Jak jsme jeli vyvenčit hrochy aneb XL rallye
Přidal Klasika dne 23. April 2007
Rudy: tak co, jak to hodnotíte? Podle mně super, pěkná trať i když nečekaně lehká, všude sucho..
Klasika: ...až moc sucho. Prach mám všude, i v uších. Místama jsem neviděla absolutně nic. Hlavně jsem ale neviděla bod 6 až 11 :-)). Ty jsme nějak minuli a vůbec netuším, jak jsme se potom chytli :-)
Rudy: hehe, to je pravda, no ale chytli a to je hlavní :-) Je nasnadě, že ten polom nahoru a dolů jsme dali zbytečně, ale aspoň jsme zmátli toho Slováka na HP2, kterej nás furt v lese předjížděl a na křižovatkách se z nepochopitelných důvodů objevoval zase ZA námi :-)
Ferda: super akce, je pravda, že jsem si ji představoval složitější a technicky náročnější, ale to bylo asi tím suchem a pak ty polomy.... co chceš vymýšlet na polní cestě za obtížnosti... a pár pěkných výjezdů tam bylo...
Oťas: jo, ten po těch šutrech v lese... ten byl jedlý. Stáhla mně tam vymletá rýha a po velkých ostrých kamenech to bylo docela maso. V jednu chvíli jsem tam balancoval na jedné noze, abych to ustál. Tam jak jsme se přimíchali do bandy snad osmi lidí..... mazec.
Klasika: co máš z toho, já jsem do té brázdy vlítla taky, hodně nepříjemný to bylo :-( Ale nepříjemnější mi byli ti turisti :-( Těch tam bylo aspoň 20 a natažení byli na pěti kilometrech... fakt mi bylo líto, jak tam seděli na pařezech s kapesníkama na nosech. Pražští důchodci si zaplatili zájezd za čerstvým vzduchem a místo toho polykali náš prach... Ale naštěstí po nás nikdo nic neházel.
Ferda: i ten druhý výjezd v lese byl luxusní. Nahoru po kořenech to skákalo jak koza, krásná lesní cesta po jehličí, dlouhej úsek... moc se mi to to líbilo. Jedna z mála technických pasáží. Takový můžu :-)
Rudy: mně se líbily ty trubky.... přejezd zaříznutého potoka hupem dolů a hned zase vyhupem nahoru vedle betonových skruží. Vůbec jsme si nevšimli, že jsme se záhadně dostali na správnou stranu potoka a že přes tuhle pastičku nemusíme.
Ferda: ....takže jsme poněkud zvrátili tok času, protože jsme ty skruže jeli nejdřív "zpátky" a pak teprve "tam" :-))
Oťas: tam to bylo tak nějak na pohodu, ale hned potom byla ta "díra"... daleko větší zářez potoka s výjezdem tam kolmým, že jsem okamžitě šel hledat jinou cestu. A tam jak jsme to jeli s Lenkou, kousek bokem, to bylo naprosto bezpečný.
Rudy:.... teda já jsem se tam trápil jak kůň. Motorka seděla na břichu a zadní kolo hrabalo na obnaženým šutru v břehu. Jsem myslel, že se od tama snad nevyhrabu. Holt to není Adventure, je to nízký no... :-(
Ferda: já to projel nadvakrát a kdybych si víc věřil, dal bych to najednou. Ale raději jsem si najel a couvnul a pak vyhoupnul....
Klasika: takže jsme ty místa, která jsme považovali z itíku za nejtěžší, projeli více méně bez ztráty kytičky :-) Z toho jsem měla radost. Jen mi tam přišlo zbytečný, že ses Ferdo za potokem tak dlouho trápil objížděním té klády. Tam jsi zůstal aspoň 10 minut než jsi se kolem toho rozhrabanýho pařezu vycukal ven. Po Tobě ji stejně kluci odvalili bokem, protože by sajdy vůbec nemohly projet.
Ferda: ale projel jsem, vy jste si to ulehčili :-). Nepříjemnější byl jiný úzký rygol, jak tam byla vyhrabaná kolej. Dolů do toho potoka jsem to sjel dobře, ale při výskoku nahoru mně ta kolej čapla a poslala naštorc do lesa....
