PALUBNÍ DENÍK Z GASTRO, PIVNÍHO, SILNIČNĚ OFFROADOVÉHO VÝLETU „TELEBLBIES“ PŘES SK, H, HR, BiH, MNE, AL
Letošní týdenní „gastrovýlet bez bab“ jsme v zimě s Držákem a Karlosem naplánovali jako cestu po Bosně, Černé Hoře a Albánii. Původních 6 lidí se nakonec smrsklo na 5, když kvůli změně zaměstnání musel odříct účast náš dlouholetý kamarád Zdenál (Puk. ) Termín byl stanoven na poslední týden v květnu. Tři týdny před výletem ještě vyměnil kamarád Ríša svého letitého, ale spolehlivého a cestami i necestami po Evropě ověřeného Bandita 1200 za Kawasaki KLV 1000 - k tomu BMW ho pořád nemůžeme s Držákem dotlačit. Takže, milý deníčku…..
„Teleblbies“: Tonda (BMW R 1200GS), Držák (BMW R 1100GS), Staňa (BMW R 1150GS), Ríša (Kawasaki KLV 1000), Karlos (Yamaha XT 660)
Den 1. Sobota 22.5.2010
Vyjíždím s Ríšem v 6h směr Hustopeče. Sraz s ostatními kumpány máme v 7h na pumpě Shell u Podivína na dálnici směr SK. Dnešek je dnem tranzitním. Praskáme po dálnici směr Bratislava, tam směr Komárno po státní silnici, v obci Báč směr Medveďov. Přejezd eurohranic do Gyoru. Dále na Kisbér. Ten musíme objíždět cca 35km dlouhou objízdnou trasou kvůli povodním. Pak Székesfehérvár, Cece (městečko, kde je vždy plno stánků u silnice se samými dobrotami - feferonky, papriky, klobásky, sýry….), Szekszárd, Mohács – před ním obědváme – grilované žebírko na maďarský způsob – výborný. Hranice H/HR, Osijek, Vinkovci, Županja, hranice HR/BiH v Orasje. Pokračujeme směr Tuzla. Před ní, u obce Bukinje bereme nocleh v nám již známem pneuservisu a penzionu Ferguson. Motorky spí v pneuservisu, my paříme piva s majitelem do půlnoci. Ujeto cca 700km a mokli jsme jen dvakrát.
Den 2.
Pohodička, ráno vstáváme okolo 8h. Snídaně z vlastních zásob, kafíčko. Odjezd v 9,15h. Směr na Sarajevo. Cca 2,5km před městečkem Kladanj odbočujeme doleva na město Vlasenica. Pěkná zatáčkovitá silnice. Ve Vlasenici směr Han Pijesak, Sokolac, Podromania, Rogatica, a pak kaňonem řeky Prača do Ustiprača – celý úsek z Vlasenice až do Ustiprača super. Místy perfektní zatáčky, pěkné výhledy, minimální provoz. V Ustiprača doprava směr Goražde, Brod. V Brodu dáváme u řeky v motorestu oběd – mísa mnoha druhů masa (jehněčí, vepřové, hovězí, klobáska, čevapčiči….) k tomu salát – je toho tolik, že máme problém to sníst. Po tomto „úžeru“ pokračujeme dál - u benzínové pumpy v Brodu doleva přes most na hranice Bih/MNE (Hum/Scepan Polje). Krásným kaňonem řeky Piva s mnoha tunely na hráz Pivské přehrady – nezbytná fotozastávka na hrázi . Dál kolem přehrady až k mostu před městem Plužine. Odbočka do tunelu na Trsu a Žabljak do národního parku Durmitor. Luxusní uzoučká rozbitá asfaltka s nádhernýma zatáčkama. Perfektní výhledy. V Trse zjišťujeme od domorodce, že sedla přes která se jede do Žabljaku jsou neprůjezdná kvůli 60 cm sněhu na silnici. Volíme tedy cestu z Trsy do Nedajna, a potom zkratkou lehkým offroadem přes kaňon Sušica, okolo Sušického jezera – nádherné scenérie. Po kochačce v kaňonu a na hřebenech jedeme okolo vesničky Crna Gora dolů do Žabljaku. V Žabljaku nacházíme noclech v chatě jednoho místního domorodce – hned do nás leje rakijku, a pak do druhý nohy, a do třetí nohy…… Kecáme s ním a jeho kámošem , radí nám cestu okolo Goveda jezero k jednomu z nejhlubších míst kaňonu řeky Tara (v tom místě má kaňon hloubku cca 1200m). Ráno tam zajedeme. Navečer jdeme ještě zkratkou od jeho chaty podívat se k Černému jezeru. U jezera začíná poprchávat. Vracíme se zpátky. Rakija nás nabudila, tak večer pokračuje z vlastních zásob slivovice a meruňkovice. Najeto cca 310km a mokli jsme jen jednou.