Myšlenka nebo respektive sen na projetí nějaké jihoafrické země mi ležela v hlavě už hodně dlouhou dobu a nebýt lehkého popostrčení od kamaráda, asi by zůstalo jen u toho snu.
Přibližně dva a půl týdne před plánovanou služební cestou do Jihoafrické republiky, činím toho zásadní rozhodnutí. Následující dny před odjezdem jsou pro mě jeden velký stres, protože musím všechno zařídit, naplánovat, zajistit, stihnout a to včetně víz do Namibie, která se vyřizují ve Vídni.
Všechno se ale kupodivu povedlo a já den před odletem balím kufry a opouštím manželku se třemi dětmi na dlouhé tři týdny. Na letišti probíhá vše bez problému, jen jsem asi trošku středem pozornosti, protože lidí v motorkářské bundě a botech tady moc nechodí.
Po splnění pracovních povinností vyrážím do půjčovny MOTOBERLIN sídlící u letiště.
1.den 25.2. Půjčení motorky
Do půjčovny dorážím lehce po třetí hodině a po podepsání všech papírů se blíže seznamuji s motocyklem BMW. Jedná se o model R1200GS z roku 2009, který až na pár drobných kosmetických vad nevypadá, že by mohl mít najeto už 75469 km. Je obut na nových offroadových pneumatikách českého výrobce Mitas. Usedám tedy na motocykl a opouštím areál půjčovny. Zpáteční cesta do Didiloni lodge byla z mé strany premiéra v levostranném řízení a původní plán následovat čecho-afričana Vashka k ubytování, je zmařen asi po kilometru jízdy. V dopravní špice mi můj průvodce mizí z dohledu, takže zapínám navigaci a po půl hodině jsem zpět v Didiloni. Večer chystám motorku na cestu.
Najeto 51 km.
2.den 26.2. Johannesburg-Namibie
Opět už třetí den nemůžu dospat a vstávám ve 4:00. Po chvíli se rozhoduji, že vyrazím na cestu. O půl páté vyrážím, znovu blíže seznamuji s levostranným řízením, což se mi díky minimálnímu provozu celkem daří. Snažím se dostat na silnici N14 vedoucí na západ JAR. Díky navigaci jsem po hodině cesty na zmíněné silnici, avšak má radost je okamžitě vystřídána zklamáním, protože je silnice zavřená. Následuje neoznačená asi 100 km objížďka. U města Venterdorp se slavnostně napojuji na N14. První tankování a snídaně probíhá u města Coligny, odkud dál pokračuji na Vryburg. V tomto městě dělám fatální chybu a nedoplňuji palivo, spoléhám na palubní PC a údaj z navigace, které svorně hlásí bezproblémový dojezd na pumpu ve městě Kuruman. Bohužel u vesničky Lykso se oba údaje rozcházejí a já hledám čerpací stanici. Za pomocí místních, kteří mě posílají zpět asi 15km na údajnou čerpací stanici. Po ujetí drahocenných 25km nacházím novou, ale neotevřenou pumpu a naštvaně tedy odjíždím směr Kuruman. Jsem opět u vesnice Lykso a PC hlásí palivo na 2 km. Znovu se ptám místních co dělat tentokrát bez nějakého návrhu na řešení situace. Rozhoduji se tedy co nejekonomičtějším způsobem dojet do 80 km vzdáleného města Kuruman. Po 50 km zastavuji v prodejně s alkoholem a prosím o 2 litry benzínu. Personál prodejny svorně tvrdí, že by rádi pomohli, ale neví jak. Po chvilce naléhání se nabízí, že mi tedy benzín z 30km vdálené pumpy dovezou. Ochotně jim tedy dávám 100 Randů a s nadějí dalšího shledání jedu pomalu za nimi. Přibližně 2 km před městem mi dochází palivo, takže čekám na své spasitele, kteří také (kupodivu) za chvíli dorazí s palivem. Po úplném doplnění paliva ve městě pokračuji dál do vesnice Valzyrsus, kdy absolvuji prvních 100km šotoliny. Po opětovném doplnění paliva a nutném odpočinku pokračuji zase po nekonečné šotolině dalších 150km. U vesnice Ashkam vítám změnu povrchu na asfalt a pokračuji na Reitfontein. Přibližně po 70 km zapínám navigaci a hledám uloženou pozici s ubytováním, následně zjišťuji, že je nemožné dojet za světla, takže na rady místních obracím zpět asi 45 km k Molopo lodge. Vyčerpaný platím pokoj a večeři.
Najeto 1036 km
Fakt to stoji za to motorku jsem si pujcoval tadyhttp://www.motobe... cenike tam maji taky da se vsechno objednat predem a zaplatiti kartou na netu, já si jen jeste priplati za ty OFF pneu Mitas dalsich 2500 Randu a myslim ze nelituju jinak aktualni kurz je asi 2,60Kč za jeden Rand.Kolik to stalo celkem nevim nepocital jsem - protoze jsem si z našetřených penez plnil sen.,ale pujceni moto je 1000 Randu denne s tím že všechno ostatní jsem táhnul sebou.
Pokud se nemýlím, tak kaňon Tara je druhý největší v Evropě a né na světě. Největší v Evropě je kaňon Verdon, a ten je samozřejmě daleko menší, než Grandkaňón v USA.
já si to taky potrvrdil na wikipedii. No je to zajímavý co píšou o tom kaňonu fish river. Pak ale nesouhlasí velikosti ve výškovejch metrech. Záleží taky na tom kdo ty informace do wikipedie vkládal a jak jsou spolehlivý.
Přidat komentář
Aby jste mohli přidávat komentáře, musíte být přihlášený.
Myšlenka nebo respektive sen na projetí nějaké jihoafrické země mi ležela v hlavě už hodně dlouhou dobu a nebýt lehkého popostrčení od kamaráda, asi by zůstalo jen u toho snu. 