Klasika: ale ustál jsi to, tak o co jde? My s Oťasem jsme to jeli o pár metrů vedle, tam to nebylo tak příkrý a rozhrabaný. Stejně ale přední vidle šly nadoraz při tom výskoku, jak jsme narazili do břehu :-( .
Oťas: no já se dobře zasek na výjezdu v lese po listí tady za tím úsekem. Bylo tam samý esíčko a zadní kolo mi lítalo z leva do prava a musel jsem se nohama korigovat směr, aby to vůbec jelo nahoru.
Klasika: ....viděla jsem :-)). Mně se to podařilo bez hrabání, ale nahoře mi nevyšel poloměr ostré pravé zatáčky prudce nahoru a zapíchla jsem to zbytečně do meze. Takže jsem tam tak poloodložila, což mně teda nevýslovně točí, protože nebýt tohodle zbytečnýho pádu, projela bych bez ztráty kytičky celou trať :-( No ale co nadělám, nevyšlo mi to.
Rudy: napadlo vás, jak je možný, že banda 8 motorek, co stála nad lesem, skončila před námi? Odjížděli jsme dřív než oni a jeli jsme dobře, oni byli čumákama do protisměru....
Ferda: protože jsme hned pak hodili pěknej kufr. Neměli jsme už najet na modrou a jet močůvkou podmáčenou polňačku, ale hezky rychle po silnici až k tunýlku :-( tam jsme ztratili spoustu času :-(
Oťas: a jak jsme se pak našli u tý benzinky, co tam šel ten bosej kluk a kulhal.. jak tam u krajnice stála sajda... tam se asi něco stalo :-(
Ferda: Tunýlek ovšem byl hoooodně nečekaná pastička :-). Krásná polňačka a najednou před tunýlkem takový hluboký kančí rochniště, naprosto tekutý bahno... pak v tunýlku kluzké kameny a když jsem je přeskákal a vykouk ven, viděl jsem jen hnědou clonu bláta :-))
Klasika: joooooo.... tam jsem se zahrábla na bahně, doufala jsem, že mi to vyjde a přeskáču bahno z tunýlku rovně na suchou trávu. Nevyšlo, zůstalo mi tam viset zadní kolo. Ale stačilo jedno zatlačení Rudyho a už jsme zase jeli :-) Paní na kontrole (tuším to tam byla čtvtá kontrola, ne?) si stěžovala, že v tom bahně nikdo nepadá a že kameraman nemá co točit :-)).
Oťas: tak to měli stát na louce zatím.... jsem byl hooooooodně rychlej a jak sem vzal za zadní tak mě začalo předjíždět a udělal sem z toho plochodrážku a už sem fičel po boku a ryl jak krtek, dokud se nezastavila. Taaaaaaakovouhle brázdu jsem válcem vyryl v trávě :-)). Ale motor běžel, jednička zařazená byla, tak jsem jen nased a zase jsem vás dohnal .Ani jste si ničeho nevšimli :-)
Klasika: Ty jsi číslo :-))
Rudy: ti lidi ve vesnici, jak seděli na zahrádce a všichni nám ukazovali kam máme jet... nevěděl jsem, jesti jim můžu věřit nebo ne :-)).
Ferda: náhodou ten chlap tam na té červené značce byl už docela zoufalý :-)). Ukazoval nám správnou cestu a když ses rozjel špatně, tak jen lomil rukama a naříkal " tam neeeeee!" :-))
Klasika: ...a divíš se? znamenalo to, že zase pojede zpátky a zase bude prášit :-))
Ferda: jako ty sajdy :-)). Jely z protisměru a nechtěli si nechat poradit, prý znají cestu. A taaaakhle se přitom natřásali. Natřásali a jeli kamsi do pr... čic :-))
Rudy: hochu ale koukal jsem na tebe v tom sjezdu v lese.. jak jsme jeli po modré a bylo to po nepříjemných šutrech klikatě dolů...
