8.den 4.3. Sesfontein- Henties bay
Ráno je obloha jako bez mráčku, takže já můžu opět dosušit všechny věci. Pak vyrážím k vesnici Palmwag, kde tankuji do modrého BMW až po hrdlo. Vydávám se dál po cestě k moři po C39. Projíždím branou do skeleton coast parku, který ale musím týž den opustit.
Krajina zde vypadá jako na měsíci cesta chvílemi vede hlubokým pískem, kde se BMW vcelku nepříjemně vlní. Já má v těchto situacích v hlavě radu od Fifiho – v písku musíš jet 80 a více což se snažím dodržet. Cestou zastavuji u opuštěného těžebního stroje na diamanty a také vraku lodi na pláži. Po 140 km hodně drsné šotoliny opouštím pln dojmů Skeleton coas park z hodně drsnou šotolinou. Změna za branou však nastává pouze v povrchu vozovky, která je zde perfektně uježděná hladká hlína. Cestou také míjím stroje starající se o tento povrch. V každé následující vesničce stavím s nadějí nalezení čerpací stanice nebo alespoň paliva. Ale marně. Přibližně 30 km před Henties bay stavím v rybářské hospodě patřící italsko-jihoafrické rodině, kde mi nabízí pokoj za skvělých 150 randu. Toto nejde odmítnout, večeřím vynikající rybu, která po chvíli plave v pivu. V hlavě řeším otázku paliva, PC hlásí dojezd 12 km, ale dle mých propočtů bych měl ujet minimálně 50 km. Večer následuje diskuze s majiteli u několika flašek piva a celá naše debata končí společnou večeří grilovaného masa.
Najeto 401km
9.den 5.3. Henties bay – Walvis bay
Ráno se mi po pivní smršti z předchozího včera moc nechce z postele, ale po deváté už jsem opět v sedle německého stroje. Po půl hodině úsporné jízdy dorážím na pumpu v Helvis bay, kde tankuji po dlouhých 372 km. Po snídani na břehu oceánu vyrážím směrem k Swakopmund, kde následuje prohlídka pěkného muzea. Dále pokračuji po asfaltové silnici k Wavvis bay, kdy po levé straně cesty je poušť, vpravo pak Atlantik. Po příjezdu do města se nechtěně dostávám do černošské čtvrti, ze které mám smíšené pocity. Raději zapínám navigaci a dostávám se do pěkného kempu.
Najeto 159km
10.den 6.3. Walvis bay – Sosiern
Po chladné noci vstávám o něco později a vyrážím směr Solitare. Ze začátku asfaltová silnice přechází v nudnou pouštní šotolinu, která končí v nedohlednu. Po ujetých 100 km však cesta vstupuje do hor, kde zatáčka střídá zatáčku. Projíždím několika kaňony a kochám se krajinou. Obědvám a tankuji ve Solitare a pokračuji po nezáživné šotolině do kempu Sosiern, což je taková brána k Soussusvlei. Se zklamáním zde zjišťuji, že dál není povoleno vjíždět na motocyklu, kvůli jiným neukázněným kolegům. Potkám se tady s Anglickým a Irským párem, se kterými večeřím. Ráno mě vezmou k Soussusvlei.
Fakt to stoji za to motorku jsem si pujcoval tadyhttp://www.motobe... cenike tam maji taky da se vsechno objednat predem a zaplatiti kartou na netu, já si jen jeste priplati za ty OFF pneu Mitas dalsich 2500 Randu a myslim ze nelituju jinak aktualni kurz je asi 2,60Kč za jeden Rand.Kolik to stalo celkem nevim nepocital jsem - protoze jsem si z našetřených penez plnil sen.,ale pujceni moto je 1000 Randu denne s tím že všechno ostatní jsem táhnul sebou.
Pokud se nemýlím, tak kaňon Tara je druhý největší v Evropě a né na světě. Největší v Evropě je kaňon Verdon, a ten je samozřejmě daleko menší, než Grandkaňón v USA.
já si to taky potrvrdil na wikipedii. No je to zajímavý co píšou o tom kaňonu fish river. Pak ale nesouhlasí velikosti ve výškovejch metrech. Záleží taky na tom kdo ty informace do wikipedie vkládal a jak jsou spolehlivý.
Přidat komentář
Aby jste mohli přidávat komentáře, musíte být přihlášený.
8.den 4.3. Sesfontein- Henties bay
