6.den 2.3. Etosha park – Opuwo – Epupa
Ráno se loučím s přáteli a teď už volnějším tempem jedu na sever k vodopádům Epupa. Nechce se mi ale opět vracet do města Outjo, tak jedu bočním silničkami k městu Kamanjab, kdy cestou projíždím stádem žiraf a nespočetnými stády dobytka. V Kamanjab tankuji a vyrážím špatným směrem, což také po chvíli zjišťuji a obracím zpět. Po nudné asfaltové silnici do Opuwa, kam také ve tři odpoledne dorážím, jelikož mi zbývá do setmění dost času, tankuji plnou nádrž, upouštím tlak v pneu a pokračuji prakticky slepou 180 km cestou k vodopádům Epupa. Asi 20 km před cílem začíná intenzivně pršet a veškeré mé plány hatí 40 cm hluboký brod se silným proudem. Po chvíli doráží plně obsazená Toyota a já smutně pozoruji, s jakou lehkostí překonává brod. Já se svým BMW, však odmítám zbytečně riskovat pád v řece, takže otáčím zpět k nejbližší civilizaci, kterou je vesnička Okangwati, vzdálená 70 km. Po ujetí asi 5km je déšť ještě vydatnější, takže si uvědomuji, že vyschlé brody, které jsem cestou sem za světla překonal, mohou být teď navečer velký problém. Řeším vzniklou situaci a vydávám se cestičkou do buše. Po asi 2 km dorážím do Himba vesničky a rukama nohama se ptám na nocleh, ochotně se slovem camping ukazují místo pod stromem. Bohužel můj stan není stavěn do silného deště, takže tvrdím, že nemám žádný stan. Po chvíli se však objevuje žena se stanem, igelitem a za pomocí minimálně třetiny kmene budujeme můj dnešní příbytek. Konečně tedy ulehám a jím něco ze zásob. Za neustálého bučení krav usínám s plnou hlavou toho, co mě čeká zítra.
Najeto 601km
7.den 3.3. Opuwo-Sesfontein
Ráno vstávám jako první a začínám balit věci. Postupně se ke mně jako k hlavní atrakci dnešního dne seběhne půl vesničky včetně jedné stařeny, která pořád něco mluví, ale nikdo jí nevěnuje pozornost. Prohlížím si ,,útulnost“ typického himba příbytku a platím za skvělý kemp. Do Opuwa přijíždím po poledni a ptám se na dostupnost zadní pneu v místním servise. Mechanik ale není schopen pomoci, takže dostávám pouze radu na možnou koupi ve městě Swakopmund. Vyrážím tedy už zpět na jih do městečka Sesfontein. Rovná cesta postupně zahýbá do hor, kde projíždím nádhernými horskými průsmyky. Cesta po včerejším dešti vypadá spíše jako koryto nějakého potoka. Po dvou hodinách jízdy se dostávám na horskou planinu, ze všech stran, kde oko dohlédne je obklopena horami. Zastavuji, abych doplnil pitný režim, během chvíle jsem obklopen dětmi kmene Himba, kterým dávám cherry rajčátka. S vypětím všech sil braním před dětmi plyšovou kočku, kterou mi cestu půjčila starší dcera jako talisman. Přes cestu mi pak několikrát přeběhnou žirafy, zebry a springbok, což je národní zvíře Namibie. V Sesfontein se snažím doplnit palivo, není to umožněno, protože benzín už dva dny není a cisterna přijede za další dva dny. Dle mapy má být v tomto městečku hrad, který po chvíli hledání nacházím, ale není zde o co stát. Jedná se totiž o luxusní ubytování, kde noc přijde na 800 randů, což odmítám akceptovat a jedu pryč. Cestou si všímám cedule Kemping pod červenými skalalmi. Za cenu 50 randů není o čem přemýšlet, po chvilce si uvědomuji, že kemp nemá elektrický proud, ale přesto si po lehčích problémech dávám teplou sprchu. Majitelka kempu Augusta, tady žije se svým dvouletým synkem Kevinem a tohle je jejich jediným zdrojem příjmu. Okamžitě po příjezdu suším věci, ale po hodině opět nastává déšť. Utíkám tedy do svého mini stanu, který jsem však předtím stihl překrýt vypůjčenou plachtou. Zavazadla ukrývám do 200l sudu. Po půlhodinovém lijáku se déšť mění jen v lehké mrholení, ale vyschlé koryto se opět stává řekou a já si říkám, jaké štěstí, že jsem nechtěl spát v bungalovech za řekou.
Najeto 360km
Fakt to stoji za to motorku jsem si pujcoval tadyhttp://www.motobe... cenike tam maji taky da se vsechno objednat predem a zaplatiti kartou na netu, já si jen jeste priplati za ty OFF pneu Mitas dalsich 2500 Randu a myslim ze nelituju jinak aktualni kurz je asi 2,60Kč za jeden Rand.Kolik to stalo celkem nevim nepocital jsem - protoze jsem si z našetřených penez plnil sen.,ale pujceni moto je 1000 Randu denne s tím že všechno ostatní jsem táhnul sebou.
Pokud se nemýlím, tak kaňon Tara je druhý největší v Evropě a né na světě. Největší v Evropě je kaňon Verdon, a ten je samozřejmě daleko menší, než Grandkaňón v USA.
já si to taky potrvrdil na wikipedii. No je to zajímavý co píšou o tom kaňonu fish river. Pak ale nesouhlasí velikosti ve výškovejch metrech. Záleží taky na tom kdo ty informace do wikipedie vkládal a jak jsou spolehlivý.
Přidat komentář
Aby jste mohli přidávat komentáře, musíte být přihlášený.
6.den 2.3. Etosha park – Opuwo – Epupa