Klasika: jo tak tam mi jedinkrát bylo ouvej, protože jsem věděla, že přede mnou jede 8 lidí a já vidím jen 2. Ostatní jsou kdesi dole. A jen jsem se modlila, ať je ta cesta správně, protože dolů ještě, ale nahoru bych to jet nechtěla.
Rudy: ..... no tak tam jsem na Tebe Ferdo koukal, jak Ti svítí zadní lampa a bylo jasný, že brzdíš a přitom se hrneš pořád na ten strom....
Ferda: ABS no.... :-( Ale zastavil jsem :-) A ani ne o strom :-)
Klasika: jeli jste pak tou cestou kterou vybral Rudy? Tím lesem? Bylo to daleko lepší než se trápit na šutrech, sice to bylo asi prudší a ve vysoký trávě, ale dalo se to v pohodě a bezpečně sjet. Tohle byl taky jeden z mála obtížnějších úseků. Hlavně pokud jde o strach, nebo jak bych to řekla.... ty dva další brody byly na pohodu, čekala jsem to horší, ale naprosto bez problému.
Rudy: zato ten poslední. Jak jsme k němu sjížděli po louce a já dole viděl ten chumel lidí na mostě, bylo mi to jasný :-). A najednou mi zmizela motorka pod rukama :-)
Ferda: přesně :-)) ty dvě meze byly naprosto neviditelný, naprosto rovná jen skloněná louka a pak najednou dva metry kolmo dolů :-).
Klasika: mně se to líbilo :-) Jen jsem musela pak hodně přidat, abych viděla, co brod s Ferdou udělá a mohla se na to psychicky připravit. Viděla jsem, že do 3/4 dobrý, ale na konci je kolej nebo díra a že to v ní skáče.. .Takže tam to chtělo přidat a doufat že si s tím Zobča poradí... a stejně mně překvapilo, jak snadno jsme to projeli :-)
Oťas: já taky koukal, co to s Tebou dělá, takže jsem si řek to samý: pod plynem. A tak jsem tomu zaťal...
Rudy: jo a já jen doufal, že ten plaňkový plot nahoře za brodem vidíš :-)) Byl jsi rozjetej jak kdybys to chtěl jet durch :-)
Klasika: ....durch jsem spíš byla já. Do bot mi slušně hrklo vrchem... už se těším na video :-) Jsem ráda, že jsem to tam nesložila....
Oťas: zato já.... :-(
Klasika: moc mně to mrzí Oťásku :-(
Oťas: no jo, co nadělám... byl jsem rychlej.
Rudy: co jsi dělal? Slyšel jsem ránu jak když rozkopneš regál plechovek...
Oťas: No co. Z té poslední kontroly jste mi nějak ujeli a já jsem myslel, že už jedeme po silnici rovnou do cíle, a vy jste přitom hledali nějakou odbočku u sloupu. No a jak jsem to měl za vámi rozhulákaný, tak najednou vidím, že Léňa brzdí. Ale ona nebrzdí, ona STOJÍ. Tak jsem jen vzal za brzdu a už jsem ležel. Brousil jsem dlaněma o asfalt a nadával jsem, proč mi motorka pořád ujíždí.
Klasika: taky jsem slyšela hrozný skřípění a v zrcátku jsem viděla Tvoji motorku jak se hrne po boku na mně. Tak rychle za jedna a ujet jí. Ale pronásledovala mně docela dlouho, jak kdybych ji za sebou táhla na špagátě.
Ferda: rýha v asfaltu od padáku byla dobře deset metrů dlouhá....
Oťas: ale tak nic moc se nestalo. Trošku odřený výfuk, trošku odřená levá hlava a ulomený držák blastru, který jsem hned opravil. Dopadlo to ještě dobře.
Klasika: ale škoda že takhle před cílem.... na posledních pěti kilometrech :-(.
Rudy: zrovna Ty máš co mluvit....
Klasika :-))) To je pravda. Najít jeden jediný vrut v celém lese a píchnout si ho do zadní gumy přesně dva kilometry před cílem, tomu říkám umění :-)). Díky Ferdo, že jsi pak Rudyho dovezl s jeho kolem a mohla jsem tak XLko dokončit.
