomůže ale např. složený papírek. Kupujete-li kompletní sadu, přijdou kufry svrtány pro úchyty na nosič. Úchyt kufrů je podobný systém jako Touratech – vně kufru jsou 4 hliníkové rolny (u výfuku 3), skrz šroub M10, v kufruř velkoplošná podložka a matice, zvenku je na šroub navléknut ocelový plocháč přečnívající plotnu a zakleslý za trubkový nosič.U výrobce jsem si vyžádal malou úpravu – hliníkové rolny o 2mm silnější a vyfrézoval jsem do nich drážku pro zmíněný plocháč. Rolna je na kufr pevně uchycena, což má výhodu i v tom, že při demontáži se vše nerozkutálí po zemi. Hlavní účel je ale ochrana proti krádeži – rolnou nelze otáčet a tím ani plocháčem zapadlým v drážce a úchyt nelze odaretovat. Druhé zlepšení spočívá v tom, že původní držáky nebyly uchyceny k držáku zadních stupaček a při pádu se mohl nosič vpředu dole sevřít. Pomohlo našroubování jednoduchého úhelníku na kufr v místě úchytu stupačky. Poslední úpravou bylo vložení trubky do výfuku, která odvede horké výfukové plyny za kufr. S tím jsem měl problém, kupodivu ne všichni tento problém mají. Mám v hlavě ještě další úpravu uchycení levého kufru. Ten drží jen ve třech bodech, chci doplnit jednoduchý úhelník do místa, kde je na druhém kufru „předospodní“ rolna, který se bude opírat o trubkový nosič a zachytí svislé síly.
Kufry nešetřím, jsou často plné, na pravém navíc vzadu 5l kanystr s vodou, na levém vpředu cyklolahev v běžném držáku na kolo – za jízdy se můžete napájet, v mém případě vodou. Kamarád jezdící ve dvou má na jednom kufru 5l vody, na druhém 5l benzínu a na víkách další zavazadla. Navíc „blbne“ v terénu víc než já i s kufry, zatím neměl nejmenší problém.
Co se týká konstrukce, kufry jsou ohýbané a nýtované, rohy víka svařené, nýtované spoje utěsněné silikonem. Na víku jsou úchyty pro zavazadla, kladně hodnotím že mají rozšířenou základnu a pevně drží. Kvalitní je i systém petlice, jejího uchycení a zámku, pochopitelně jeden klíč na všechny 4 zámky (z toho vyplývá, že víko není odklápěcí, ale sundavací, což mám raději, víko často sundávám a pokládám na něj třeba vařič). Kufr je vylepen tenoučkou karimatkou, která ale moc nedrží, což je první kritická připomínka. Druhá směřuje ke svárům vybrání pro výfuk, i při malém pádu (ale i dlouhodobém běžném provozu!) prasknou. Na funkčnost to nemá vliv a do kufru neteče, takže si trhliny ani nevšimnete. Když už jsem se zmínil o vodě, do kufrů neteče ani při celodenní jízdě v silném lijáku.
Co se týká pevnosti, jak jsem řekl, kufry nešetřím, navíc s první sadou jsem absolvoval asi 10 pádů. Při pádu do rozbahněné louky se nestane nic, pád na rozbahněné lesní cestě plné kluzkých kamenů měl za následek „vyskákání“ několika nýtů a deformaci vnitřního čela. Je to logické, kufr se zvenku „opře“ pevnou hranou nebo rohem, ale všechny síly se sečtou u úchytů na vnitřním čele. Možná by čelo mohlo být ze silnějšího plechu, těžko říci. V každém případě lze i v improvizovaných podmínkách čelo srovnat. Co se týká nýtů, uvažoval jsem o silnějších, ale pak by se síly vyřádily jinde a možná hůř. Kufr jsme provizorně „zanýtovali“ drátem a jelo se dál. V každém případě je důležité, že oprava je jednoduchá a dá se udělat v lese. Debatuje se často o pevnosti nýtovaných a svařovaných kufrů. Pokud jsou sváry dokonalé, pevnost takového kufru je asi vyšší, na druhou stranu mám za sebou několik pádů na kufr bez ztráty květinky. Není umění udělat pancéřový (a těžký a drahý) kufr, který vydrží všechno. Ale pak se nejspíš síly přenesou do nosiče, v horším případě do podsedlového rámu, kde mohou nadělat větší škody. Vše je otázkou kompromisu mezi hmotností, cenou a pevností jednotlivých prvků. A s tím se výrobce myslím vypořádal dobře, navíc kufry vyvíjel několik let na základě vlastních cestovatelských zkušeností.
Nyní mám třetí sadu, tzv. „rakvičky“ silně připomínající kufry na R1200GS Adventure. Kufry jsou dražší než „krabice“, ale jejich výroba je pracnější. Zkušenosti s nimi po 100km nemám. Kufry vypadají menší, ale mají stejné rozměry jako původní, jen se zkosenými hranami (tím pádem o něco menší objem), rohy jsou chráněny černými plechovými krytkami. Vše je pěkné a elegantní, hned jsem se do nich zamiloval. A kdo si otlouká holeň o roh kufru při nastupování na motorku, bude „rakvičkami“ mile překvapen. Doplnil jsem je o výše popsané úpravy a pryžové nožičky.
Samozřejmě bych přivítal kofry eloxované, dalo by se doplnit utěsnění víka v profilované liště, dalo by se zesílit vnitřní čelo, upravit úchyty, použít zapuštěné nýty, popř. kufry svařit, ale to vše by se jistě promítlo do ceny a je fakt, že kufry v dodávaném provedení jsou plně funkční.
Šerpy považuji z českých výrobků z pohledu ceny-užitné hodnoty-kvality-pevnosti-celkového provedení, za velmi dobré. Najdeme pevnější svařované, pěkné, ale výrazně dražší kufry, najdeme levnější nýtované, ale z mého pohledu amatérštěji provedené. Myslím že si Šerpy i do budoucna najdou dost zákazníků, pokud bude výrobce pracovat na zlepšeních a bude schopen vykrývat objednávky ve snesitelných termínech.
Ivan Lelák