Ferda: není zač. Aspoň jsem si vyzkoušel, jaký to je mít kolo z GSa vražený mezi lopatky a na tandemu stokilovýho chlapa.
Rudy: Tak to hochu zadrž, protože já jsem rozhodně na sedle neseděl. Jak jsem ti dal kolo za záda, tak mi zbylo asi 6cm sedla. Seděl jsem na nosiči a jestli mi nevěříš, ukážu Ti to. Trojúhelníčky z nosiče mám vytlačený na zadku ještě teď :-)).
Klasika: kluci díky moc, oběma. Jsem ráda, že i přes tu smůlu jsem mohla XLko dojet. I když beznadějně poslední, ta výměna trvala 3/4 hodiny....
Ferda: stejně když počítáme můj čas jako čas nás všech (což by byl kdybys nepíchla), tak jsme dostali od prvního v naší kategorii 2 hodiny.... to je teda mazec :-))
Rudy: minimálně hodinu jsme prostáli na křižovatkách a na svačině. GPS mi ukazovala 4.33 hodiny v pohybu. Takže jestli to vítěz jel na jistotu a trvalo mu to 4 hodiny, tak nám na jízdě dal maximálně hodinu. S tím se žít dá :-). My jsme si náramně užili i to bloudění, vždyť přece o nic nešlo.
Oťas: přesně tak, jeli jsme si to jen vyzkoušet a pobavit se a to se nám povedlo. Dojeli jsme všichni, motorky jsou v pořádku, my taky...
Klasika: mně teda mrzí, že tady nikdo nezůstal přes noc. Je tu jen Pade a dva kluci, jinak všichni odjeli buď hned po projetí cílem nebo těsně po vyhlášení....
Rudy: Ty aby jsi nebyla věčně nespokojená...
Abych to shrnula:
Abych to shrnula.
Na startu bylo minimálně 50 BMW plus další stroje (sajdy, asi dvě LC8, nějaká Afrika, Tenere.....).
Na 150ti kilometrové trati jsme najeli 165Km, což si myslím, že není vůbec špatné. Vítěz měl časl 4 hodiny, my jsme to jeli 6 hodin. S jednou svačinou a se ztrátou cca 10min hned na startu, protože jsme si nejdřív píchli čas a pak teprve jsme se šli oblíkat a startovat, v půlce jsme si dali sváču.... Opravdu jsme to nebrali nijak vážně.... Jak jsme doopravdi dopadli, se dozvím, jestli Pade pošle výsledovku.
Trasa byla opravdu nečekaně jednoduchá, z poloviny asfalt a v té druhé půlce byly převážně polní a luční cesty. Obtížných úseků bylo asi pět - dva výjezdy v lese, jeden hlubší brod a dva přejezdy potoků. Jinak všechno opravdu na pohodu a kochačka.
Bloudili jsme asi 3x, bohužel pokaždé nám to sebralo dost času :-(.
Ze začátku jsme volili velmi volné tempo, asi od půlky jsme zrychlovali, aniž bychom se snažili o nějaký výsledek. Jeďte na polní cestě 40....
Pádů bylo minimum: jedno moje poloodložení do meze, jedno poloodložení Ferdy při objíždění klády, asi 3 pády Oťáska. Rudy neodložil nikde.
Přestože téměř všechny neasfaltové úseky vedly po turistických značkách, potkali jsme turisty pouze jednou a to ten zájezd důchodů. Všichni jsme kolem nich jeli podle možností slušně a nezaregistrovala jsem krom naštvaných obličejů žádnou agresivitu.
Bavili jsme se všichni opravdu náramně, legrace jsme si užili kopec. Opravdu nás jen mrzel ten večer, když jsme po dojetí do cíle u hotelu našli jen hrstku soutěžících a po vyhlášení výsledků odjela i ta hrstka. Žádné družení se, žádné promítání fotek z foťáků či kamer... to byla škoda.
Organizace celé akce byla naprosto profesionální a bezvadná, za což Pademu i Dušanovi patří obrovský dík a smeknutí klobouku.
Klasika
www.bogserka.estranky.cz